Covid u extremistů nahradil výpady proti menšinám, ubylo trestných činů z nenávisti

Xenofobně-populistické subjekty a aktivisté v loňském roce částečně upustili od výpadů proti muslimům, migrantům, Romům či sexuálním menšinám, ústředním tématem se stalo vystupování proti údajnému zavádění tzv. covidové totality. Uvádí to zpráva o extremismu v ČR v roce 2021, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra a ve středu schválila vláda.

Dokument podobně jako v předchozích letech zmiňuje například sněmovní hnutí SPD. Tentokrát u něj uvádí, že vsadilo na umírněnější kampaň.

Vnitro ve zprávě varuje před tím, že extremistické a xenofobní skupiny mohou cíleně vytvářet rozpory ve společnosti a narušovat prozápadní vazby ČR. "Ruská invaze na Ukrajinu představuje pro českou společnost výrazné varování. Podstatou životaschopnosti demokratické ČR je potírání extremistických a xenofobních skupin," stojí ve zprávě.

Celé spektrum extremistických subjektů se podle zprávy loni výrazně věnovalo epidemii covidu-19 a souvisejícím opatřením. "Vlastenecky" orientované subjekty vesměs opatření kritizovaly, nezřídka se zapojovaly do protestů proti omezením či do aktivit hnutí bojujících proti očkování, uvádí dokument. Podle vnitra se u některých odpůrců opatření zvýšila míra agresivity, která se navíc vedle politiků nově zaměřila také na lékaře a zdravotníky. "Téma covidu-19 upozadilo tradiční xenofobní výpady namířené proti menšinám, migrantům či jiným skupinám obyvatel," doplňuje zpráva.

Kritiku namířenou proti covidovým opatřením podle vnitra všeobecně sdílely "pronárodně" orientované subjekty, ale k jejich sjednocení to nevedlo. "Dokazuje to mimo jiné široká škála subjektů s podobným programem kandidujících v říjnových parlamentních volbách," uvádí zpráva. Zmiňuje, že SPD vsadila oproti dřívějšku na umírněnější kampaň. Na kontroverznější aktivity naopak podle vnitra spoléhal například Volný blok bývalého poslance Lubomíra Volného.

V symbióze s xenofobními politiky a aktivisty však nadále fungovala média šířící nenávistné předsudky, píše vnitro. "Dezinformační média trvale a intenzivně 'obohacovala' českou veřejnost o myšlenky generované prokremelskou propagandou," uvádí zpráva. Věnovala se podle ní také šíření nepodložených zpráv a konspiračních teorií o covidu.

Neonacistické hnutí tvoří podle vnitra relativně izolované skupiny či aktivisté, kteří se veřejně příliš neprojevovali. Podobně do veřejného života nedokázali příliš zasáhnout ani levicoví extremisté, anarchisté i ortodoxní komunisté. V jejich případě vnitro píše, že se jedná o stárnoucí uzavřenou komunitu, která recykluje dogmatická tvrzení z doby před rokem 1989. "O mládežnické organizace nejeví mladí lidé, s výjimkou několika jednotlivců, žádný zájem," stojí v dokumentu.

Komunita ortodoxních komunistů podle vnitra velmi nekriticky hodnotí současný režim v Rusku a pravidelně sleduje a sdílí prokremelskou propagandu. Vypadnutí KSČM ze Sněmovny v loňském roce podle zprávy komunita přičítala zejména představitelům strany.

Obdobím stagnace pak prochází i domobranecké skupiny, mimo jiné kvůli omezeným finančním možnostem. Bezpečnostní složky nezaregistrovaly ani přímou hrozbu nábožensky motivovaného útoku.

Trestných činů s nenávistným podtextem meziročně ubylo

Policie loni stíhala 99 lidí v souvislosti se skutky s nenávistným podtextem. Řešila 108 takových trestných činů, což bylo meziročně o 26 méně. Vyplývá to z výroční zprávy o extremismu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra. Nejčastěji měly loni nenávistné trestné činy antisemitský podtext, vzrostl také počet nenávistných útoků na Romy.

Nejvíc nenávistně motivovaných skutků policie zaregistrovala v Praze (53), následoval Ústecký kraj (12). Podobně nejvíc stíhaných osob u nenávistně motivovaných skutků v roce 2021 bylo v hlavním městě (35) a v Ústeckém kraji (17). Objasněno bylo loni stejně jako předloni 61 trestných činů s nenávistným obsahem.

Antisemitský podtext mělo 37 trestných činů, oproti roku 2020 to bylo o deset víc. Trestné činy s antisemitským podtextem tak představovaly třetinu z celkového počtu. V roce 2020 se jednalo o každý pátý případ. Oproti roku 2020 narostl také počet trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům, a to z 19 na 33 případů. Podílely na celkovém počtu trestných činů s extremistickým podtextem 30,6 procenta. Sedm trestných činů, o dva méně než v roce 2020, bylo motivováno nenávistí k muslimům.

Nenávistí k LGBT komunitě (lesbičky, gayové, bisexuálové a transgenderové osoby) bylo motivováno 11 skutků, tři mířily proti zástupcům nestátních neziskových organizací a ochráncům lidských práv. Policie evidovala také jeden trestný čin motivovaný nenávistí k Arabům.

Celkově bylo v roce 2021 na území České republiky registrováno 153.233 trestných činů. Na tomto čísle se činy s nenávistným podtextem podílely 0,07 procenta.

Ani jeden trestný čin s extremistickým či nenávistným podtextem loni podle zprávy neřešila ve svých řadách policie nebo armáda.

Odsouzených za trestný čin spáchaný s rasovým podtextem bylo loni celkem 67, to je o sedm méně něž předloni. Nejčastěji byli odsouzeni pro výtržnictví (33), hanobení .národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení (17) a projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (16). Sedmi lidem uložil soud nepodmíněný trest odnětí svobody. Dva pachatele soud označil za recidivisty. S podmíněným trestem odešlo od soudů 39 osob. Trest obecně prospěšných prací byl uložen v sedmi případech. Mezi odsouzenými bylo šest mladistvých a šest žen.

Související

Více souvisejících

Ministerstvo vnitra Policie ČR

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 31 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

Petr Fiala (ODS)

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

včera

včera

včera

Ukrajinské tajné služby přiznaly atentáty na spolupracovníky Kremlu zodpovědné za válečné zločiny

Ukrajinské tajné služby vykonávají atentáty na lidi zodpovědné za válečné zločiny a útoky proti ukrajinským občanům. V rozhovoru pro soukromou ukrajinskou televizní stanici ICTV to řekl šéf Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) Vasyl Maluk.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy