Henlein se z bankovního úředníka stal vůdcem sudetských Němců

Někdejší vůdce Sudetoněmecké strany a válečný říšský místodržící sudetské župy Konrad Henlein měl lví podíl na podpisu Mnichovské dohody v září 1938 a následném rozbití Československa. Ze svých válečných zločinů se však před soudem nezodpovídal. Koncem války pochopil, že jeho doba minula. Po marném pokusu vyjednávat s Američany si před 75 lety, 10. května 1945, v americkém zajetí v Plzni podřezal žíly sklem z brýlí.

Mezi sudetskými Němci se Henlein stal zpočátku známým jako činovník turnerského hnutí, což bylo německé tělovýchovné hnutí s nacionálním podtextem. V roce 1933 se ujal vedení Sudetoněmecké vlastenecké fronty (později strany, SdP), zastřešující sudetoněmecké politické organizace. Volby v roce 1935 skončily pro SdP úspěchem, Henlein jej však nedokázal zúročit - jeho snahy o vstup do vlády totiž narazily na odpor všech českých stran.

Vzestup SdP byl nemyslitelný bez pomoci z Německa. Henlein přitom zpočátku nepatřil k radikálům, k nacismu se nehlásil a usiloval pouze o autonomii pro sudetské Němce. Později se ale od těchto svých postojů distancoval a označil je za pouhou taktiku. Henlein byl sice populární, jako politik byl ale poměrně slabý a navíc ctižádostivý. Postupně se tedy dostával pod vliv Německa a v roce 1937 byl již poslušným nástrojem nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

Mimo to však Henlein získal určité sympatie i v západních zemích, což se promítlo do postoje Anglie a Francie vůči Československu v roce 1938. V domácí politice pak Henlein zvolil v souladu s Hitlerovými instrukcemi taktiku neustálého stupňování požadavků. V září 1938 se henleinovci pokusili v pohraničí o puč. Střety vypukly poté, co Hitler obvinil Prahu z toho, že útiskem sudetských soukmenovců vytváří nesnesitelnou atmosféru a přispívá k zostřování situace.

Přestože československá vláda proti vzbouřencům zasáhla a nepokoje potlačila, rozbití státu už zabránit nedokázala. Henlein stejně jako další činitelé Sudetoněmecké strany uprchl do Německa. Po podepsání Mnichovské dohody, v níž západní mocnosti schválily postoupení československého pohraničí Německu, se Henlein do Československa vrátil jako Hitlerem jmenovaný říšský komisař pro sudetoněmecké oblasti. Po 15. březnu 1939 byl šéfem civilní správy okupačních vojsk a v září 1939 stanul v čele sudetské župy jako říšský místodržící. Tuto funkci zastával až do konce války.

Konrad Henlein se narodil 6. května 1898 ve smíšené německo-české rodině ve Vratislavicích nad Nisou (tehdejším Maffersdorfu). Jeho otec - úředník - byl Němec, matka pak Češka. Po absolvování obchodní akademie v Jablonci nad Nisou se v roce 1916 přihlásil do armády. Během první světové války byl na italské frontě zajat a domů se vrátil až v srpnu 1919. Poté Henlein pracoval jako bankovní úředník, od roku 1925 působil jako učitel tělocviku v Aši.

Zemřel ve 47 letech. Pohřben byl v hromadném hrobě na ústředním plzeňském hřbitově. Jeho manželka Emmy, s níž měl pět dětí, jej přežila o celé půlstoletí. Zemřela v roce 1995 v Bad Homburgu.

Související

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

Více souvisejících

II. světová válka Konrad Henlein

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy