Demokracie ve střední Evropě plně nezakořenila? Na Foru 2000 zněla nelichotivá slova

Ve středoevropských zemích se demokracie tři desetiletí po pádu komunistického režimu stále nestala plnou součástí národní identity. Lidé ji často omezují jen na volební akt. Svůj podíl na tom má skutečnost, že řada lidí má existenční starosti, a proto nemá sílu zabývat se hodnotami, které demokracie přináší. Shodli se na tom diskutující z Česka, Slovenska a Polska na dnešní mezinárodní konferenci Forum 2000.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Konec demokracie, ilustrační foto
doporučujeme

"Omezili jsme své vnímání demokracie jen na volby," řekl Juraj Šeliga, který jako jeden ze studentských vůdců organizoval na Slovensku demonstrace po letošní vraždě novináře Jána Kuciaka. "Po sametové revoluci jsme podcenili vzdělávání k demokratickým hodnotám," uvedl.

Podle něj mnoho mladých Slováků nemá povědomí o tom, jaké to bylo žít v totalitním režimu. Chybí podobná reflexe totalitní vlády, jaká se uskutečnila v Německu po druhé světové válce a konci nacistického režimu. "Možná i kvůli tomu není naše generace příliš opatrná, pokud jde o obranu demokracie," řekl Šeliga.

Bývalá předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová upozornila, že řada lidí si demokratický systém neosvojila a stojí mimo něj. Podle ní to potvrdila například účast ve víkendových komunálních volbách, která nedosáhla ani 50 procent. Poukázala také na průzkumy veřejného mínění, podle kterých jen zhruba polovina středoškoláků považuje demokracii za nejlepší způsob společenského zřízení. "Nemyslím, že mnoho lidí považuje demokracii za součást vlastní identity," uvedla.

Podle Štěpánové existuje souvislost mezi nedůvěrou v demokracii a sociálním postavením lidí. "Když lidé jdou do volebních místností, nepřemýšlí o demokracii, ale o naplnění základních potřeb. Pokud vlády tyto potřeby nenaplní, nemůžeme očekávat, že budou lidi o demokracii přemýšlet. Ne ve chvíli, kdy řeší, zda mají dost peněz, aby si mohli dovolit poslat děti na školní výlet a podobně," řekla.

"Samozřejmě že demokracie není dokonalá, stejně tak vývoj v postkomunistických zemích. Samozřejmě se mnoho lidí cítí být vyloučeno, mnoho nadějí se nenaplnilo. Ale nežijeme v ideálním světě. Když srovnáte život v Rusku s životem v Česku, na Slovensku, v Polsku, tak život v našich demokratických zemích je mnohem lepší," reagovala světoznámá polská režisérka Agnieszka Hollandová.

Upozornila ale na to, že Polsko pod vedením strany Právo a spravedlnost (PiS) směřuje k omezení liberální demokracie. Za důkaz označila reformu soudnictví, kritizovanou EU, nebo ovládnutí veřejnoprávních médií vládou. "PiS se snaží v Polsku udělat něco podobného, jako udělal (maďarský premiér Viktor) Orbán v Maďarsku. S tím rozdílem, že Orbán měl na rozdíl od PiS ústavní většinu, takže to, co udělal, bylo sice špinavé, ale legální," řekla Hollandová.

Loading...
Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Předpověď počasí na měsíc: Šokové teploty a silné deště

26.05.2019 07:11 Aktualizováno Průměrné teploty v Česku by se v příštích čtyřech týdnech měly pohybovat v rozmezí běžném pro…

Romové se valí do Prahy. Startuje festival romské kultury Khamoro

26.05.2019 05:10 Večerním koncertem začne dnes v Praze v Kasárnách Karlín festival romské kultury Khamoro neboli…

Útok v Dražůvkách na Hodonínsku: Střelec popravil místostarostu

24.05.2019 22:18 Aktualizováno Dva mrtví, to je výsledek dnešní střelby v Dražůvkách na Hodonínsku. Dosud bezúhonný místní…

MS v hokeji: Boj Čechů o medaile! Praha bude fandit na Staroměstském…

24.05.2019 16:41 Aktualizováno Česká města o víkendu chystají velkoplošné projekce z hokejového mistrovství světa. Přímé přenosy…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama