Pokojné demonstrace v Praze i v dalších městech republiky hrály v listopadu 1989 důležitou roli, lidé dali na ulicích a náměstích jasně najevo, že touží po politických změnách. Nejmasovější protesty se od pondělí 20. listopadu konaly v Praze, nejprve na Václavském náměstí a o víkendu pak na Letenské pláni, kam podle dobových odhadů dorazilo na 800.000, respektive 500.000 lidí. Tyto demonstrace také v přímém přenosu vysílaly televize a rozhlas.
Po surovém potlačení studentské demonstrace na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989 nabraly události v Československu rychlý spád. Už následující den oznámili herci pražských divadel a studenti vysokých škol v Praze vstup do protestní stávky, v neděli 19. listopadu pak v Činoherním klubu vzniklo Občanské fórum (OF). A již v pondělí 20. listopadu dorazilo na pražské Václavské náměstí na první z řady demonstrací protestovat proti režimu přes sto tisíc lidí.
Podle historika Oldřicha Tůmy byla právě demonstrace 20. listopadu revolučním zlomem. "To, že se sešlo tolik lidí, byla razantní změna proti předchozím několikatisícovým demonstracím. Najednou tam byla půlka Prahy," popsal shromáždění, kterého se sám zúčastnil.
Komunisté se už podle Tůmy nesnažili zasahovat, policie jen hlídala mosty, aby se demonstranti nedostali na Hrad. Policejní kordon hlídal také sídlo policejních složek v Bartolomějské ulici a Ústřední výbor KSČ.
Demonstrace se na Václavském náměstí konaly každý den až do pátku 24. listopadu a každý další den přicházelo stále více lidí. Dobové odhady uvádějí až 150.000 demonstrantů 20. listopadu, kolem 200.000 v následujících dvou dnech a dokonce 300.000 lidí ve čtvrtek a pátek. A přestože později byla tato čísla - i s ohledem na plochu náměstí a možnou hustotu davu - zpochybňována jako nadsazená, jednalo se bezpochyby o největší protirežimní vystoupení, jaká Praha zažila.
Listopadové demonstrace v centru Prahy jsou spojené s balkónem Melantrichu, odkud ke shromážděným lidem hovořili zástupci herců a studentů, disident a pozdější prezident Václav Havel nebo jeden z politiků pražského jara 1968 Alexander Dubček. Bouřlivého přivítání se dočkala zakazovaná zpěvačka Marta Kubišová, když nadšenému shromáždění zazpívala hymnu a svůj hit z roku 1968 Modlitba pro Martu, nebo Havel, když lidi seznámil s programem a požadavky Občanského fóra.
Vyvrcholením demonstrací se stala dvě shromáždění na Letenské pláni, která navzdory sychravému až zimnímu počasí zažila rekordní nápor. Na místě povinných komunistických prvních májů tu 25. listopadu až 800.000 lidí z celého Československa bouřilo nadšením z odstoupení šéfa pražských komunistů Miroslava Štěpána. Projev Václava Havla z tribuny stadionu Sparty, v němž vyzval ke generální manifestační stávce, vystoupení Alexandra Dubčeka a dalších přenášela televize.
První přímý přenos, který lidem přes obrazovku zprostředkoval revoluční dění, si tehdy na vedení televize vynutil stávkový výbor Československé televize. Už dopoledne televize odvysílala slavnou mši z katedrály sv. Víta u příležitosti kanonizace Anežky České, kterou papež Jan Pavel II. prohlásil svatou 12. listopadu 1989. Pražský katolický kardinál František Tomášek se přiklonil spolu s církví na stranu národa a vyzval k moudrosti a odmítnutí cesty násilí.
Ani po shromáždění na Letné ale demonstrace na Václavském náměstí nepřestaly, už v pondělí 27. listopadu - v den generální stávky - se zde v poledne konal "červenomodrobílý tábor lidu" a v podvečer sem pak dorazilo (podle dobových údajů) přes čtvrt milionu demonstrantů. V paměti pak zůstává i demonstrace ze 4. prosince 1989, jejíž účastníci protestovali proti nedostatečné rekonstrukci federální vlády a na které společně zazpívali hymnu Karel Gott a z exilu se vrátivší Karel Kryl.
Související
Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?
Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice
30 let od sametové revoluce , 17. listopad 1989 , Václav Havel , Alexander Dubček , Komunismus , historie
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák