30 let od prvních polistopadových voleb. Něco z jejich atmosféry dodnes zůstalo, říká historička

Atmosféra, která provázela první polistopadové volby, byla výjimečná, některé věci si lze nyní představit jen stěží. Něco z ní však v Česku dodnes zůstalo - rozporuplné vnímání volební kampaně i velká očekávání spojená s nástupem nováčků. V rozhovoru s ČTK to řekla politoložka a historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Parlamentní volby se v roce 1990 konaly 8. až 9. června.

"Atmosféra byla v něčem velmi odlišná od toho, jak ji známe dnes. Byla například obrovská volební účast - 96 procent. Jednak proto, že lidé chtěli volit, ale také proto, že byli zvyklí volit za socialismu. Úřady dříve téměř pronásledovaly lidi, aby chodili k volbám. Nevolit bylo silné politické gesto," podotkla historička.

Připomněla, že řada lidí brala první polistopadové volby i jako příležitost k oslavě. "Nedávno jsem na YouTube našla řadu krátkých videosekvencí z menších měst, jak jdou lidé do volební místnosti a poprvé volí jinak než dříve. Hrozně mě zaujalo, že toto byla příležitost k videu - je vidět, že se jednalo o volby, které prožívali silně," popsala historička. "V tom je to jiné, protože my už máme dnes tendenci být spíše otrávení, že jsou nějaké volby, které 'dopadnou zase špatně'," dodala.

Některé aspekty tehdejších voleb jsou však podle historičky patrné i při současných volbách: "Jako takový kulturní fenomén české politiky vnímám zapovězenost i všudypřítomnost volební kampaně," podotkla.

"Volební kampaň je vnímána jako něco špinavého, nepotřebného neetického. Na rozdíl od anglosaské, jíž se účastní tisíce dobrovolníků, kdy se zvoní na byty. Zároveň se ale volební kampaň v parlamentu tehdy přelila do celého jara 1990. Prezident (Václav) Havel v Hovorech z Lán vlastně neustále kritizoval parlament, že vede jakousi předčasnou volební kampaň," popsala akademička. "Dnes se tomu usmíváme, tušíme, že žijeme v permanentní volební kampani. Ale řekla bych, že tato rozporuplnost vnímání je něco, co známe i nyní," doplnila.

"Druhá věc, kterou podle mě známe i dnes, je to velké očekávání s volbami spojené. I po 30 letech vidíme, že je stále velký voličský segment, který pokaždé volí nějaké nové uskupení a doufá, že už přinese nějaký jiný politický styl i obsahy," řekla historička. Odkázala přitom na velký volební úspěch Občanského fóra, které před volbami 1990 vsadilo na řadu nováčků, kteří zpravidla neměli žádnou zkušenost s politikou, a vymezovalo se také proti politickým stranám a stranictví. "To nevolení politických stran, ta nechuť k nim, svým způsobem i po letech zůstala," uzavřela historička.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie Volby život akademie věd demokracie Československo

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 33 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

Zdroj: David Holub

Další zprávy