Nejcennější dárek jsem už dostala, přežila jsem s rodinou tornádo. Vánočním zázrakem je opravený dům, říká vděčná žena

U rozzářeného vánočního stromečku za zvuků koled nebude na Štědrý večer cíleně hledat nadílku, která je určena pro ni. Alena Kaňová totiž nejcennější dárek už letos dostala, a to 24. června, kdy její dcera včas rozpoznala, že se na Moravskou Novou Ves řítí tornádo. Včasným pokynem zachránila blízkým zdraví. „A pravděpodobně i životy. Dcera v minulosti žila v USA, a tak má s tornádem určité zkušenosti, hned pro nás neobvyklý jev pojmenovala a zakřičela, ať utíkáme do sklepa. Kdyby tak neučinila, možná jsme letošní Vánoce nemuseli vůbec prožít. Díky ní si mohu užívat svátky s vnoučaty a obejmout zdravou rodinu. Za vše jsem nesmírně vděčná,“ říká exkluzivně pro EuroZprávy.cz Alena Kaňová, která s příbuznými už dala dohromady rozbitý dům. Krásně upravené bydlení přesně půl roku po ničivé apokalypse působí jako zázrak, který se ale na Vánoce občas děje.

„Když slyším smích vnuků a já mohu plnit roli babičky, jsem nejšťastnější a na vše zlé okamžitě zapomínám," říká Alena Kaňová, která s rodinou přesně před půl rokem přežila tornádo, které se přehnalo i Moravskou Novou Vsí.

Útrapy, kterým byla po tornádu vystavena, má pohádkovou, až vánoční tečku. Rodačka z Moravské Nové Vsi, kterou stejně jako dalších sedm obcí na Břeclavsku a dvě městské části v Hodoníně téměř před půl rokem smetl pro Českou republiku neobvyklý přírodní živel, poznala ohromnou sílu ve vlastní rodině. Díky katastrofě, při níž zemřelo šest lidí, řada byla zraněna a mnoho obyvatel přišlo o střechu nad hlavou, obnovila vztahy se svými sourozenci, které byly do té doby rezervované. „Pocházím ze tří dětí a během roku jsme se vídali maximálně tak třikrát. Jakmile se dozvěděli, co se mně přihodilo, měla jsem v nich neskutečnou oporu. Především bratr zorganizoval pomoc a hned druhý den ráno přijel s přáteli. Chlapi hned začali makat, ženy nám přivezly jídlo, kávu v termoskách a pití. Všichni jsme až na budoucího zetě byli v šoku a jen jsme kolem spouště bezradně chodili. Bratrovi jsem neskonale vděčná,“ praví Alena Kaňová a je znát, že si jí mírně láme dojetím hlas.

Zachráněné ozdoby ráda věnuje potřebným

Slzy do očí jí vhání solidarita a soudržnost, která se ani po šesti měsících z postižených oblastí nevytratila. „Jedna paní z ulice, která už má také bydlení v pořádku, napekla obrovské množství vánočního cukroví a obchází sousedy, kteří neustále dávají domy dohromady a mají tak jiné starosti. Říkala, že si přece vánoční atmosféru a zvyky nenecháme ničím pokazit.“ Mnoho rodin přišlo o všechno, nemají tak ani vánoční ozdoby. Děti však nemusejí být smutné. „Zase se projevila obrovská empatie, když ve vedlejší obci Hrušky rozdávali o uplynulém víkendu vánoční stromky a ozdoby.“ Sama paní Kaňová je ochotna ještě na Štědrý den část ozdob přenechat potřebným. „Pokud někdo u mě zazvoní a požádá o ně, ráda mu je přinesu a daruji. My je máme uskladněné přes rok ve sklepě, a tak zůstaly uchráněné a nerozbily se,“ vysvětluje.

V mysli má téměř do každého detailu ukotvený hrůzostrašný zážitek, který ve čtvrtek 24. června tornádo přineslo. Rodina si užívala letního večera, na návštěvu za tehdy sedmitýdenním vnukem přijela druhá babička z vedlejší obce. S dcerou a jejím přítelem, který s ní bydlí, všichni obdivovali pokroky ratolesti. „Druhá babička se chystala už na odchod, chtěla si jít pro kolo, když se náhle nebe zatáhlo. Řekla, že počká, až se bouřka přežene,“ vzpomíná na začátek tragédie.

img-responsive

Zkáza. Když Alena Kaňová viděla den po řádění živlu svůj dům, nejprve jen bezradně chodila a nevěděla, co má dělat. Po odeznění prvotního šoku si myslela, že se střecha opraví, okna i výplně zasklí a bude zase bydlet. Spletla se, při úklidu s pomocníky zjistila, že v podlaze i na stěnách má díry a její koupelna je téměř zničená. | foto: archiv Aleny Kaňové

Náhle začalo silně fičet a za deset minut půl osmé večer začaly vzduchem létat plechy. Dcera přiběhla k oknu a okamžitě zařvala, že se jedná o tornádo, které měla možnost během působení v USA poznat. „Všichni okamžitě utíkejte do sklepa, všeho nechte,“ zavelela. Rodina a příbuzní ji poslechy. Cestou do bezpečí poznali, že se nemýlila, všude se začaly sypat z oken a výplní střepy. Největší spoušť postihla přízemí. „V té době už jsme byli schovaní ve sklepě. Naštěstí jsem neměla možnost přemýšlet nad tím, co se děje, protože jsem si všimla, jak druhá babička k sobě tiskne maličkého vnuka a já měla strach, aby ho neudusila. A tak moje mysl byla zaměstnaná obavami o malého.“

Ve sklepě strávili asi pět minut. Někteří si mysleli, že jsou svědky zemětřesení, celý dům se totiž otřásal, slyšeli, jak tornádo, které mělo druhou nejsilnější sílu na pětistupňové Fujitově škále, odfouklo část střechy. Když řádění pominulo, Alena Kaňová si všimla, že na podlaze jsou silné stopy krve. „Jak jsme měli nazuté letní pantofle, tak jsme je při útěku poztráceli a prchali po střepech, které už v době při cestě do sklepa v domě byly. Během prchání jsme žádnou bolest nevnímali, ale když bylo po všem, všimla jsem si, že mám úplně rozřezaná chodidla.“ Co paní Kaňovou po přehnání tornáda zarazilo, bylo nezdravé ticho, které se v okolí městyse, v němž žije přes dva a půl tisíce obyvatel, rozhostilo. „Jako by přestal existovat život. Všude byly střepy, plechy a sfouknuté střechy. Byla jsem apokalypsou tak šokovaná, že jsem ani neplakala.“

Noc strávili u budoucí tchyně dcery, jejíž příbytek zůstal v pořádku. „Pamatuji si, že jsme ani na vteřinu neusnuli. Hned za rozbřesku jsem jela k našemu domu. Jen jsem bezradně chodila a dívala se na zkázu. Jedině přítel dcery nezmatkoval a hned začal s organizací.“ Finanční úřednice však také dlouho nebloumala. „Potřebovala jsem zaměstnat hlavu, a tak jsem si vzpomněla, že ve sklepě jsou kbelíky a košťata, proto jsem začala střepy uklízet.“ Když vešla do své ložnice, zhrozila se. V posteli měla nejen střepy, ale i plechy. „Kdyby tornádo udeřilo v noci, dopadlo by to se mnou zle.“

Brácho, prosím, přijeď mně pomoci, jsem na dně

Ještě večer, několik hodin po zkáze, se jí povedlo dovolat bratrovi. Měla štěstí, protože záhy přestaly fungovat mobilní sítě. „Brácho, nemám kde bydlet, dům je poničený. Jestli můžeš, přijeď mně pomoc, prosím. Jsem na dně.“ Sourozenec neváhal ani vteřinu. „Uklidni se, ráno jsem u tebe a vše začneme postupně řešit,“ slyšela ve sluchátku. I přes velkou tragédii jí byl osud nakloněn. V pátek měla jet za bratrem a jeho přáteli na letní posezení. Bratr projevil duchapřítomnost a sešlost nezrušil. Jen zvedl telefon a kamarádům sdělil: „Přátelé, jistě víte, co se stalo v Moravské Nové Vsi, tak naše setkání přesuneme tam. Místo alkoholu si přibalte lopaty, kolečka, krumpáče, rukavice a vaše ženy ať připraví proviant.“ Po svítání parta pomocníků dorazila a hned začala s odklízením. „Nepomáhali jen mně, část se vrhla k sousedům, prostě tam, kde byla pomoc neodkladná.“ Síla lidské empatie a nezlomná vůle začala dělat zázraky. Všichni dřeli do úmoru, mnozí ani vyčerpaní nevnímali. V hlavě jim běželo jediné: „Musíme postiženým pomoc, společně vše zvládneme,“ tím se řídili.

Alena Kaňová přiznává, že ohledně domu žila v hlubokém omylu. Domnívala se, že se opraví střecha, zasklí vytlučená okna, koupí se nové dveře i nábytek, zametou se střepy a bude zase bydlet. „Jenže, když se střepy a sutiny zametly, zjistila jsem, že stav domu není tak ideální, jak se na první pohled mohlo stát. V podlaze jsem objevila velké prohlubně, díry, které byly rovněž i ve zdech, jež se kompletně musely vystěrkovat.“

Nejvíce postižená byla koupelna, kterou si krátce před řáděním tornáda nechala zrekonstruovat. „Jakmile jsem do ní vstoupila, začala se houpat podlaha, všude byly popadané kachličky. Některé ulomené ale zůstaly na zdi, a tak dalo obrovský kus práce je odsekat.“ Neustále v domě objevovala nové a nové závady. „A tak se termín, kdy se domů budeme moci nastěhovat každý měsíc oddaloval. Původně jsem chtěla mít vše v pořádku do konce prázdnin, což se ale nestihlo. Pak jsme dospěli k vánočnímu termínu a ten jsme dodrželi.“ Aby co nejvíce pomohla, tak její snahu odneslo zdraví. „Už před tornádem jsem trpěla na revma a jak jsem neustále něco dělala, tak se mně zhoršilo. Sotva se nyní hnu. Ale nestěžuji si, protože žiji.“

Bohužel takové štěstí neměl hospodský v Moravské Nové Vsi. Živel jej připravil o život a stal se tak jednou ze šesti obětí. „Zpráva o jeho smrti mě zdrtila. Byl to dobrosrdečný, veselý a obětavý člověk. Moc nám chybí.“ Přírodní jev smetl i hospodu. „Teď se nemáme kde scházet a lidi, kteří stále opravují, mají tak ztížené stravování, protože by si jinak jídlo kupovali zde.“

Pojistka vše nepokryla, pomohla charita i dárci

Alena Kaňová měla jako jedna z prvních dům opravený. Hodně jí pomohlo, že je už v důchodu, a tak se mohla soustředit na likvidaci zkázy. „Obecně ale musím říci, že se zaměstnavatelé k postiženým lidem zachovali úžasně. Dali jim čtrnáctidenní placené volno, aby odstranili nejhorší následky.“ Sama ale nezapomíná, že už bydlí díky pomoci druhým. „Nikdy nepřestanu děkovat dobrovolníkům a budoucímu zeťovi.“ Přestože měla dům pojištěný, náklady na opravu by pojistka nepokryla. „Velké díky patří charitativním organizacím a lidem, kteří na sbírky přispěli, tedy dárcům. Bez vás bychom to nezvládli. Za vše jsem nesmírně vděčná. Uvědomuji si, že někteří nemohou Vánoce oslavit ve svém. Přeji jim, aby za rok už byli zase doma.“

img-responsive

Zázrak. Půl roku po běsnění přírodního jevu je její dům zase opravený a září novotou. Přestože měla dům pojištěný, náklady na opravu by pojistka nepokryla."Nikdy nepřestanu děkovat dobrovolníkům a budoucímu zeťovi. Velké díky patří charitativním organizacím a lidem, kteří na sbírky přispěli, tedy dárcům. Bez vás bychom to nezvládli. Za vše jsem nesmírně vděčná," tvrdí pokorně vděčná žena. | foto: archiv Aleny Kaňové

V její duši stále vládne smutek, i když už bydlí. Jako patriotce Moravské Nové Vsi ji není lhostejné, jak městys stále vypadá. „Když po obci jdu, připadám si, že se zde snad odehrály tuhé válečné boje. Stále míjím rozbořené ruiny domů. Nějaká zásadní proměna ani po půl roce nepřišla. Navíc je mně líto, kolik lidí bude muset i o svátcích pracovat na opravách obydlí. Nadcházející svátky mnohým tak připomíná jen ozdobený stromek na návsi,“ posteskne si. Kaňová tvrdí, že místním ani nevadí, že se letos kvůli pandemii covidu-19 nekonal tradiční vánoční jarmark. „Mnoho lidí nemá na žádné veselení ani pomyšlení. Důležitější pro ně je, aby mohli co nejdříve bydlet. Velkým dárkem pro ně by byl vánoční příjezd dalších dobrovolníků,“ přeje si.

Materiální ztráta postižené tak nedeptá jako absence rodinných snímků. Tornádo totiž vše zničilo, papírové fotografie ulétly, ty uložené v počítačích vzaly také za své, neboť i veškerá elektronika byla zničena, a to nenávratně. Právě během Vánoc snášejí lidé likvidaci fotografií těžce, když si své rodiče a předky nemohou ani pohledem připomenout. I v tomto ohledu měla Alena Kaňová štěstí. „Nedávno si dcera, která bydlí v Praze, vzala řadu papírových i digitálních snímků mých rodičů domů, a tím archiv vlastně zachránila, neboť můj původní počítač řádění nepřečkal,“ tvrdí dáma, které nečiní problémy o prožitých traumatech hovořit na rozdíl od některých obyvatel. „Osobně zastávám názor, že je lepší se ze špatných věcí vypovídat. Tvářit se, že se nic nestalo, anebo se snažit násilně zapomenout, není ideální. Každý, kdo tornádo zažil, si v sobě nese prožité stigma, duševní jizvy se jen tak nezacelí. Naopak, kdo mlčí, má podle mě v sobě ještě více trápení,“ domnívá se.

Když slyší smích vnuků, na vše zlé zapomene

Ani ona ještě nemá vše úplně hotové, a tak vánoční výzdobu neměla s předstihem, jak bývá u ní zvykem. „Ještě několik hodin před Štědrým dnem jsme v jednom pokoji montovali nábytek i postele, aby měla mladší dcera, která bydlí v Praze, kde s rodinou spát.“ Její dcery a vnuci jsou pro ni nejlepším lékem, jak se vyrovnat s tragédií, která Břeclavsko postihla. „Když slyším smích vnuků a já mohu plnit roli babičky, jsem nejšťastnější a na vše zlé okamžitě zapomínám.“

Dětská radost za ní přijela i na Vánoce. „Pustíme si v televizi pohádky a budeme se na ně dívat.“ Až večer zazvoní Ježíšek a přinese dárky, nebude nadílku pro sebe cíleně hledat. „Nejcennější dárek na několik let jsem už dostala, a to v podobě života a zdraví. A dalším obrovským bonusem je, že se také nestalo nikomu nic z rodiny a blízkým. Letošní Vánoce si užijeme stejně jako ty předchozí. Možná i více, protože si rodinné pospolitosti budeme po všem ještě více vážit,“ říká Alena Kaňová.

Za ruku ji bere malý vnouček a babičce se na tváři objeví smích. Jdou se dívat na pohádky plné zázraků. Vždyť sama jeden zažila, její opravený dům je toho důkazem.

Tak požehnané Vánoce.

Elektronické recepty měly výpadek, spolu s nimi i administrativa kolem…

19.01.2022 13:33 Provoz systému elektronických receptů byl podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) obnoven.…

Počasí: Ke konci týdne se ochladí a bude víc sněžit

19.01.2022 06:30 Ke konci tohoto týdne se ochladí a bude víc sněžit, a to nejen na horách. Noční teploty klesnou…

Okamura dnes poslal maďarskému velvyslanci dopis s omluvou za výroky…

18.01.2022 13:34 Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura dnes poslal maďarskému velvyslanci…

Hrad za péči o Zemana v Lánech zaplatil skoro půl milionu

19.01.2022 11:48 Kancelář prezidenta republiky zaplatila soukromé firmě za zdravotní péči o prezidenta Miloše Zemana…

Jedna z největších záhad dosud nerozluštěna. Co se stalo na lodi Mary…

17.01.2022 09:24 Píše se rok 1869 a v newyorském přístavu se připravuje na cestu do italského Janova menší…

David Rath dědil po otci oprávněně, rozhodl soud

19.01.2022 14:14 Bývalý středočeský hejtman David Rath zdědil majetek po svém otci Ratmírovi oprávněně a na základě…

Policie evakuovala v Brně přes sto lidí kvůli nálezu stokilového granátu

19.01.2022 14:00 Aktualizováno Policie dnes dopoledne evakuovala v Brně - Žabovřeskách v Kozákově ulici 116 lidí kvůli nálezu…

Z režimu DPI odešlo od společnosti ČEZ již 95 procent klientů

18.01.2022 11:02 Z režimu dodavatele poslední instance (DPI), ve kterém po ukončení činnosti skupiny Bohemia Energy…

Zpěvačka Asonance podlehla covidu, nakazila se cíleně. Syn označil…

17.01.2022 22:01 Aktualizováno Již dva hudebníci spojení s folkovou skupinou Asonance zemřeli za necelé tři týdny letošního roku.…

Kvůli silnému větru jsou v Česku tisíce lidí bez dodávek elektřiny

17.01.2022 17:53 Aktualizováno V důsledku silného větru bylo dnes vpodvečer v Česku bez dodávek elektřiny 11.500 odběratelů,…

Jen čtvrtina Čechů věří, že se situace kolem šíření covidu zlepší

17.01.2022 17:33 Jen zhruba čtvrtina Čechů věří, že se situace kolem šíření nemoci covid-19 v Česku v příštích…

Hasiči loni vyjeli k 160.902 událostem, což bylo zhruba o 900 méně než o…

17.01.2022 12:47 Aktualizováno Hasiči loni vyjeli k 160.902 událostem, což bylo zhruba o 900 méně než o rok dříve. Počet požárů se…

Policie medvěda u Brandýsa nenašla, pátrání ukončila

17.01.2022 11:59 Policie ukončila pátrání po medvědovi, kterého svědek údajně viděl v části Brandýsa nad Labem-Staré…

Požár paneláku v Kralupech nad Vltavou nevznikl technickou závadou. Sklepy…

17.01.2022 11:23 Sobotní požár panelového domu v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku způsobil člověk, podle…

Sněžku zasáhl orkán o síle až 126 km/h, oba úseky lanovky stojí

17.01.2022 09:05 Sněžku dnes zasáhl vítr o rychlosti orkánu. Dosáhl rychlosti až 126 kilometrů v hodině, uvedla na…

Související:

Právě se děje

reklama