Důsledky útoku z 11. září pociťujeme dodnes, připomíná expert

Teroristický útok na USA 11. září 2001 byl podle zástupce ředitele Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Josefa Procházky strategickým šokem, obdobně jako covid. V odborné literatuře se do té doby nesetkal se scénářem, který by takovou krizovou situaci předvídal.

Důsledky útoků jsou podle něj navíc dodnes zřejmé v posílených bezpečnostních opatřeních, jako je třeba omezování osobní svobody. Procházka to řekl v rozhovoru s ČTK. Od útoku na "dvojčata" dnes uplynulo 20 let. Centrum funguje pod brněnskou Univerzitou obrany.

Procházka před dvaceti lety pracoval v Ústavu strategických studií Vojenské akademie v Brně, dnes Univerzity obrany. Pracoviště se zabývalo mimo jiné i otázkami spojenými s hodnocením bezpečnostního prostředí a vojenskými návaznostmi. "Nepamatuji si, že bych se do té doby v odborné literatuře nebo analytických studiích setkal se scénářem, který by predikoval obdobnou krizovou situaci. Z mého pohledu se jednalo o strategický šok," uvedl Procházka.

Pokud podle něj není taková situace předvídána a není promítnuta do systému krizového plánování, lidé na ni nejsou dostatečně připraveni. Takže rozhodování a konání jsou zhoršené a zatížené chybami, protože jsou přijímána především adhoc opatření a využívána neodzkoušená řešení. "Rozhodovací proces je prostě zatížen nejistotou a neúplnými informacemi. Nakonec situaci s covidem lze do jisté míry považovat za velmi podobný strategický šok a víme, jak obtížné je nalézt účinná řešení," uvedl Procházka.

Tradiční slabinou podle něj byla účinná komunikace s veřejností. Řešení situace ale podle něj ukázalo i některé mezery v připravenosti na podobné situace i v dalších oblastech - v legislativní, organizační, materiálního vybavení policie a armády i ve schopnostech různých systémů vzájemně spolupracovat.

Opatření krizového řízení v Česku pak podle něj kopírovala přístupy ve všech západních zemích. Okamžitá opatření směřovala především k zajištění větší bezpečnosti na letištích, posílení ochrany prvků kritické infrastruktury, vládních institucí a podobně. Kromě okamžitých opatření ale byla podle něj přijata i celá řada dlouhodobých systémových kroků, která v krizovém řízení platí dosud. Procházka uvedl, že jedna z významných záležitostí se dotkla například ochrany společného aliančního vzdušného prostoru a rozhodování o použití vojenských prostředků v případě zneužití civilního letadla k teroristickým účelům.

Z dnešního pohledu je podle něj zřejmé, že se svět po 11. září změnil. "Ta nejzásadnější věc je, že platíme stále větší a větší cenu za naši bezpečnost. Tuto cenu nelze vyjádřit z pohledu finančního, ale v podobě stále významnějšího omezování naší osobní svobody," řekl Procházka. V tomto ohledu se výrazně posunul rozvoj a využití nových technologií především v biometrii a dalších metodách identifikace jednotlivců. Zvýšené možnosti také nabízí monitorování všech druhů komunikace, ať na sociálních sítích, tak i v sítích mobilních operátorů.

"Všude přítomné kamerové systémy mě osobně občas znepokojují, i když jejich užitečnost nelze popřít. Až neuvěřitelně dnes působí například záběry ve filmech ze 70. a 80. let minulého století, kdy se lidé na letištích pohybovali v podstatě volně, bez kontrol. Člověk si až povzdechne, jak to byla tenkrát uvolněná doba, i když samozřejmě terorismus se projevoval i tenkrát," uvedl Procházka.

Související

Více souvisejících

11. září 2001

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 42 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 6 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy