Nedaleko místa bitvy na Bílé hoře bude odhalen Kříž smíření

V pražské Aleji Českých exulantů nedaleko bojiště na Bílé hoře v Praze 6 bude dnes odhalen Kříž smíření. Ceremoniál se koná v den výročí bitvy, která se uskutečnila v roce 1620. Autorem je německý benediktýnský mnich a umělecký kovář Abraham Fischer.

400 let od bitvy na Bílé hoře
doporučujeme

Odhalení naváže na ekumenické nešpory u mohyly na Bílé hoře. Obě akce pořádají Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a bělohorský klášter benediktinek. Kříž byl vztyčen a dočasně zahalen na konci října.

Bitvou 8. listopadu 1620 bylo potlačeno stavovské povstání. Následovaly postihy účastníků včetně popravy 27 hlavních představitelů vzpoury na Staroměstském náměstí v roce 1621.

V české duchovní tradici bývaly smírčí kříže vztyčovány na místech, kde se událo něco neblahého. Kříž na Bílé hoře tvoří dva ocelové a jeden titanový kříž. Dva zrezivělé symbolizují znesvářené strany, minulost, bolest a nesmíření. Třetí rameno je čisté a modré a odkazuje na smíření. Kříž má zároveň, pokud je položen na zemi, podobu zátarasu bránícího v cestě. Teprve, když je společným úsilím vztyčen a narovnán, stává se křížem a znamením smíření.

Před odhalením kříže se uskuteční nešpory u mohyly na místě bitvy. Budou obsahovat i kajícnou modlitbu, v které budou představitelé církví vyznávat minulá zranění a prosit Boha za odpuštění a naději pro společnou cestu do budoucna.

Asi dvouhodinová bitva na bělohorské pláni měla před 400 lety poměrně malé ztráty, zato ale velké následky. Dlouhá léta se tato porážka českých nekatolických stavů od katolických armád vykládala jako symbol následného třistaletého útlaku a germanizace vedené panovnickým rodem Habsburků.

Podle některých historiků ale měla klady i doba pobělohorská. Například podle historika Josefa Pekaře byla bitva neštěstím, ať už by v ní zvítězil kdokoli. Odmítal však tezi o pobělohorském temnu. Historik Jan Rája napsal, že po třicetileté válce přišla kulturní obroda ve formě baroka, která zacelila mnohé rány. K rozmachu došlo ve školství či právě v kultuře.

Nicméně, po bitvě, která po stránce náboženské znamenala vítězství katolíků, odešla ze země velká část šlechty a městské inteligence a nekatolická náboženství byla postavena mimo zákon. Ze země byla donucena odejít řada osobností včetně Jana Amose Komenského, posledního biskupa Jednoty bratrské.

V Praze byla letos na Staroměstském náměstí postavena replika mariánského sloupu, který způsobil spor mezi katolíky a protestanty. Původní sloup strhl dav v roce 1918 jako gesto vzdoru proti končící monarchii. O jeho obnově se debatovalo od 90. let, podle příznivců připomíná obránce Prahy za třicetileté války a jde o významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců je to symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Komárkova nadace rozdělila klavíry Petrof odmítnuté Čínou, poputují do 11…

24.11.2020 15:28 Aktualizováno Odborná komise vybrala ze 152 žádostí 11 základních uměleckých škol, které na přelomu roku zdarma…

Na Staroměstském náměstí v Praze již stojí vánoční strom, s trhy se letos…

24.11.2020 08:30 Od dnešní noci stojí na pražském Staroměstském náměstí vánoční smrk. Pochází z Kamenného Přívozu, v…

Česko opět prohrálo ve Štrasburku. Verdikt v kauze vraha Templa je…

23.11.2020 16:56 Česko neuspělo se snahou zvrátit rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), které se…

Rozsvěcení vánočního stromu v centru Prahy bude online, je na něm 6 km…

23.11.2020 14:16 Pražský magistrát letos kvůli opatřením proti šíření koronaviru neuspořádá slavnostní rozsvěcení…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama