Nejvýznamnější Čech? Karel Gott se dotahuje na Karla IV., Masaryka a Havla

Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král Karel IV., na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za vrcholné období českých dějin do poloviny 20. století považuje veřejnost dobu Karla IV., v novodobé historii pak sametovou revoluci.

Nejvíce, o 15 procentních bodů, si v porovnání s posledním průzkumem z roku 2013 polepšil Karel Gott. "Je samozřejmě otevřenou otázkou, zda a jak dlouho si toto postavení udrží. Zřejmě z tohoto důvodu poklesly procentní hodnoty u osobností na prvních třech místech," uvedli autoři průzkumu.

Za čtveřicí uvedených největších osobností následovali s výrazným odstupem reformátor Jan Hus, prezident Miloš Zeman a "učitel národů" Jan Amos Komenský. Dvě procenta dotázaných pak uvedla hokejistu Jaromíra Jágra a procento hlasů obdrželi husitský vojevůdce Jan Žižka, bývalý prezident Václav Klaus a fiktivní český génius a všeuměl Jára Cimrman. Respondenti podle CVVM uvedli v odpovědi kolem 70 jmen.

Respondentům byla dále předložena jednotlivá historická období, ze kterých vybírali jen to jediné, které považují za vrchol českých dějin. Mezi nejčastěji odpovědi patří doba Karla IV. a období první republiky, které za vrcholnou etapu považuje 36 procent lidí, respektive 22 procent lidí. Následovaly éra národního obrození a husitství, které uvádělo zhruba sedm procent lidí. Podle CVVM se názor veřejnosti na vrcholná období českých dějin v průběhu více než deseti let téměř nezměnil.

Oslovení měli také uvést tři události, které považují za nejvýznamnější od konce první světové války. Nejčastěji se v jejich odpovědích objevovala sametová revoluce. Za ní následovaly vznik československého státu v roce 1918, konec druhé světové války, rozpad federace a vznik samostatné České republiky v roce 1993, srpen 1968, únorový převrat a nástup komunismu v roce 1948, druhá světová válka a pražské jaro.

Průzkum se uskutečnil od 5. do 20. října, zúčastnilo se ho 1021 lidí starších 15 let.

Související

Signatář Charty 77 Daniel Kroupa nechce soudit umělce, kteří podepsali Antichartu sloužící k dehonestaci opozice. Rozhovor

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa

Podlehli tlaku komunistického režimu a nechali se jím ostudně zneužít. Přesně před 45 lety morálně selhali umělci, především herci, když v Národním divadle v pátek 28. ledna 1977 podepsali Antichartu, která dehonestovala opozici, jež na sebe upozornila občanskou iniciativou Charta 77 kritizující systém. O týden později 4. února 1977 v pražském Divadle hudby normalizátory podpořili i textaři, hudebníci a zpěváci včetně Karla Gotta. Někdejší signatář Charty 77 Daniel Kroupa dovede pochopit, že někteří měli vážné důvody k tomu, aby špatný skutek v podobě Anticharty udělali. „Mrzí mě, když se z toho někteří lidé i po letech pokoušeli vylhat a při tom se do té hanebnosti propadali ještě hlouběji. Gott sehrál režimu trapnou roli. Chtěl zpívat, mít se dobře,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý politik Daniel Kroupa.

Více souvisejících

Karel Gott Karel IV. Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Václav Havel průzkumy češi Jan Žižka z Trocnova Jan Hus Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 34 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy