Energie v říjnu opět zdraží, obávají se analytici. Ceny mohou zůstat vysoké i několik let

Ceny plynu a elektřiny za půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu stouply o stovky procent. Jen samotná cena elektřiny nyní doslova láme nové rekordy, když během obchodování na burze v Lipsku na začátku předposledního srpnového týdne vyskočila nad 700 EUR za MWh. To kromě jiného způsobuje to, že se výrazně zdražují energetické kontrakty na léta 2023, 2024, 2025 a 2026. Analytici navíc varují před tím, že „zlevnění energií zůstává v nedohlednu“.

Některé odhady analytiků počítají s tím, že jen letos v říjnu by mohly ceny energií vystřelit až o více než 80 procent oproti současnému stavu. A to i přesto, že jiné důležité komodity pro energetický trh, jako je ropa nebo drahé kovy, nabírají ve vývoji cen opačný trend. Tak třeba ona ceny ropy (nebo i potravin) se vrátila k úrovním před zahájením ruské agrese na Ukrajině. Na čem se komoditní specialisté nemohou shodnout je čas, od kdy ceny energií začnou klesat.

Dnes je všem jasné jedno: Předpovědět přesně cenu energií nejen do konce letošního roku, ale i na nejbližší rok či dva, je téměř doslova nadlidský úkol. Velká shoda ale mezi analytiky vládne v tom, do kdy vydrží vysoké náklady za energie. A to není moc dobrá zpráva. Vysoké ceny energií nás totiž mají zřejmě trápit i v roce 2024.

Už nyní třeba ale rychle roste nejen elektřina, ale i cena zemního plynu. Ta se nyní pohybuje okolo, jak píší analytici, „nového historického maxima v blízkosti 300 EUR za MW. Vyvstává tak otázka, kam můžou ještě ceny energií růst, když už nyní se stávají pro stále větší procento populace Evropy doslova luxusním zbožím?

A co pak vůbec budou dělat „energetiky“, až si lidi nebudou moci kvůli drahotě dovolit rozsvítit nebo zatopit? „Nehledě na další vývoj dodávek plynu a eventuální nutnost omezit spotřebu v průběhu zimy, je na stole nový problém – extrémně vysoké ceny (zejména elektrické energie), které mohou existenčně ohrožovat nejen domácnosti, ale značnou část energeticky náročného evropského průmyslu,“ konstatoval ve své analýze Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance a člen týmu ekonomů skupiny KBC/ČSOB pro server Patria.cz.

Podle něj jednotné evropské řešení problému přitom v tuto chvíli neexistuje a postup na národních úrovních se výrazně liší – od relativně konzervativního přístupu subvencí do nejvíce zasažených sektorů, až po radikálnější cesty jako je změna cenotvorby na trhu s elektřinou (případ Řecka). „S takto vysokými cenami je pravděpodobné, že volání po rychlých a nestandardních řešeních (cenové regulace, změna cenotvorby) zesílí,“ tvrdí Jan Bureš.

V tuzemsku zatím největší dodavatelé elektřiny mění ceníky doslova každých několik měsíců a není divu, že se aktuálně cena elektřiny za jednu MWh nepohybuje níže než na pěti tisících korunách. Jak server EuroZprávy.cz informoval, ceny elektřiny a plynu rostou o stovky procent. Elektřina s dodáním v příštím roce zdražila na burze v Německu o 340 procent na 650 EUR/MWh.

Cena plynu s měsíční dodávkou obchodovaná v Nizozemsku roste o 200 procent na 280 EUR/MWh. Ceny ropy prošly vysokou rozkolísaností, nicméně po půlročním konfliktu se obchodují na podobných úrovních, jaké byly na jeho počátku. Ti, co ale nejen v tuzemsku nesmyslně a nenávistně volají po tom, aby klíčové, ať už státní nebo polostátní energetiky, opustily burzovní obchodování, jsou, jak se říká, úplně mimo.

Podle už velké řady analýz v domácím mediálním prostoru, totiž třeba klíčový výrobce elektrické energie v Česku, skupina ČEZ, Prodává až 95 procent své produkce elektřiny přímo v České republice. Do zahraničí tak exportuje asi pět procent produkce, a to jen v případě, kdy ji nelze prodat na českém trhu.

Faktem tak zůstává, že ceny elektřiny (bez ohledu na to, kolik jí zmiňovaný ČEZ prodá na burze) v Evropě se odvíjí od její ceny na burze v Lipsku. Když by si dal člověk tu práci a podíval se na cenovky stejné komodity třeba na burze v Praze nebo Budapešti, rychle by zjistil, že by se cena elektřiny výrazně nezměnila, spíše naopak.

Zmíněné trhy totiž obchodují elektřinu za ještě vyšší cenu, než je v Lipsku. Navíc je tu i velmi důležitá záležitost otevřenosti trhu. Když bychom se totiž zastavením obchodování uzavřeli Evropě, pak bychom se asi nemohli divit, že by s českými energetikami nikdo asi nedomlouvá obchody na dodání plynu či jiných komodit, které tu nemáme.

Ať tak či onak, prodejní systémy a místa nejsou nejen relevantní příčinou zdražování energií. Cest, jak srazit rostoucí ceny elektřiny či plynu musí je dost, jen žádná z nic nepřinese „přes noc“ kýžené ovoce. Zatím si musíme jasně říct, i ve vlastních domácnostech, kde a jak ušetřit či zajistit vlastní výrobu energií. V nejbližší době totiž (hlavně kvůli ruské agresivní válce) nás nic příjemného u cen energií nečeká.

Související

energie

Evropská unie pošle na Ukrajinu nouzovou energetickou pomoc

Evropská unie reagovala na nedávnou sérii cílených raketových útoků a útoků bezpilotními letadly ze strany Ruska na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mobilizací nouzové energetické pomoci, která je již na cestě na Ukrajinu. Evropská komise (EK) o tom informovala v úterní zprávě v Bruselu.

Více souvisejících

Energetika

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků

Americké jednotky v Iráku a Sýrii byly za méně než 24 hodin vystaveny dvěma samostatným útokům, uvedly v pondělí irácké bezpečnostní zdroje a představitelé USA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy