Mše za Karla Gotta: Hrad nainstaluje pro veřejnost velkoplošné obrazovky

Zádušní mši v katedrále sv. Víta, kterou za zemřelého zpěváka Karla Gotta bude v sobotu sloužit arcibiskup Dominik Duka, bude moct veřejnost sledovat na velkoplošných obrazovkách. Umístěny budou na třetím nádvoří Pražského hradu a na Hradčanském náměstí. Již v pátek budou moct lidé položit květiny u rakve, která bude umístěna v Paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze.

Gottova rodina to dnes uvedla na webových stránkách.

Nejslavnější český zpěvák populární hudby Karel Gott zemřel v úterý 1. října před půlnocí. Bylo mu 80 let. Podlehl akutní leukemii.

Poslední rozloučení s Gottem připravuje jeho manželka Ivana Gottová ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským, úřadem vlády a Kanceláří prezidenta republiky.

V pátek od 08:00 do 22:00 bude ve Velkém sále Žofína vystavena se státními poctami rakev s Gottovými ostatky. Čestnou stráž u ní budou stát vojáci. "Lidé budou moci k rakvi položit květinové dary a zapsat se do kondolenční knihy," uvedla rodina. Dodala, že v případě potřeby bude zajištěn bezbariérový přístup.

Podle odhadů by se mohly rozloučení zúčastnit desetitisíce až statisíce Gottových fanoušků. Kvůli omezeným možnostem parkování v centru Prahy by lidé měli používat městskou hromadnou dopravu. Pro veškerou dopravu bude uzavřeno od 01:00 do 24:00 Masarykovo nábřeží od Národního divadla k Mánesu.

V sobotu se uskuteční pro pozvané hosty od 11:00 v katedrále sv. Víta za Gotta zádušní mše. "Rakev bude vystavena na katafalku se státními poctami. Ceremoniálu se zúčastní příslušníci Hradní stráže," uvedla rodina.

Veřejnost bude moct sledovat zádušní mši na třetím hradním nádvoří prostřednictvím velkoplošné obrazovky. Přístup bude od 08:00 zajištěn výhradně z Hradčanského náměstí branou na čtvrté nádvoří, kde jsou v současné době umístěny bezpečnostní kontroly. Lidé budou vpouštěni až do naplnění kapacity třetího nádvoří. Podle ředitele hradního protokolu Vladimíra Kruliše se na nádvoří vejdou řádově jednotky tisíc návštěvníků.

Příchozí budou muset projít bezpečnostními kontrolami, a je proto podle Kruliše potřeba počítat s tím, že u vstupu se budou tvořit fronty. Lidé by proto neměli s sebou nosit žádné ostré předměty či zbraně, a pokud možno ani žádná zavazadla, protože ty kontroly u vstupu protahují, řekl ČTK.

Další velkoplošné obrazovky chce úřad vlády umístit na Hradčanské náměstí.

Rodina zároveň poděkovala všem institucím za pomoc a spolupráci při přípravě posledního rozloučení.

Jak bude vypadat mše, nechtěl Kruliš komentovat. "Vnitřní organizace a pozvání hostů je zcela v gesci zarmoucené rodiny a my to naprosto respektujeme," zdůraznil.

Vláda na sobotu vyhlásila státní smutek. Znamená to, že státní vlajky musí být na úřadech či institucích staženy na půl žerdi. Na Pražském hradě byly z rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana na znamení smutku již vlajky staženy. Na půl žerdi by podle zákona o užívání státních symbolů měly vlajky zpravidla zůstat od 16:00 předchozího dne, tedy pátku, do 08:00 následujícího dne, tedy do neděle.

Kruliš upozornil na rozdíl mezi státní vlajkou a praporem. Zatímco vlajku je možné stáhnout na lanku stožáru na půl žerdi, prapor je pevně upevněn a stáhnout ho možné není. V takovém případě by ho měl doprovodit černý prapor. Při pohledu čelně na budovu by vlevo měl být český prapor, vpravo černý prapor. Na Pražském hradě je prapor například na třetím nádvoří.

Související

Signatář Charty 77 Daniel Kroupa nechce soudit umělce, kteří podepsali Antichartu sloužící k dehonestaci opozice. Rozhovor

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa

Podlehli tlaku komunistického režimu a nechali se jím ostudně zneužít. Přesně před 45 lety morálně selhali umělci, především herci, když v Národním divadle v pátek 28. ledna 1977 podepsali Antichartu, která dehonestovala opozici, jež na sebe upozornila občanskou iniciativou Charta 77 kritizující systém. O týden později 4. února 1977 v pražském Divadle hudby normalizátory podpořili i textaři, hudebníci a zpěváci včetně Karla Gotta. Někdejší signatář Charty 77 Daniel Kroupa dovede pochopit, že někteří měli vážné důvody k tomu, aby špatný skutek v podobě Anticharty udělali. „Mrzí mě, když se z toho někteří lidé i po letech pokoušeli vylhat a při tom se do té hanebnosti propadali ještě hlouběji. Gott sehrál režimu trapnou roli. Chtěl zpívat, mít se dobře,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý politik Daniel Kroupa.

Více souvisejících

Karel Gott Ivana Gottová Praha Dominik Duka Pražský Hrad

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou

Rusko v pondělí prohlásilo, že vojenská podpora Ukrajiny ze strany USA, Británie a Francie posunula svět na pokraj přímého konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, který by mohl skončit katastrofou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy