Počet diváků na venkovních sportovních a kulturních akcích se od čtvrtka omezí na 2000, na vnitřních na 1000 sedících lidí, pokud jde o akce s více sektory. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Problémem jsou podle něj i kontakty lidí po zápasech kolem stadionů. Venkovní akce na stání se budou moci konat pouze do účasti 50 osob, řekl dále Prymula.
Nadále platí zákaz vnitřních akcí na stání pro více než deset lidí. Výjimkou jsou schůze ústavních orgánů, soudů, výstavy nebo trhy a veletrhy.
"Někteří namítají, že by chtěli, aby to bylo poměrově, a ne limitováno na 2000, aby na velkých stadionech to bylo více. My si toto uvědomujeme, ale zcela záměrně je limitace na tomto počtu, protože v takovýchto případech dochází k poměrně blízkým kontaktům po ukončení zápasu kolem stadionu. To je důvod, proč tady nejsou rozdíly," poznamenal ministr. U ostatních venkovních akcí, kde nejsou možné sektory, platí nadále limit 1000 osob.
Po předchozím zmírnění opatření ministerstva zdravotnictví mohlo od počátku září na fotbalové zápasy v Česku přijít více diváků než dosavadních přibližně pět tisíc. Příznivci mohli zaplnit přes polovinu kapacity stadionu, například do Edenu s kapacitou 20.000 míst tak mohlo dorazit až 10.500 fanoušků.
Co se týče omezení vnitřních akcí, běžných divadelních představení by se opatření podle Prymuly příliš dotknout nemělo. "Je omezení na 500 osob, pokud budou v jednosektorovém režimu, pokud ve vícesektorovém režimu, tak 1000 osob," dodal. Výjimkou je podle něj Národní divadlo, které má vyšší kapacitu.
"Jsem rád, že pan ministr potvrdil, že hlediště divadel jsou bezpečná. Naše divadla jsou rozdělena na sektory a dodržujeme všechna ostatní protiepidemiologická opatření. Počet návštěvníků ve Státní opeře snížíme na 1000," sdělil dnes ČTK Jan Burian, ředitel ND. Divadel s kapacitou nad 1000 lidí v Česku moc není, Státní opera má kapacitu 1041 míst, historická budova ND má 986 míst. Hudební divadlo Karlín snížilo po rekonstrukci kvůli pohodlí diváků počet míst na 921.
Naopak na větší festivaly s plánovanou několikatisícovou účastí budou mít opatření podle Prymuly velký dopad. "To by se mělo nějakým způsobem řešit," řekl k možným kompenzacím pro pořadatele. "Rozhodně nastávají dopady na velké akce, festivaly. Bezesporu dochází k efektu, který je nežádoucí, kdy ekonomické dopady jsou, ale bohužel to jinak v tuhle chvíli nejde," dodal.
Do limitu se podle ministerstva zdravotnictví nezapočítávají osoby podílející se na realizaci hromadné akce, pokud jsou oddělené od účastníků.
Opatření je podle Prymuly omezeno na 14 dnů, to znamená do 7. října 23:59 hodin, stejně jako zkrácení provozní doby restaurací a barů do 22:00. "Chceme ho přijmout na opravdu nejnutnější dobu. Potřebujeme snížit počty (nákazy), které tady jsou. Nejde o to, že bychom si zapisovali každý den nějaké rekordy. Jde nám o to, že po těchto číslech s určitým odstupem sedmi až deseti dnů přichází projekce čísel do hospitalizací a hospitalizace nám také narůstají. Narůstají i počty zemřelých," uvedl Prymula.
Ministerstvo zdravotnictví naopak zatím neomezí počet hostů na svatbách nad rámec stávajících limitů pro hromadné akce. "O tom se zatím hovoří. Je jasné, že to je dopad, který je velmi citlivý. Pokud k němu dojde, bude avizován dostatečně dopředu aby se mohli svatebčané a organizátoři zařídit," doplnil ministr.
V nemocnicích je podle Prymuly potřeba zapojit kapacity, které nejsou dosud vyčleněny pro pacienty s covidem-19. Lůžka s ventilátory jsou téměř zaplněná, řekl dnes novinářům. Kapacity laboratoří na testování se podle něj blíží 30.000 za den. Limitem je kapacita odběrových míst.
"Chceme zrušit bariéru mezi lůžky covid a necovid," řekl Prymula. S kraji chce konzultovat kapacity v jejich nemocnicích. "Potřebujeme, aby pacienti, pokud mají covid, zůstávali v jednotlivých krajích. Jejich transport na centrální zařízení nedává smysl, je ohrožující jak pro personál tak transportní kapacity," dodal. Přesouvat by se mohli až v případě, že někde bude kapacita naplněná. Připravují se na to podle něj plány.
Limitujícím faktorem pro provoz nemocnic je podle Prymuly personál. Česká lékařská komora v pondělí zveřejnila údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která ukazují rychlé přibývání nakažených zdravotníků. Lékařů bylo k 19. září s nemocí covid 259, zatímco o měsíc dříve čtyři. U zdravotních sester počet pozitivně testovaných za stejné období vzrostl ze tří na 433.
Prymula uvedl, že pro nakažené zdravotníky budou platit i jiná karanténní opatření. Pokud budou bez příznaků, budou moci dál pracovat v respirátorech. Dosud to platilo jen pro zdravotníky v karanténě po kontaktu s nakaženým. Pokud nebude zdravotníků dostatek, zapojí se podle Prymuly medici.
Zatím nejvyšší denní počet testů byl 23.000. Podle ministra se zapojila akademická pracoviště, takže laboratoře se blíží kapacitě 30.000 vzorků denně. Limitující jsou odběrová místa, ulevit by jim mělo zrušení druhého testu lidí v karanténě. Jednají o tom pracovní skupiny. "Myslím, že se velmi blíží doba, kdy by druhý test nemusel být. Po prvním negativním testu, když je člověk po dobu deseti dnů v karanténě, je riziko, že bude onemocnění dál šířit, enormně malé, zejména když se jedná o bezpříznakovou osobu," dodal.
Zajištění dostatečných kapacit v nemocnicích "za jakéhokoliv vývoje epidemie" dostal Prymula za úkol při svém nástupu do funkce od premiéra Andreje Babiše (ANO). Nemocnice v anketě ČTK v úterý uvedly, že jsou připraveny kapacity zvýšit. Zatím to ale podle nich není potřeba.
Související
Černý kašel se šíří ve velkém. Prymula nevidí problém jen v poklesu proočkovanosti
Roman Prymula okomentoval rostoucí počty nakažených covidem. Šíří se subvarianty omikronu
Roman Prymula (epidemiolog) , Restaurace , nemocnice , ministerstvo zdravotnictví , Česká republika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Pobřeží Řecka zasáhlo silné zemětřesení
před 1 hodinou
Neopodstatněná vulgarita nemá smysl, v improvizaci ale na diváka funguje, říká herec Bořek Čermák
před 1 hodinou
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
před 2 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 3 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 4 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 5 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
Téměř třetina obyvatel Německa má obavy z přechodu na letní čas a vnímá to jako hrozbu pro své zdraví, uvádí průzkum německého institutu Forsa. Téměř každý pátý zaměstnaný uvádí, že se v důsledku časové změny zpozdí do práce.
Zdroj: Libor Novák