Rychlotesty na koronavirus fungují, nejsou ale vhodné pro všechny případy

Rychlotesty by se podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD měly používat až v době, kdy jsou v těle protilátky, nikoliv na prokázání nákazy v začátku nemoci. Vhodné jsou podle něj například při propouštění lidí z nařízené dvoutýdenní karantény.

Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády v reakci na kritiku, že testy mají až osmdesátiprocentní chybovost. Testy podle manuálu Státního zdravotního ústavu odhalují protilátky zhruba tři dny po objevení příznaků.

"Když jsme diskutovali o dovezení rychlotestů do České republiky, tak od začátku zaznívalo, že se musí používat způsobem, ke kterému byly určeny," řekl Hamáček. Když se testy nasadí správně, tak podle něj fungují dobře. "Pokud ho někdo nasadil na prvotní screening pacientů, tedy třídění, jestli někdo má nebo nemá virus z počátku nemoci, tak je logické, že to fungovat nemohlo," dodal.

Všechny testy podle něj mají potřebnou certifikaci. "Testy se dají použít ve chvíli, kdy má někdo nemoc nějakou dobu, nebo v době, kdy se vrací z karantény po 14 dnech. Pak už by protilátky v krvi byly, kdyby byl nemocný," uvedl ministr vnitra.

Do Česka bylo dodáno asi 150.000 rychlotestů, které z Číny přivezl český armádní speciál. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v neděli v pořadu Partie televize Prima řekl, že v letadle z Číny přiletí dalších 500.000 rychlotestů, část bude použita u zhruba 25.000 lidí v uzavřených obcích u Uničova a Litovle. "Použijeme je tam zřejmě plošně i s tím rizikem, že negativní rychlotest neznamená automaticky nenakaženost. Zhruba 20 až 30 procent populace bychom nezachytili," uvedl Prymula.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že pro zvládnutí epidemie je zásadní vysoký počet testování. V Česku se připravuje zapojení laboratoří Akademie věd ČR, která má kapacitu tisíce testů denně. Musí ale připravit vlastní testovací metodu, protože dosavadní je závislá na dodávkách testů a reagujících látek ze zahraničí.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.
Jan Hamáček

Policie odložila kauzu Hamáčkovy neuskutečněné cesty do Moskvy

Policie odložila kauzu neuskutečněné cesty do Moskvy bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Informaci České televize potvrdil ČTK mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle policie zanikla trestní odpovědnost, protože Hamáček od dalšího jednání dobrovolně upustil.

Více souvisejících

Jan Hamáček Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil ruské vládě, aby hledala způsoby podpory výroby domácích herních konzolí, informuje ruská státní tisková agentura TASS. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy