Čechoslováci v gulagu: Co Rusko dodnes tají? Historici žádají zpřístupnění archivů

Ředitelé českých historických ústavů žádají v otevřeném dopise představitele ruských institucí o zpřístupnění archivních dokumentů k československým uprchlíkům před nacismem, které se nacházejí v ruských státních archivech. Dokumenty mají obsahovat informace o zhruba 10.000 československých občanech, kteří se v důsledku nacistické okupace Československa v roce 1939 ocitli na sovětském území, následně byli pozatýkáni a poslání do pracovních táborů. Dopis přečetl historik Adam Hradilek dnes na Česko-ruském diskusním fóru v Moskvě, informoval Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Přidejte svůj názor 3 komentáře

ústr
doporučujeme

Naprostá většina československých uprchlíků byla v Sovětském svazu odsouzena za nelegální přechod hranic, pobyt na sovětském území bez potřebných dokladů, za špionáž i protisovětskou činnost. Za to byli odsouzeni k nuceným pracím v gulazích. Češi, kteří přežili, byli na základě amnestie propuštěni do československé jednotky a zúčastnili se po boku Rudé armády bojů proti nacistům.

Ruské archivy bezpečnostních složek mají podle historiků obsahovat vyšetřovací a vězeňské spisy a v nich obsažené výslechové protokoly, zabavené dokumenty, osobní doklady, fotografie a dopisy. Spisy československých občanů zemřelých v sovětských věznicích a táborech se na rozdíl od těch propuštěných dochovaly, a představují tak jedinečný doklad o okolnostech a místě jejich úmrtí i pohřbení.

"Dosavadní snahy o výzkum těchto archivních pramenů naráží v ruských archivech na restrikce, které vzhledem k časovému odstupu považujeme za neopodstatněné. Tážeme se, jaký má smysl i nadále utajovat vyšetřovací spisy? Proč není možné studovat spisy stovek Čechoslováků zemřelých v průběhu druhé světové války v gulagu?" uvedli historici v dopise.

Dopis byl zaslán šéfovi ruské prezidentské Rady pro lidská práva, šéfovi tajné služby FSB a řediteli Federální archivní agentury (Rosarchiv). Mezi podepsanými je ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra, ředitel Historického ústavu Akademie věd ČR Martin Holý, ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa či ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.

Čeští vědci si o otevření speciálních ruských archivů řekli i loni, kdy se první ročník Česko-ruského diskusního fóra konal v Praze.

Loading...
Vstupte do diskuze (3)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Pátrání po dívce (15) z Blanenska bylo odvoláno, našli ji v Itálii

22.07.2019 10:29 Policie po čtyřech měsících odvolala pátrání po pohřešované patnáctileté dívce z Blanenska, která…

Trest za ubodání jednoho z dvojčat platí. Muž útočil "pod vlivem démonů"

22.07.2019 10:02 Nejvyšší soud (NS) potvrdil devítileté vězení Karlu Šandovi z Prahy, který v toxické psychóze…

Řidič, který zabil dvě děti, podal ústavní stížnost. V posudcích jsou prý…

22.07.2019 09:18 Josef Ondrýsek, jenž si má odpykat 8,5 roku za tragickou nehodu v Olomouci, podal ústavní stížnost.…

Českem se prohnaly silné bouřky. Trhaly střechy a lámaly stromy

21.07.2019 21:30 Aktualizováno Pražští hasiči evidují kvůli dnešní odpolední bouřce se silným větrem dvě desítky událostí.…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama