Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok se obává, že vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu ČR. Růst českého HDP může podle něj koncem letošního roku klesnout k nule. Rusnok to dnes řekl diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
"Bohužel takto poskládaná inflační nálož způsobí posléze, troufám si říct, možná až nějakou recesi nejen v české, ale i evropské ekonomice. Obávám se, že se růst sníží dramaticky. Budeme rádi za černou nulu už na konci tohoto roku. Promítne se to bohužel zejména do roku 2023 " uvedl guvernér. K válečnému konfliktu se přidávají předešlé problémy v dodavatelských řetězcích. Upozornil na propad reálných mezd až o osm procent. Tato kombinace podle něj představuje mimořádný šok, jaký česká ekonomika v podstatě nezažila 30 let.
"To je, myslím, velmi reálný odhad. Pokud válka neskončí během několika týdnů, nedivil bych se ani recesi za celý rok 2022," řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Válka je nedaleko, jsou nastavené sankce, inflace dále zrychluje, existují další problémy s dodavatelskými řetězci, to vše podle něj nepochybně postihne ekonomickou aktivitu. Co ji naopak postrčí, je případné a kýžené zapojení desítek tisíc ukrajinských žen do pracovního procesu, podotkl.
Analytik Cyrrusu Vít Hradil zpomalení růstu české ekonomky až do blízkosti nuly v letošním roce nepředpokládá. Zdražující suroviny sice z disponibilního příjmu Čechů ukousnou, ovšem pokud bude pokračovat aktuální trend uklidnění na trzích, a pokud nedojde k nečekané další eskalaci konfliktu na Ukrajině, jeho dopad by podle něj neměl být takto drtivý. Česká ekonomika navíc stále prochází post-pandemickým restartem, a laťka nastavená loňským rokem je tak poměrně nízko, dodal.
Česká národní banka v únorové prognóze, tedy před ruskou invazí na Ukrajinu, zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Inflace v Česku, která může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent, by podle Rusnoka mohla začít klesat ve druhé polovině roku. Meziroční růst spotřebitelských cen se v únoru vyšplhal na 11,1 procenta, což byla nejvyšší hodnota od června 1998. Údaj ještě nezohledňuje dopady války na Ukrajině a byl o 1,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB v únorové prognóze.
MF připraví novelu zákona o rozpočtu, ale ne dříve než v červenci
Ministerstvo financí připraví novelu zákona o státním rozpočtu, ale ne dříve než v červenci. V diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nyní je totiž podle něj ve hře příliš mnoho neznámých. Nechce ale dramaticky zvyšovat zadlužení státu.
Stanjura řekl, že neví v tuto chvíli, zda se podaří udržet letošní deficit rozpočtu pod 300 miliardami Kč. "Nepředpokládám manévr, že vláda zvýší dluh o 100 nebo 150 miliard korun," uvedl. Ministr sdělil, že v novele počítá se zvýšením sociálních transferů kvůli dopadům rostoucích cen energií na domácnosti. "Proto odmítáme plošná opatření, která jsou nejdražší a pomáhají i lidem, kteří to moc nepotřebují. Chceme se zaměřit na cílenou pomoc lidem, kteří jsou na tom špatně," dodal.
Pro příští rok očekává vyšší výdaje na obranu. Připomněl závazek investovat dvě procenta HDP do roku 2025. Prioritou vlády je vzdělávání. "Musí pokračovat trend snižování dluhu státního rozpočtu. Nevylučuju ale, že tempo bude nižší, než jsme očekávali před 24. únorem," doplnil Stanjura. Právě 24. února začala ruská invaze na Ukrajinu.
Koaliční vládě Petra Fialy (ODS) se podařilo v březnu ve Sněmovně prosadit svůj první státní rozpočet. Počítá se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Premiér Fiala počátkem března nevyloučil, že rozpočet bude muset přepracovat v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu.
Účetnictví a evidenci daní v eurech by firmy mohly vést od ledna 2024
Vláda chystá zavést možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech od ledna 2024. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Firmy by tak mohly platit daně v eurech.
"Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší," uvedl ministr. "Není to tolik, co chtějí zastánci eura. Zase fundamentální odpůrci nás za to kritizují. Přijde mi to jako dobrý nástroj," dodal Stanjura.
Se zavedením možnosti počítá programové prohlášení vlády, které nestanovuje přesný termín.
Pro společnosti exportující zboží a služby do zemí eurozóny by šlo o efektivní krok pro celý proces účetnictví, řekl ČTK analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Možnosti účetnictví v cizí měně by podle něj mohlo využít i mnoho dalších podniků, aby snížily náklady. Mimo jiné by zavedením možnosti daňové evidence v eurech česká ekonomika udělala symbolický krok pro potenciálně hladší proces přijetí eura, dodal.
"Vypadá to jako drobná technikálie, ale myslím, že to může být velký projekt pro dodavatele softwarových účetních programů," míní analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Věří, že pro mnoho nadnárodních firem toto může být motiv do ČR přinést svoje regionální sídlo.
Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler upozornil, že to je jen dílčí nástroj. "Podle mého názoru však neřeší hlavní problém, na který si dnes někteří exportéři stěžují, a to jsou náklady vyplývající z kurzových výkyvů. Ty firmám vznikají pokud inkasují výnosy v jedné měně a náklady hradí v jiné měně," uvedl.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská dříve možnost přijímání eura v platbách mezi vládou a firmami označila za originální a demokratický krok, který nejspíš přispěje k intenzivnější eurizaci ekonomiky či k snížení transakčních nákladů.
Přijetí eura je především politickým rozhodnutím. V ČR po něm volají zejména zástupci velkých podnikatelů. Podle analýzy ČNB z konce loňského roku by případné přijetí eura mělo dále zvýšit přínosy, které pro ČR vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky ČNB a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd.
ČR se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.
Související
Česko musí škrtat, jinak zbankrotuje, řekl Kalousek. Rusnok navrhl zmrazení důchodů
Zeman přiznal, že chtěl Česko přiblížit prezidentskému systému
Jiří Rusnok (guvernér ČNB) , Ekonomika , Zbyněk Stanjura , státní rozpočet
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
před 1 hodinou
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
před 2 hodinami
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
před 2 hodinami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 3 hodinami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 4 hodinami
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 4 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 4 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 5 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 6 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 6 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 7 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 7 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 7 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 8 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 9 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 9 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 9 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 10 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 10 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě