Češi před okolím migrénu tají, lidé ji neberou vážně. Zdaleka přitom nejde jen o bolest hlavy

REPORTÁŽ - Zvracení, dezorientace, zimnice, průjem nebo neschopnost mluvit. I takto se může projevovat migréna a často se spojí vše dohromady. Pacienti trpící migrénou se proto potýkají s pocity zoufalství, bezmoci a strachu z dalších záchvatů. Přitom své problémy většina tají a přes devadesát procent z nich si myslí, že společnost nebere jejich nemoc vážně. Často ji řeší pouze analgetiky, která se v tomto spojení nadužívají. Nyní má lidem trpící migrénou pomoci mobilní aplikace, kterou dnes lékaři představili novinářům.

Migrénou trpí v Evropě asi padesát miliónů lidí. Většině z nich negativně ovlivňuje život, více než polovina tvrdí, že migréna měla dopad na jejich kariéru a polovina nemoc tají před svým okolím. Může za to i fakt, že společnost považuje migrénu za pouhou bolest hlavy. „Migréna není obyčejná bolest hlavy, ale chronické onemocnění, které pacienty výrazně omezuje v jejich životech,“ řekla novinářům předsedkyně organizace Migréna-help Rýza Blažejovská.

Migrenózními záchvaty trpí také Karolína Petrušková, která první dny utrpení zažila po maturitní zkoušce. Po maturitě nastoupila na vysokou školu, kde jí studium migréna značně znesnadňovala. Záchvaty se jí ustálily na jediný den v týdnu. „Ustálily se na úterý. To jsem měla volno. Jakmile jsem byla v zápřahu a neměla čas na nic jiného, nic se nedělo, ale jakmile jsem si chtěla odpočinout, přišla migréna,“ popisovala na tiskové konferenci.

Lékaři jí zprvu předepisovali pouze léky proti bolesti. Takové léky ale mohou pacienti často nadužívat, jak novináře upozornila vedoucí Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. „Často se k migréně přidá i častá bolest hlavy, která je způsobena přílišným požíváním léků. Může to být i antikoncepcí,“ uvedla.

V současné době pomáhají Karolíně Petráškové nejenom léky na bolest ale také antimigrenózní léky. Podle jejích slov bohužel nezaberou vždy a mají nepříjemné vedlejší účinky. „Mám i předepsaná antidepresiva jako další typ možné preventivní léčby,“ sdělila.

Společnost nebere migrénu vážně

V Evropském průzkumu podle odpovědí nemoc tají téměř polovina lidí. V Česku zatajování migrén přiznalo dokonce přes šedesát procent dotázaných, a to i před svým partnerem. „Pacienti se před svým okolím stydí nebo si připadají neschopní,“ vysvětlila Blažejovská. Za tento stav může i to, že společnost nebere migrénu vážně.

Tento dojem mělo i devadesát jedna procent dotazovaných Čechů. „Setkávají se s nepochopením a zlehčováním svého stavu. Přitom ve chvíli, kdy prožívají deset a více záchvatů v měsíci, je jejich kvalita života značně narušená,“ dodala Blažejovská.

Se zlehčováním nemoci se setkala i Jindra Nebovidská, která mývala až osmnáct záchvatů měsíčně. S neuznáváním nemoci se setkávala i dříve. „Před revolucí a vlastně i po ní migrénu všichni brali jako obyčejnou bolest hlavy. Musela jsem si zvyknout a když mi bylo úplně nejhůř, už jsem to nikomu neříkala,“ sdělila novinářům.

Následně se s migrénami starala o dvě děti, což zvládala jen tak tak. „Bývalému manželovi jsem o migréně ani neříkala, ten ji naprosto neuznával,“ zavzpomínala. Právě partner a blízké okolí může poskytnout pomoc, kterou takový člověk potřebuje. To, že migrény rodiče ovlivňují život jeho dětí, si myslí čtyři z deseti migreniků a šest z deseti tvrdí, že jim migréna brání v zajištění plnohodnotné péče o děti.

Migréna značně ztěžuje práci

Pracovní život s migrénou je hodně složitý. Podle slov Blažejovské nemá každý zaměstnavatel pro neplánované absence pochopení. Přes polovinu lidí trpící migrénami uvedlo, že má negativní dopad na jejich kariéru.

S tím se setkala i Jindra Nebovidská. „Dělala jsem všechno možné, vystřídala několik pracovních pozic na poště. Ale těžko můžete doručovat dopisy, když se vám chce každých deset minut zvracet bolestí,“ popisovala. „Zkoušela jsem pracovat i v autodopravě, ale narazila jsem na podobné potíže,“ uzavřela.

Pacienti s migrénou se také často vyhýbají společenským akcím, takových je více než polovina. „Není příjemné neznámým lidem vysvětlovat, co mi vlastně je a jaké mám problémy. Navíc je po záchvatech člověk tak unavený, že na společenské vyžití nemá ani náladu,“ osvětlila Petrušková.

Jednu třetinu lidí odrazují migrény i od sexu či cestování a značné procento i od pohybu. Navíc se asi polovina lidí cítí kvůli migrénám depresivně.

Pomůže nová aplikace

Podle neurologů je nejdůležitější při léčbě migrény rychlá správná diagnóza a poctivé užívaní léčby. V tuzemsku proto funguje síť třiceti Center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. „Jejich smyslem je pomoci těm pacientům, kteří se už někde léčili, ale nemoc se nepodařilo běžnými postupy ovlivnit,“ řekla Marková.

U pacientů, kteří prožívají záchvaty více než čtyřikrát měsíčně, lékaři podle Markové nasazují preventivní profylaktickou léčbu. „Pacientům dokážeme snížit počet záchvatů až o polovinu,“ dodala.

Zvládat migrény by měla pomoci i nová aplikace Migréna Kompas. Umožní pacientům zaznamenat záchvaty, jejich délku a intenzitu i užité léky. Aplikace bude sloužit jako pomocník při rozhovoru pacienta s lékařem, kdy společně mohou odhalit spouštěče atak a domluvit se na vhodné změně životního stylu.

„Migréna Kompas je naše nejrozsáhlejší zdravotní aplikace. Respektuje trendy doby a spojuje mnoho různých funkcí,“ uvedl pro novináře Jaromír Krotký ze společnosti Pears Health Cyber. Do budoucna vývojáři plánují spustit aplikaci na Slovensku, v Maďarsku nebo v pobaltských státech.

Související

Ilustrační fotografie.

Pacienti s migrénou jsou v práci často za simulanty. Jsou přitom neurologicky nemocní, říká lékařka

Většina pacientů, které sužuje migréna, přicházejí o svoji práci. Třetina zaměstnavatelů totiž jejich neurologické onemocnění zcela ignoruje. Lékařka Eva Medová z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady upozorňuje, že zdravotní patálie by se neměla bagatelizovat. „Jedná se o třetí nejčastější neurologické onemocnění, které sice není smrtelné, ale významně ovlivňuje kvalitu života. Mrzí mě, že někteří zaměstnavatelé na lidi trpící migrénou často nahlíží jako na hysteriky či simulanty, anebo blázny. Takoví pacienti potřebují biologickou léčbu,“ říká neuroložka Eva Medová, která dodává, že covid-19 způsobil migrenózní nárůst.

Více souvisejících

migréna bolest nemoci Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Ne znamená ne. Sněmovna schválila redefinici znásilnění

Poslanecká sněmovna ve středu schválila redefinici znásilnění v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Vládní novela, na které panuje shoda mezi koalicí a opozicí, upraví také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let, které by vždy měly být považovány za znásilnění či sexuální útok. Předlohu musí ještě posoudit Senát. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Princezna Kate v březnu oznámila, že má rakovinu.

Nemocná princezna Kate má podporu. Z královské rodiny je nejoblíbenější

Nejoblíbenějším členem britské královské rodiny je momentálně princezna Kate, která v březnu oznámila, že bojuje s rakovinou. Manželka následníka trůnu nově předstihla i svého manžela, prince Williama. Pozitivní vztah k princezně z Walesu mají tři čtvrtiny Britů, ukázal průzkum společnosti YouGov. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Karel III. se objeví na bankovkách jako teprve druhý britský panovník

Velká Británie se ještě letos dočká nových bankovek s podobiznou krále Karla III., který na trůn nastoupil předloni v září po smrti své matky. V platnosti ale nadále zůstanou i bankovky se zesnulou královnou Alžbětou II.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy