ROZHOVOR | Kdo je očkovaný proti chřipce, má výhodu. Na koronavirus všechny testovat nebudeme, říká hygienička

ROZHOVOR - Je v naprostém klidu a lidem vykupujícím potraviny nerozumí. Ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová tvrdí, že mnohem větší nebezpečí než světem a Evropou prostupující virus koronavir COVID–19 hrozí od chřipkové epidemie. „Lidé v České republice si vůbec neuvědomují, jak je chřipka nebezpečná, zákeřná a jedině v souvislosti s koronavirem je dobře, že občané nakupují dezinfekční prostředky, které je právě před chřipkou ochrání. Co se týče viru COVID-19, není vůbec nutné propadat nějaké panice. Odebrali jsme vzorky více jak stovce lidí a všechny testy jsou negativní,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Paní doktorko, ve čtvrtek dopoledne jste se zúčastnila zasedání Ústřední epidemiologické komise, která v čele s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem rozhodla, že se každý český turista, jenž se vrací ze severní Itálie, v níž několik pacientů už podlehlo viru COVID-19, nebude na koronavir automaticky testovat. Je to rozumný verdikt?

Jednoznačně si za ním stojím a s rozhodnutím plně souhlasím. Opravdu není nutné prověřovat každého, kdo se z této oblasti vrací. Podívejte se, ohnisko nákazy je už od pondělí hermeticky uzavřené a nikdo se tam nedostane. Jedná se hlavně o Benátsko. Je nutné si ale uvědomit, že sever Itálie je dost rozlehlý region, a tak opravdu není důvod, abychom testovali člověka, který byl vzdálen od ohniska sto nebo tři sta kilometrů. Tím ale nechci říci, že by se koronavirus měl podceňovat a zanedbávat. V této souvislosti je ale opravdu zbytečné turisty ze severu Itálie honit na testy.

Položím vám osobní otázku: Kdyby měla Zdeňka Jágrová koupený lyžařský zájezd na sever Itálie v tomto období, jela by, nebo by pobyt stornovala?

Jela bych okamžitě a vůbec bych nemusela váhat. A nejde o žádnou frázi, protože právě nyní mám několik kolegů právě v severní Itálii, kde tráví s dětmi jarní prázdniny. A až se v pondělí vrátí do práce, vůbec je nebudeme izolovat, pokud k tomu nebude důvod.

Řada lidí ale takto neuvažuje a propadá panice. Stačí se podívat dovnitř obchodních řetězců, které pod náporem zákazníků shánějících trvanlivé potraviny a dezinfekce, aby měli kvůli koronaviru zásoby, doslova kolabují. Mnozí obchodníci dokonce tvrdí, že jejich tržba je vyšší, než těsně před Vánocemi. Co byste těmto lidem, kteří berou obchody útokem, vzkázala?

Tvrdím, že k panice v České republice není sebemenší důvod. A ti nakupující zbytečně utrácejí a zřejmě chtějí, aby jim nadbytečné zásoby doma sežrali moli. Část veřejnosti propadla mínění, že vypukla epidemie viru COVID-19, ale vůbec si neuvědomuje, jak nebezpečná je chřipková epidemie, která na našem území stále trvá, i když nyní klesá, k čemuž dost pomáhají jarní prázdniny. Laická veřejnost si vůbec neuvědomuje, že i chřipka dokáže pacienta zabít. Proto kvituji, že v souvislosti s koronavirem lidé kupují řadu dezinfekčních prostředků, které právě před chřipkou dost ochrání i mohou pomoci.

Paniku podle mnohých, ale ve středu ráno vyvolal on-linový supermarket Rohlik.cz, který napsal, že je lepší zůstat doma a nákup jim zaměstnanci přivezou. Firma se poté omluvila, přesto nezlobíte se na ni za její prohlášení?

Vůbec, třeba nastane doba, kdy bude opravdu lepší zůstat doma a lidé uvítají, že jim nákup nějaká firma doveze až ke dveřím bytu či domu. Krok jmenované firmy beru jako určitou prevenci. Co by například v Číně dali za to, kdyby tam něco podobného fungovalo, potom by se epidemie tak rychle šířit nemusela.

Zmínila jste Čínu, kde se koronavirus objevil jako první, a to už v prosinci minulého roku. Komunistický režim ale nákazu dlouho tutlal. Nemyslíte si, že kdyby tamní vláda jednala jinak, otevřeněji, nemuselo by k takové epidemii dojít?

Mně rozhodně nepřísluší hodnotit, jak měla čínská vláda postupovat. Ať jsou názory na tamní vládu jakékoli, je třeba si uvědomit, že pravidla, která se dají provést v Evropě, jsou v Číně díky počtu obyvatel neproveditelné. Co mám ale zprávy i zde byli nakažení okamžitě dáni do izolace, a to včas. Právě izolace je hlavním předpokladem, aby se epidemii zamezilo.

Jsou i jiné prostředky, jak koronaviru zamezit?

Určitě jsou ve výhodě ti lidé, kteří se na podzim nechali očkovat proti chřipce. Jsou tak více chráněni i lépe odolnější proti respiračním chorobám.

Když zjistím, že mám horečku, dušnost, bolí mě hlava, tedy, že vykazuji příznaky koronaviru, jak mám postupovat, mám hned navštívit lékaře?

Pokud někdo má tyto zmíněné symptomy, neznamená to, že onemocněl koronavirem. Aby se tak stalo, musí mít cestovní anamnézu. To znamená, že se musel pohybovat v oblastech jako je Čína nebo Írán, kde situaci vůbec nezvládli. A také je dobré vědět, že inkubační doba koronaviru je čtrnáct dní. V současné době nemáme na území České republiky jediného nakaženého pacienta, a to jsme odebrali více než sto vzorků a v izolaci jsme měli v nemocnici na Bulovce české studenty z Číny, nyní jsou v domácí karanténě i studenti, kteří přiletěli z Íránu. Ani u nich testy nic neodhalily. Samozřejmě, že pokud mám horečku, je dobré jít k lékaři, ale znovu opakuji, neznamená to, že jste právě onemocněli koronavirem.

Někteří lékaři si ale v minulých dnech stěžovali, že se necítí být dostatečně chráněni, neboť k nim třeba přijde pacient s běžným onemocněním, či úrazem, ale oni nevědí, zda se právě nevrátil z postižených oblastí virem COVID-19. Nebylo by proto dobré vypracovat nějaký seznam, kde by byly o pacientovi uvedeny veškeré podrobnosti ohledně jeho cestování?

Všem lékařům, kteří mají nějaké obavy, chci sdělit, že od úterý je na všech lůžkových odděleních vyhotovena příručka, z níž zjistí, jaké ochranné pomůcky mají při vyšetřeních používat, aby předešli případné nákaze. A zaměstnavatel je povinen tyto ochranné pomůcky zajistit. Vím, že je to složité, ale také je to nutné. Také doktory je třeba chránit.

Co se děje s pacientem, u něhož bylo podezření na koronavirus, ale testy diagnózu neprokázaly?

Vždy musíme vyhodnotit míru daného rizika. Pokud je vysoké, je nutná izolace pacienta v nemocnici. V případě, že je riziko nižší, nařizuje se domácí karanténa, nebo jen běžné sledování na ambulanci. Každopádně všechny zprávy kontrolujeme a jsme s nemocnicemi ve spojení. Rozhodně nic nepodceňujeme.

Českou republiky čeká od příštího čtvrtka do neděle další díl Světového poháru v biatlonu, které hostí Nové Město na Moravě, kam se sjede velké množství fanoušků, tamní závody jsou totiž vždy beznadějně vyprodané. Neobáváte se, že velká masa lidí, která se sjede na Moravu, může způsobit nějaké komplikace v souvislosti s koronavirem, neboť se očekává i velký počet příznivců z Itálie, jejichž biatlonisté představují světovou špičku?

Nemám z této hromadné akce strach. Italští biatlonisté, stejně jako další reprezentance jsou jako vrcholoví sportovci pod neustálým lékařským dohledem. A pokud se vyskytne jakákoli komplikace, lékaři hned zakročí. Co se týče italských fanoušků, tak i zde mohou ostatní být v klidu. Pokud jsou z oblastí, kde propuklo ohnisko nákazy, tak ti se nikam nedostanou, neboť zůstali v izolaci, a tak v této souvislosti žádné nebezpečí nehrozí. Myslím si, že čeští i ostatní fanoušci si mohou Světový pohár v klidu užít.

Související

Golda Meirová Rozhovor

Před 55 lety vedla Izrael poprvé žena. Meirová paradoxně slavila úspěchy spíše v zahraničí, upozorňuje Zouplna

Golda Meirová, první a prozatím poslední premiérka Izraele, nastoupila do čela vlády před 55 lety, 17. března 1969. Přestože izraelská politická scéna ženám ve vysokých funkcích nikdy nepřála, Meirová byla kompromisním kandidátem, který garantoval kontinuitu a stabilitu, vysvětluje Jan Zouplna v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní dějiny Blízkého východu, který působí na Orientálním ústavu Akademie věd, také připomíná, že situace byla pro Meirovou nezáviděníhodná, ostatně po dlouhou dobu byla považována za úspěšnou spíše v zahraničí než doma. Dodává, že šlo také o posledního izraelského politika, který dokázal zastávat velmi nekompromisní pozice v izraelsko-arabském konfliktu, aniž by ztratil sympatie západní veřejnosti. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

rozhovor lékaři Zdeňka Jágrová Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

17. března 2024 21:20

První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech

Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy