Palach jako symbol italských neofašistů? Přivlastnili si ho hned po upálení, říká Bělobradský

Koncert italských neofašistických skupin, který se má 19. ledna konat pod záštitou místních úřadů ve Veroně na památku Jana Palacha, vyvolal kromě protestů na italské i české straně také otázku, jak je možné, že člověka, jenž se upálil na protest proti sovětské okupaci, používá jako symbol krajní pravice. Podle filosofa a sociologa Václava Bělohradského, který v Itálii žil 50 let, má italská radikální pravice Palacha za symbol od samého počátku.

Přidejte svůj názor 16 komentářů

Jan Palach (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha) byl student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, "který na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti,[1] po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem, sám sebe 16. ledna 1969 zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze (hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit pracovník-výhybkář Dopravního podniku svým vlastním kabátem). Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze v Legerově ulici, kde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž hovoří o příčině jeho činu. Podle sdělení Petra Blažka 19.1.2012 v pořadu ČT Jan Palach ošetřující sestře po transportu do Legerovy ulice na nosítkách řekl: „Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové”. V záznamu však mluví o pasivitě lidí, proti rozšiřování Zpráv (deník vydávaný sovětskými okupanty), požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti.

"Já jsem to tehdy zažil na univerzitě (v Janově) v 70. letech," popisuje Bělohradský reakci Italů na sebeupálení českého studenta. Levice nemohla podle něj tento čin přijmout, protože chtěla vést mezinárodní dialog s komunismem, tedy i s Rusy, a gesto českého studenta znamenalo "uzavření politického pole pro dialog, odmítnutí politiky jako dialogu a především odmítnutí spolupráce uvnitř tábora, v který italská levice věřila", říká Bělohradský.

"Navíc připočítejte odpor katolické církve - Itálie je katolická země a tam je takový typ boje velmi nepopulární. Sebeupálení není pro katolíky legitimní forma protestu... Ale fašistům nebo radikální pravici se to líbilo. Oni pohrdali politikou. Nechtěli dialog, chtěli bojovat. Oni chodili na komunistické demonstrace a nechávali se tam ztlouct," dodává Bělohradský k radikalizované atmosféře v Itálii přelomu 60. a 70. let.

Připomíná, že důležitým aspektem sympatie k Palachovu činu byla nedůvěra krajní pravice k "demokratickým metodám", zejména k dialogu a diskuzi. Pravicoví radikálové odmítali pragmatickou politiku a v Palachově skutku, v přijetí smrti, viděli nástroj politického boje.

Důležitý byl také kontext americké války ve Vietnamu. "Levice se organizovala kolem protestů proti Vietnamu a najednou tu někdo použije tu samou formu protestu proti komunismu, tak to se pravici strašně líbilo. Takže na studentských schůzích, jakmile někdo začal mluvit o Vietnamu, hned se ozvala pravice, proč nemluvíme o Československu, o Palachoví," připomíná Bělohradský.

"Všichni protestují proti kapitalismu, nikdo proti komunismu, když někdo (Palach) protestuje proti komunismu, tak prostředky, které se používají ve Vietnamu (sebeupalování vietnamských mnichů), což ukazuje, že tak jako vy (levice) vnímáte Američany, tak oni (Čechoslováci) vnímají Sovětský svaz, což dokazuje že my, my fašisti, máme pravdu," vysvětluje Bělohradský logiku tehdejší krajní pravice.

I sbírku na první Palachův pomník v Římě, který byl odhalen v lednu 1970, zorganizoval pravicový deník Il Tempo, připomíná.

V současné době Palachův čin a jeho symbolika rezonuje ve sporu stoupenců svrchovanosti a globalistů. "Pro ně (italskou krajní pravici) z Palacha zůstává to nevyslyšené. Tudíž apel na národní svrchovanost, na úctu k národu," uzavírá Bělohradský, který tuto dohru považuje za klíčovou, třebaže se odehrává v mírnějším kontextu, než který panoval v Itálii v 70. letech. Mezi roky 1969 a 1982 se v Itálii během takzvaných olověných let odehrálo 14.000 politicky motivovaných atentátů, jež si vyžádaly na 2000 obětí.

Více svrchovanosti nyní například po EU požadují nacionalistické strany. Jestliže v květnových volbách do Evropského parlamentu (EP) dosáhnou dobrého výsledku, mohl by se změnit poměr sil v EP, upozorňuje agentura AFP.

Jiný výklad, který vychází z nynější strategie italské krajní pravice, poskytl ČTK Paolo Berizzi, novinář listu La Repubblica a autor knihy Nazi Italia. "Jedná se o jeden z mnoha pokusů krajní pravice přivlastnit si symboly, které jim nepatří. Tato strategie není ničím novým. Fašisté si přivlastňováním symbolů, osobností a témat 'levice' vytvářejí podmínky k tomu, aby byli přijímáni jako 'dobří fašisté'. Je to technika zejména CPI, ti to dělají neustále," uvedl Berizzi.

"Chtějí tím získat prostor ve veřejné debatě a politický kredit. Tato technika vede ke zjevným paradoxům: například lídr CPI Simone Di Stefano říká : 'Jsme dědici fašismu, ale vzhledem k tomu, že občanská válka v Itálii skončila už před 80 lety, soustředíme se na budoucnost naší země a naším společným bodem je ústava.' Škoda jen, že základ italské ústavy je protifašistický," dodal.

Podobně to vidí i česko-italský novinář Andreas Pieralli. "Jde o to, že už delší dobu se v Evropě krajní pravice snaží legitimizovat sama sebe tím, že už nesází jen na své tradiční idoly, které jsou většinou společensky nepřijatelné, ale snaží se 'napojit' na známé osobnosti, které se ve společnosti těší uznání," napsal ČTK.

Vstupte do diskuze (16)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

O "českém teroristovi" informují i ve světě. Podívejte se, co o Baldovi…

16.01.2019 08:59 „Český důchodce byl uvězněn za teroristické útoky na vlaky.“ Právě tak o kauze odsouzeného důchodce…

Před 50 lety se upálil Jan Palach, proběhne celá řada vzpomínkových akcí

16.01.2019 07:44 Hrdinný čin studenta Jana Palacha, který se 16. ledna před 50 lety na Václavském náměstí upálil na…

Halík odsloužil mši za Palacha. Nezmařil život, ale daroval ho, říká kněz

15.01.2019 20:25 V kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze se dnes v podvečer uskutečnila vzpomínková mše za Jana…

S blížícím se brexitem roste počet Britů v ČR, žije jich zde přes 7 tisíc

15.01.2019 18:36 V Česku žije na 7100 Britů a Britek. Zhruba 30 procent z nich se v zemi usadilo natrvalo. Lidí z…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama