ROZHOVOR | Rozvolněním si zaděláváme na třetí vlnu. Vláda musí přesvědčit lidi, aby se nechali očkovat, říká Vlček

ROZHOVOR – Připouští, že čtvrteční rozvolnění, kdy otevřou obchody, restaurace i služby, se může vymstít. Lékař František Vlček, expert na všeobecné zdravotnictví, tvrdí, že se vystavujeme riziku třetí vlny. „Obávám se, že si na ni skutečně zaděláváme, neboť tím, že rozvolníme a umožníme další sociální kontakty, efektivně zvedáme reprodukční index. A zvedáme jej v době, kdy ještě máme poměrně velký počet nových případů denně,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz František Vlček.

Nezastírá, že se jeho naděje upínají k vakcíně. Odborník na všeobecné zdravotnictví František Vlček ale upozorňuje, že bude ještě nejméně šest měsíců trvat, než se pomocí ní začne očkovat. „Možná, že čekání bude delší.“ V kontextu s vakcínou přiznává, že má u ní úplně stejné obavy, jako u chytré karantény. „Ukazuje se, že existuje velký segment obyvatelstva, který vakcíně nedůvěřuje. Jedná se o primární věc, na kterou by vláda měla cílit. Musí posílit důvěru lidí, aby se nechali očkovat. Je to jednoznačně dobrý krok.“

Ředitel pro procesy, kvalitu a efektivitu ve zdravotnickém holdingu Akeso, který do svého portfolia zahrnuje soukromé nemocnice Hořovice, Beroun i komplexní onkologické centrum Pardubického kraje, chce věřit, že protiepidemický systém (PES) je krokem správným směrem. „Co mně ale u něj úplně chybí, je, že pořád jen pracujeme se zavíráním jako možností reakce na nějakou vyšší míru rizika komunitního šíření. A trochu zapomínáme, že se tady objevila možnost plošného testování anebo řekněme významného navýšení kapacit testování pomocí rychlých testů.“

Asistent Kabinetu veřejného zdravotnictví 3. LF UK Praha, kterou absolvoval, míní, že současnou druhou vlnu způsobila nedůvěra lidí ve vládu. „Lidé neudávali všechny svoje kontakty a ty se poté dostaly mimo celý systém. Chytrá karanténa tak nebyla účinná, protože občané nespolupracovali. Ovšem zase se jim nemůžeme divit, neboť mnoho ukazatelů nám říká, že důvěra společnosti v opatření nebyla dobrá.“

Absolvent doktorského studia na olomoucké Univerzitě Palackého v Ústavu veřejného zdravotnictví, obor sociální lékařství, si myslí, že virus úplně nezmizí a periodicky se může vracet. A to dokonce i po plošném očkování. „Ale případné vlny už nebudou tak silné a nebude hrozit přetížení zdravotnického systému. Čeká nás, řekněme, ještě šest měsíců těžkých časů a pak už se snad situace zlepší, pokud virus nezmutuje,“ uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz František Vlček.

OBCHODY SE OTEVÍRAJÍ, ABY SE NÁROD DOMA NEZBLÁZNIL

Pane doktore Vlčku, souhlasíte se čtvrtečním rozvolněním, kdy se otevřou restraurace, obchody, služby a další provozovny? Neriskujeme, že může přijít třetí covidová vlna?

Obávám se, že si skutečně zaděláváme na třetí vlnu, neboť tím, že rozvolníme a umožníme další sociální kontakty, tak bez dalších opatření, jako je například testování, efektivně zvedáme reprodukční index. A zvedáme jej v době, kdy ještě máme poměrně velký počet nových případů denně.

Kam až se mohou podle vás denní čísla nákazy vrátit, když ve čtvrtek lidé vtrhnou do nákupních center pro dárky, neboť do Štědrého dne budou chybět rovné tři neděle? Nenalhávejme si, že lidé budou dodržovat rozestupy, v hlavě budou mít, že musejí nakoupit. Nečeká nás proto v lednu nějaký hororový scénář?

Nemusí to tak být. Obecně platí, že rozvolňovat opatření bychom měli ve chvíli, kdy jsem schopní aplikovat metodu trasování kontaktů a testovat pacienty, kteří jsou ohroženi covidem. To znamená, že ve chvíli, kdy klesne počet nových případů denně na kapacitu naší chytré karantény. Jaká ta kapacita aktuálně je, nedovedu přesně říci. Nicméně z veřejných zdrojů mám informaci, že dotrasovat a otestovat kontakty lze přibližně u tisíce nových případů za den. Měli bychom se vrátit na zmíněné číslo, tak aby do hry mohla opět vstoupit chytrá karanténa.

Dobře, ale nehrozí, že po předvánočních útocích na obchody či krámky, se po svátcích zase vše zavře, neboť epidemiologická situace bude zase nepříznivá?

Opravdu se toho obávám a čtvrteční rozvolnění považuji za jakýsi výměnný obchod, aby se národ doma nezbláznil a abychom co nejméně poškodili ekonomiku. Ale co se skutečně bude po Vánocích odehrávat, na to si musíme počkat.

Kdyby záleželo na vás, jakou cestu byste nyní, kdy dojde ke znovuotevření, zvolil?

Osobně si myslím, že stále tím nejlepším, co máme, je chytrá karanténa, tedy co nejdokonalejší trasování všech kontaktů, jejich karanténa a cílené testování. V posledních týdnech a měsících ale máme k dispozici další slibný nástroj, kterým je antigenní testování nebo jiné druhy rychlých a levných testů. Jejich aplikace může významně navýšit současnou kapacitu PCR laboratoří, zrychlit diagnostiku a přivést ji blíže lidem. Takto bychom například mohli otevřít ty segmenty společnosti, které jsou v současném pásmu rizika dle PES zavřené. Představte si to třeba tak, že otevřete maloobchod či sportovní akce, ale současně zavedete povinnost pro ty, kteří v tomto segmentu chtějí být aktivní, podrobit se pravidelnému testování. Myslím, že když dáte kadeřnici nebo prodavači v knihkupectví možnost zůstat doma bez příjmu, anebo si jednou za několik dní nechat strčit tyčinku do nosu a normálně fungovat, asi lze vytušit, co si vybere.

Jaký je váš názor na vakcínu, na jejímž vývoji pracuje několik států? Bude skutečně spasitelem v boji proti koronaviru?

K vakcíně všichni vzhlížíme a doufáme, že přinese kýžený efekt. Ale je potřeba si uvědomit, že vše bude ještě poměrně dlouho trvat, neboť rozumné míry proočkovanosti populace dosáhneme přibližně za půl roku, byť v některých rizikových a prioritních skupinách může k aplikaci prvních vakcín dojít ještě před koncem roku. Ale hotovo bude až tak za šest měsíců, možná ještě později. Vakcína nám dává velkou naději, ale musíme také myslet na období, co se bude dít před tím, než dosáhneme kolektivní imunity. V kontextu s vakcínou musím říci, že mám u ní úplně stejné obavy, jaké se potvrdily u chytré karantény. Ukazuje se totiž, že existuje velký počet lidí, kteří vakcíně nedůvěřují a nechtějí se dát očkovat, podobně jako nespolupráce na trasování, neudávání všech kontaktů přispělo ke snížení účinnosti chytré karantény. A to může představovat velký problém. Na toto by teď vláda měla primárně cílit. To znamená, musí posilovat důvěru lidí, aby se nechali očkovat, protože je to jednoznačně dobrý krok. Urgence nechat se očkovat určitě roste s rizikovostí jednotlivých demografických skupin. Čím jsem starší, čím jsem nemocnější anebo čím více jsem vystavený riziku nákazy například v práci, tím větší je urgence pro mě jako jednotlivce, abych se nechal očkovat.

Co říkáte na fungování protiepidemického systému, tedy PES? Mnozí jeho kritici upozorňují, že se podle něho pokaždé nepostupuje. Čeká ho podobný osud jako semafor?

Mně se chce věřit, že PES je správný směr. Systém je samozřejmě nastaven arbitrárně, přesný návod, co by do jeho skóre mělo být zahrnuté, jakou váhu by měla mít jednotlivá kritéria celkový počet bodů a podobně. A je potřeba, aby to byl konsenzus vědecký, odborný i politický. A tak já věřím tomu, že PES si může sednout. Nyní s jeho rozjezdem zažíváme takové počáteční bolesti. Co mně ale u něj úplně chybí, je, že pořád jen pracujeme se zavíráním jako možností reakce na nějakou vyšší míru rizika komunitního šíření. A trochu zapomínáme, že se tady objevila možnost plošného testování anebo, řekněme, významného navýšení testovacích kapacit pomocí rychlých testů.

OBČANÉ NEVĚŘÍ OPATŘENÍM, A TAK JE OBCHÁZEJÍ

Může za současnou druhou vlnu, která vrcholí, letní liknavost politiků, kteří na konci prázdnin váhali s dalšími opatřeními? Konkrétně se hovoří o premiéru Andreji Babišovi, který se údajně bál, aby se další restrikce nepodepsaly na předvolebních průzkumech před krajskými a senátními volbami.

To se strašně těžko odhaduje. Samozřejmě, že pozdní zavedení plošných opatření nás pravděpodobně stálo několik týdnů boje s pandemií navíc a mnoho mrtvých, protože, kdyby restrikce přišly dříve, mohli jsme mít druhou vlnou dříve za sebou s menším počtem obětí. Ale zase bych tak úplně ze všeho nevinil vládu, že s opatřeními přišla pozdě. Osobně si myslím, že velký problém je v adherenci (řízení se lékařskými radami – pozn. red) populace či obyvatelstva vůči chytré karanténě, což byla od jara až do časného podzimu jediný nástroj, který jsme měli k dispozici. Z anekdot a vlastní zkušenosti znám případy, kdy prostě lidé neudávali všechny svoje kontakty, například v práci ze zištných důvodů, a ty se poté dostaly mimo celý systém. Chytrá karanténa tak nebyla účinná, protože občané nespolupracovali. Ovšem zase se jim nemůžeme divit, neboť mnoho ukazatelů nám říká, že důvěra společnosti v opatření nebyla dobrá.

Jenže jsme se dostali zase k vládě, která určitý díl viny jistě nese. Lidé ji nedůvěřují, a tak nařízení i nástroje obcházejí…

Jistě to částečnou roli sehrálo. Přestože jsme měli poměrně dobře zavedený sofistikovaný systém chytré karantény, tak se nám jejím prostřednictvím nepodařilo udržet epidemiologickou situaci na uzdě, a to zejména proto, že nedošlo k dobré spolupráci trasovaných a nemocných, kteří systému a nástrojům nevěřili, a jak říkáte, tak je mnozí obcházeli, aby na ně nedopadla omezující opatření. Zkrátka důvěryhodnost politiků v krizové situaci je reflektována důvěrou lidí v jejich kroky. Navíc žijeme v době, kdy na každou pravdivou informaci se okamžitě objeví a nesmírně rychle šíří několik dezinformací a konspiračních teorií.

Vy pracujete přímo v terénu, a to v soukromých nemocnicích v Hořovicích a Berouně. Proto se chci zeptat, zda se v nich v současné době zlepšuje situace ohledně počtu hospitalizovaných?

Řekl bych, že situace se stabilizovala a mírně se zlepšuje. Téměř všechna oddělení jsme převedli na covidové jednotky a na jednotky intenzivní péče. Disponovali jsme odděleními, která byla schopná zajistit ventilaci, invazívní i neinvazívní, a samozřejmě stovkami standardních lůžek s kyslíkem. A tak obě nemocnice byly plné covid pozitivních pacientů. Většina personálu, který se standardně stará o plánované operace a i pacienty s jinými onemocněními, pečovala o nakažené covidem. Zmíněná situace se pomalu začíná měnit, i když stále máme ještě v Berouně a Hořovicích mnoho pacientů s koronavirem. Přesto už se nám některá oddělení podařila vrátit do běžné provozu a standardního režimu, abychom byli schopni postarat se i o pacienty, které trápí jiná onemocnění a jejichž plánovanou péči jsme museli odkládat.

Jaký je váš pohled do budoucnosti v souvislosti s onemocněním covid-19?

Myslím si, že virus úplně nezmizí a periodicky se může vracet. A to dokonce i po plošném očkování, ale případné vlny už nebudou tak silné a nebude hrozit přetížení zdravotnického systému. Čeká nás řekněme ještě šest měsíců těžkých časů a pak už se snad situace zlepší. Ovšem nikdo není schopen odhadnout, jestli se třeba nestane, že virus zmutuje tak, že vzroste jeho nakažlivost nebo smrtnost. Je těžké cokoli predikovat, zatím se tak neděje a nezbývá si přát, aby současný stav v příštích šesti měsících vydržel, než dojde k plošnému očkování.

Co soudíte o tvrzení čínských vědců, kteří ve své analýze uvedli, že nový typ koronaviru SARS-CoV-2 může pocházet i z České republiky? Na seznamu kromě nás figuruje ještě Indie, Bangladéš, Austrálie, Rusko, Srbsko, Řecko, Itálie anebo USA. Komunistická velmoc se chce zbavit odpovědnosti, že se virus nerozšířil z laboratoře ve Wu-chanu.

Teoreticky je možné leccos. Teorie, že virus se nerozpoznán šířil už dříve a jinde a infekce byla třeba mylně interpretována jako jiná respirační infekce, je možná. A třeba právě proto ji Čína prosazuje, lze ji totiž velmi těžko potvrdit či vyvrátit. Nejsem ale virolog, a proto se nepouštím do spekulací a dělám to, co bych si přál, aby dělali všichni laici v dané problematice. Věřím aktuálně platnému stanovisku odborných institucí, tedy že virus pochází ze zvířecího hostitele a poprvé se objevil právě v Číně.

Související

Golda Meirová Rozhovor

Před 55 lety vedla Izrael poprvé žena. Meirová paradoxně slavila úspěchy spíše v zahraničí, upozorňuje Zouplna

Golda Meirová, první a prozatím poslední premiérka Izraele, nastoupila do čela vlády před 55 lety, 17. března 1969. Přestože izraelská politická scéna ženám ve vysokých funkcích nikdy nepřála, Meirová byla kompromisním kandidátem, který garantoval kontinuitu a stabilitu, vysvětluje Jan Zouplna v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní dějiny Blízkého východu, který působí na Orientálním ústavu Akademie věd, také připomíná, že situace byla pro Meirovou nezáviděníhodná, ostatně po dlouhou dobu byla považována za úspěšnou spíše v zahraničí než doma. Dodává, že šlo také o posledního izraelského politika, který dokázal zastávat velmi nekompromisní pozice v izraelsko-arabském konfliktu, aniž by ztratil sympatie západní veřejnosti. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

rozhovor František Vlček lékaři Vláda ČR očkování ministerstvo zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman zůstává v nemocnici. Lékaři dnes zhodnotí jeho aktuální stav

Lékařské konzilium v pondělí zhodnotí aktuální zdravotní stav exprezidenta Miloše Zemana, který od minulého týdne leží na jednotce intenzivní péče v pražské Fakultní nemocnici Motol. Zeman byl přes víkend nadále ve vážném, ale stabilizovaném stavu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy