Češi budou na podzim volit poslance nově i ze Singapuru nebo z Tchaj-wanu

V říjnových sněmovních volbách budou registrovaní voliči moci nově hlasovat o složení dolní komory ze Singapuru, z Mali nebo Tchaj-wanu. V těchto a na několika dalších místech Česká republika od posledních parlamentních voleb, které se konaly v roce 2017, otevřela své zastupitelské úřady.

Plyne to z vyhlášky, která upravuje dodání hlasovacích lístků do ciziny. Ministerstvo zahraničí připravilo její aktualizaci, kterou v brzké době projedná vláda. ČTK má materiál k dispozici.

Vyhláška obsahuje dvě přílohy, z nichž v první jsou uvedeny zastupitelské úřady, na které se dodávají papírové hlasovací lístky. Do této skupiny úřadů patří zastoupení ČR v sousedních zemích, tedy Německu, Polsku, Rakousku a na Slovensku. V Německu se od posledních voleb změnil konzulát v Düsseldorfu na generální konzulát.

Další více než stovka českých úřadů dostane hlasovací lístek ve verzi pro tisk. Jejich seznam se vyhláškou lehce změní. Před čtyřmi lety mohli Češi volit například na českém velvyslanectví v Pchjongjangu, úřad je ale dočasně uzavřen a konzulární činnosti vykonává velvyslanectví v Pekingu. Oproti minulosti nebude možné volit také na konzulárních jednatelstvích na základnách v Bagrámu (Afghánistán) a Baládu (Irák).

Nově jsou na seznamu ambasády v malijském Bamaku a v Singapuru, také generální konzuláty v Manchesteru a Miláně. Češi také budou moci volit v české ekonomické a kulturní kanceláři v Tchaj-peji.

Češi v cizině měli možnost vybírat si poslance ve volebních místnostech na zastupitelských úřadech či konzulátech zatím pětkrát. Před každými volbami státní volební komise losem určí kraj, pro jehož kandidátky se v cizině hlasuje. Poprvé to bylo v roce 2002, kdy se rozhodovalo mezi jihomoravskými kandidáty. Při následujících dvou volbách volili Češi v zahraničí mezi jihočeskými kandidáty. V roce 2013 i 2017 pak byli občané ze zahraničí přiřazeni ke Středočeskému kraji, letos budou vybírat z kandidátů pro Ústecký kraj.

Počet Čechů hlasujících v cizině se v minulosti postupně zvyšoval. Při premiéře v roce 2002 přišlo hlasovat zhruba 3800 lidí, v roce 2006 jich bylo kolem 6700, o čtyři roky později 8222. V dalších volbách se dostavilo na ambasády 10.571 voličů, naposledy se ke středočeským výsledkům připočetlo 10.494 platných hlasů ze zahraničí.

Související

Více souvisejících

Volby volby 2021

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 57 minutami

Andrej Babiš

Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov. Takže co se vlastně děje na finančních trzích?

před 1 hodinou

před 1 hodinou

V případě, že Putin vyhraje na Ukrajině, dostane se do bezprostřední blízkosti východní hranice NATO. Což Západ považuje za vojenskou hrozbu.

Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO

Lidé, kteří nerozumí, proč je nutné, aby Ukrajina v boji s ruským agresorem zvítězila, si musí uvědomit, co se stane, pokud se Rusku podaří prolomit všechny linie v napadené zemi? Pokud by tedy Rusko dosáhlo v tomto střetu vítězství, Evropu by mohla čekat temná perspektiva. Potenciálně by to mohlo otevřít dveře pro další konflikty ve všech zemích na východní hranici NATO, včetně Slovenské republiky. Ukrajině vážně chybí zbraně a munice, a proto je nezbytná podpora ze strany Spojených států. Nicméně dodávky pomoci z Washingtonu nyní čelí vážným problémům.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Britská královská rodina, ilustrační fotografie.

Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí

Poprvé od chvíle, kdy princezna Kate v březnu odhalila diagnózu, se princ William vrátí k povinnostem člena britské královské rodiny. Informují o tom zahraniční média. Kate přitom není jediným zástupcem monarchie, který omezil veřejná vystoupení ze zdravotních důvodů. S rakovinou se potýká také král Karel III. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy