K pádu komunismu přispěl i smog. Demonstrace v Teplicích byly nezvykle silné

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protestní demonstrace v Teplicích. Na jejich počátku přitom stál vcelku nepolitický impulz - smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se přitom konaly mimo hlavní struktury disentu.

Smogové inverze v roce 1989 na severu Čech trvaly už od poloviny října. Koncentrace oxidů síry a množství spadlého popílku z elektráren několikanásobně překračovaly limity, lidem bylo doporučeno nevětrat a raději moc nevycházet z domu. Podle odborníků celodenní průměrné koncentrace oxidu siřičitého tehdy přesahovaly 1000 mikrogramů na metr krychlový, limit byl v té době přitom 150.

Ve středu 8. listopadu odpoledne se v Teplicích začaly objevovat plakáty s výzvou, aby se lidé dostavili v sobotu 11. listopadu na náměstí Zdeňka Nejedlého (dnes Benešovo náměstí) a vyjádřili nesouhlas s "nelidským přístupem vůdčích osobností politického aparátu k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatelstva".

Plakáty vylepil tehdy šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra, mezi svými přáteli známý pod přezdívkou Oněgin. Pomáhal mu jednadvacetiletý Jindřich Uhlíř, kytarista místní punkové kapely Jateční ulice. Podle Uhlíře bylo vylepeno asi 300 plakátů. Část jich ale strhala policie, která oba mladíky zadržela.

U výslechu se k autorství protestu přiznal Jindra. Pamětníci ale podle MfDnes pochybují o tom, že by byl schopen obstarat takové množství plakátů. On sám k tomu již nic neřekne, neboť koncem roku 1996 tragicky zemřel při automobilové nehodě. Zpětně je ale pravděpodobné, že akce měla původ v prostředí teplického undergroundu, který v té době tvořili především lidé napojení na místní punkové a rockové kapely.

V sobotu 11. listopadu se začali scházet na náměstí první demonstranti - celkem přišlo asi 800 většinou mladých lidí, velké zastoupení měly matky, které požadovaly čistší vzduch pro své děti. Někteří z účastníků měli plynové masky nebo roušky přes ústa. Demonstrace nebyla organizovaná a neměla politický charakter. Skandovala se hesla o čistém vzduchu a policie nezasahovala.

O den později se již shromáždilo přes 1000 lidí a vznikly první potyčky s ozbrojenými složkami Veřejné bezpečnosti. Večer pak byla sestavena petice, na jejímž vzniku se podílel mimo jiné i pozdější prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Voleník. Hlavním požadavkem petice bylo, aby vedení města uspořádalo veřejné shromáždění s občany o řešení ekologické situace.

V pondělí 13. listopadu převzal archy předseda městského národního výboru a náměstí bylo opět plné lidí. Atmosféra ale postupně houstla a policie vytlačila dav z náměstí. Ten se přesunul před sídlo okresního vedení KSČ, kde tajemník Antonín Váňa slíbil veřejnou debatu za týden na zimním stadionu.

O den později o událostech na straně dvě informovalo i tehdejší Rudé právo, které napsalo, že "přítomní příslušníci Veřejné bezpečnosti až na výjimky nemuseli zasahovat". Článek o demonstracích Rudé právo doplnilo článkem o "neúměrně znečištěném ovzduší" v Severočeském kraji.

A 20. listopadu se komunisté opravdu s demonstranty na zimním stadionu sešli, hlavním tématem však už nebyla ekologie, ale politika a události na pražské Národní třídě.

Ekologické demonstrace za lepší informovanost o životním prostředí, přísnou regulaci zdrojů znečištění ovzduší a smogové prázdniny, se v Teplicích uskutečnily i v březnu 1991 a v únoru 1993.

Související

Nákupy, ilustrační fotografie

Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?

Český jídelníček se v průběhu třiceti let proměnil. Češi si oblíbili zeleninu, ovoce, obiloviny a luštěniny. Méně začali konzumovat maso, mléko, cukr a brambory. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kilogramu méně než v roce 1989.
Mödlareuth

Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice

Celý svět si nedávno připomínal 30. výročí pádu Berlínské zdi, která ze dne na den rozdělila nejen německou metropoli, nýbrž i rodiny a přátele. Bariéry však za Studené války neprocházely pouze městy, nýbrž i vesnicemi. Příkladem je Mödlareuth, malá obec ležící na pomezí Bavorska a Durynska. O té informovala britská rozhlasová stanice BBC.

Více souvisejících

30 let od sametové revoluce 17. listopad 1989 Teplice historie Ústecký kraj Smog životní prostředí Demonstrace

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní

Prezident Běloruska Aleksandr Lukašenko prohlásil, že jeho země nikdy nezažila lepší časy než nyní. Ve své řeči porovnal éru po rozpadu SSSR s aktuální situací. Upozornila na projev Ukrajinska pravda s odkazem na běloruskou agenturou BelTa.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy