Nájmy převyšující příjmy a senioři v zahrádkářských koloniích?! U Jílkové na ČT bylo peklo kvůli bytům

Střední příjmové vrstvy obyvatel si nemohou dovolit koupit nové byty. V posledních třech letech rostly ceny nemovitostí rychleji než v sousedních zemích. Co tento jev způsobilo? Proč rostou nájmy a proč se bydlení stalo nedostupným? Odpověď na tuto otázku se ve čtvrtek v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové snažili Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj (ANO), Mikuláš Ferjenčík, poslanec (Piráti), Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů, Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků, Karel Polata, místopředseda Sdružení majitelů domů a Alena Chybová, zdravotní sestra bydlící v pronájmu.

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo
doporučujeme

Moderátorka Jílková se zeptala Chybové, co jí trápí ohledně bydlení. Ta si postěžovala především na nejistotu, že dopředu neví, jak moc se jí bude nájem zvyšovat. Když se jí zvedne hodně, nebude jej moct zaplatit, a skončí na ulici. Levnější byty, které našla, byly buď neobyvatelné, anebo na menších městech, či vesnicích. Ministryně Dostálová vysvětlila, že ze zákona se může nájemné zvyšovat maximálně o 20 % za tři roky. Co se týče regulace nájemného, tak ta se vztahuje výhradně na sociální byty. Deregulace činží vyplynula z nálezu Ústavního soudu z roku 2006, které musí vláda vzít v potaz.

Předseda Taraba řekl, že se kvalita sociálních bytů liší podle jednotlivých lokalit. Například v Praze, Brně a Hradci Králové nejsou výjimečné případy, kdy například osamělá vdova platí nájemné, které převyšuje její důchod a sociální dávky. Takových lidí je v Česku asi 70 tisíc. Dostálová konstatovala, že stát převedl na obce velké množství bytů, které skončily v privatizaci. Proto nyní vláda vymyslela nový projekt, kdy se budou stavět nové byty, které znovu skončí v rukách obcí. Ty si pak samy určí, jak s nimi naloží.

Poslanci Ferjenčíkovi se nelíbilo, že se bytů za jednu miliardu, které vláda plánuje uvolnit ze státního rozpočtu, postaví málo. "Když tady máme 200 obcí s rozšířenou působností, tak to znamená dva byty na jednu obec," cupoval Ferjenčík vládní bytovou politiku. Jenom v Praze chybí 10 tisíc bytů. Do debaty se dostaly prázdné soukromé byty. Dostálová oponovala, že jedna miliarda bude první startovací rok a v dalších letech se už bude jednat o tři miliardy. Díky podpoře EU se už podařilo postavit více než dva tisíce bytů. Samotný resort místního rozvoje postavil další čtyři a půl tisíce bytů pro seniory a mladé lidi. Zároveň bylo také připomenuto, že je v Česku enormně vysoká poptávka po vlastním bydlení. Problém s byty navíc mají zejména Praha a Brno. Řešení vidí Dostálová v aktualizovaných územních plánech a odstranění stavebních uzávěrů z pozemků.

Ferjenčík stále připomínal, že bytů je potřeba postavit minimálně 100 tisíc ročně, na což mu Dostálová odpověděla, že kromě státu staví i developeři. Ti ale nenabízejí levnější byty. Jílková se zeptala ředitele Kadeřábka, kolik stojí nejlevnější byt v Praze, kde jsou vysoké příjmy. Bylo jí odpovězeno, že 60-75 tisíc na metr čtvereční. Navíc se ještě zmenšují. "Kam dá mladá rodina děti a kufry a pračku?!," zlobila se Jílková. Kadeřábek s ní v podstatě souhlasil, ale konstatoval, že byrokracie znemožňuje developerům pružně reagovat na poptávku po bytech. On sám by chtěl dosáhnout převisu nabídky nad poptávkou, aby si lidé mohli vybírat. 

Chybová měla obavy, že na tom opět budou profitovat bohatí, kteří ty byty skoupí, a začnou pronajímat za nehorázné peníze. Kadeřábek nesouhlasil a vysvětlil princip tržních zákonů. Ti pronajímatelé spolu budou soutěžit a ve vlastním zájmu se vynasnaží, aby si získali přízeň nájemců. Karaba si pochválil družstevní byty. On sám bydlí v Liberci, v novostavbě, a stojí ho to šest tisíc korun. U soukromníka by to bylo dvacet. "Kdo má dnes družstevní byt, ten vyhrál," řekl Karaba. Kadeřábek na otázku, zda developeři nezneužívají současné situace, odpověděl, že nikoliv, a že dokonce sami propagují družstevní bydlení.

Proč zrovna u nás nejvíc rostou ceny bytů, nedokázal nikdo z diskutujících uspokojivě odpovědět. Kadeřábek se domníval, že za to může několik různých faktorů. Dostálová viděla příčinu v hypotečním boomu, kdy na hypotéku dosáhli téměř všichni. Podle Ferjenčíka je problém ve velké poptávce po bydlení v Praze, a to nejen ze strany Čechů, ale i cizinců, zejména z bývalého Sovětského svazu, ale i Velké Británie a USA. Taktéž se nesmí zapomínat, že v době ekonomického růstu se do hlavního města stěhuje velké množství lidí kvůli velkým platům. Špatná dopravní infrastruktura - například absence rychlého železničního spoje Praha-Jihlava - jim však brání dojíždět do lépe placeného zaměstnání, a tak se musí do Prahy stěhovat. Výjimkou pak nejsou případy, kdy se v bytech městná velké množství lidí, kteří se skládají na nájem.

Kadeřábek oponoval, že by se nemělo strašit před investičními byty a před kupujícími ze zahraničí. Nejedná se o žádné dividendy vyvedené do daňových rájů. Ferjenčík nesouhlasil a řekl, že vzhledem k růstu cen bytů o 15 % ročně se například ruskému investorovi vyplatí koupit v Praze byt, nechat ho prázdný, mít ho na léto, a pak prodat za větší cenu. Jedná se o klasickou spekulaci. Do diskuze se dostala i dřívější politika proti developerům. Polata vysvětlil, že není v zájmu jakéhokoliv majitele mít prázdný byt. Následně ukázal graf potvrzující, že stát díky velkému daňovému zatížení vydělal na bytech v novostavbě o 743 tisíc více, než před 12 lety. Bydlení tedy zdražuje i stát.

Dostálová připomněla, že daně jsou zapotřebí k chodu státu. Jenom díky nim máme kvalitní zdravotní, kvalitní infrastrukturu atd. Pán z publika si v reakci na to postěžoval na špatné hospodaření státu. Jenom na příspěvcích na bydlení utratil osm miliard. Zmínil také příklad matky samoživitelky, která nedosáhla na sociální bydlení, a které úřady sdělily, že si žádost bude moci podat znovu až za tři roky. Jílková předala mikrofon předsedovi Sdružení majitelů, který poukázal na článek 26 české ústavy, že stát je povinný pomáhat lidem, kteří nemají dostatek peněz na zajištění bydlení. "Stát má zajistit, aby nikdo nemusel vynakládat na své bydlení více, než 30-35 % disponibilního příjmu," postěžoval si předseda Sdružení majitelů. Problém není v resortu místního rozvoje, nýbrž práce a sociálních věcí. Ferjenčíkovi bylo dáno za pravdu, že významnou roli hraje skupování bytů ze strany cizinců. Jenomže, jak to máme řešit? Na hranicích je střílet nemůžeme.

Ferjenčík řekl, že by lidé vlastníci nemovitosti, ale bez trvalého bytu v Česku, měli platit větší daň z nemovitosti. Piráti si nejprve udělají analýzu, a pak navrhnou příslušný zákon. Zároveň si postěžoval, že ANO potopilo jejich návrh na nižší daň z nabytí nemovitosti pro mladé lidi. "Dneska je úplně absurdní stav, že firmy jsou úplně osvobozené od daně z nabytí nemovitosti, a potom se prodávají celý sro mezi sebou bez jakékoliv daně," zlobil se Ferjenčík. Dostálová připomněla, že výnosy z daně z nemovitostí plynou do obecních rozpočtů, a že každá obec jí může svévolně zvyšovat. Praha využívá největších koeficientů.

Pán z publika získal mikrofon a vysvětlil, že růst cen nemovitostí se zastavil. Jílková připomněla, že to způsobila skutečnost, že lidé už na ty byty nemají. Řečeno bylo také, že obce poskytují své nemovitosti bohatým politikům, kteří si z nich pak dělají letní byty. Ke slovu se dostal primátor Kladna Jiránek, který si postěžoval na nedostatek přidělených financí ze státního rozpočtu, a na růst cen nemovitostí v obcích v blízkosti Prahy. Zmíněná byla také potřeba kvalitní dopravy, aby lidé mohli za prací dojíždět na delších úsecích, a aby například v Kladně nebyla vysoká poptávka po bytech. Ferjenčík řekl, že problém také spočívá ve špatně nastaveném stavebním zákonu.

Jílková začala dávat prostor lidem z publika. Pán, který se dostal ke slovu, řekl, že se u nás developeři nemají špatně, a že jejich zisky se pohybují v řádu miliard ročně. Kadeřábek připomněl, že je potřeba stavět. Jílková proto dostala do diskuze nový stavební zákon. "Nově by se stavební úřady nemusely ohlížet na stanoviska jiných orgánů a veřejnosti, jak je tomu doposud, vysvětlila Jílková. Dostálová řekla, že to není pravda, a že jediným, co nová legislativa zamýšlí, je méně byrokracie. Vše bude konsolidováno pod jeden úřad a jedno razítko, které ale bude zahrnovat vše potřebné, včetně stanoviska sousedů, ekologů atd. Na to jí bylo od dotyčného z publika řečeno, že od roku 2018 je veřejnost vyloučená ze správních řízení, vyjma těch, které mají dopad na životní prostředí, což je jenom malý zlomek.

Jiný pán z publika vyjádřil obavy z novely stavebního zákona, která by nově zavedla institut fiktivního souhlasu, kdy úřady se budou moci vyjádřit pouze do určité lhůty, a po jejím uplynutí bude vygenerován počítačem automatický souhlas. Znepokojilo to i Bezpečnostní informační službu. Dostálová ale konstatovala, že by se jednalo o jakýsi algoritmus, který by individuálně posoudil jednotlivé žádosti. Od Janouška z publika jí bylo řečeno, že to Nejvyšší správní soud vyhodnotil jako jednu z největších blbostí. Následovaly dohady, zda nejde nový stavební zákon na ruku lobbistům. Probírali se ještě také realitní makléři a nehorázné provize Jílková oznámila konec diskuze a téma příštího týdne, jímž bude genderová rovnost.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Hodnota veřejných zakázek loni stoupla o 5,5 procenta na 715 miliard korun

14.06.2021 12:43 Hodnota veřejných zakázek loni meziročně vzrostla o 5,5 procenta na 715 miliard korun. Její podíl…

Nezvládli jsme pandemii a vymíráme. Počet obyvatel ČR klesl pod 10,7…

14.06.2021 09:52 „V rámci pandemie došlo ke statisticky významnému nárůstu počtu úmrtí, což vedlo ke snížení počtu…

V platnost vstupuje další rozvolnění. Týká se především kulturních akcí

14.06.2021 07:54 Kapacita diváků v hledišti na kulturních akcích venku je ode dneška bez omezení, nejvýše však 2000…

Od července by na kulturní akce mohlo chodit více lidí, naznačil Babiš

13.06.2021 19:13 Aktualizováno Od 1. července by se měl zvýšit maximální počet účastníků na kulturních akcích na 5000 venku a 2000…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama