Pamětnice osvobození: Byl strach, šířily se zvěsti o krutosti Rusů

Dnes čtyřiaosmdesátiletá Aloisie Foltýnková jako devítiletá zažila osvobozovací boje v rodných Markvartovicích na Opavsku. Před frontou se i s pěti sourozenci schovala ve sklepě. Když do vesnice přišli sovětští vojáci, raději před nimi nemluvila. Jako obyvatelka Hlučínska, které patřilo k Německu, mluvila jen německy.

"Mamince jsme raději vše jen šeptali. Všichni jsme měli strach. Šířily se fámy, jak jsou Rusové krutí," vzpomíná důchodkyně.

Na Opavsku v dubnu 1945 jednotky osvoboditelů sváděly s nacistickými vojsky těžké boje. Takzvaná Ostravsko-opavská operace byla jednou z nejvýznamnějších vojenských bitev druhé světové války na území dnešní České republiky. Boje začaly 15. dubna a vyvrcholily 30. dubna osvobozením Ostravy, která jako průmyslová metropole byla hlavním cílem operace.

Na příchod fronty se lidé v Markvartovicích připravovali delší dobu. Už na podzim 1944 nacvičovaly děti útěk ze školy v případě náletu. "Letadla přes nás často přelétala na východ, nás naštěstí nebombardovali. Museli jsme ale nacvičit útěk ze školy. Po skupinkách jsme se běželi schovat do okolních domů," řekla Foltýnková. Dva týdny před příchodem fronty je pak úředníci přišli varovat. Doporučili jim vystěhování. "Maminka ale odmítla. Říkala, že nemá kam s šesti dětmi jít. Zůstali jsme doma," uvedla pamětnice.

Den před příchodem fronty v dubnu 1945 dostala zásah markvartovická kaple, která vyhořela. "Viděli jsme, jak na dolním konci obce hoří. K nám do ložnice přiletěl taky granát. Zničil jednu stěnu. A střechu hospodářské budovy. Byla slyšet střelba a ta se stále blížila. Když se tatínek vracel z práce na šachtě v Petřkovicích, viděl německého důstojníka u kostela v Ludgeřovicích. S pistolí v ruce mířil na německé vojáky utíkající z fronty. Vyhrožoval, že je zastřelí, pokud se neotočí," dodala.

Následující den už Markvartovicemi procházely sovětské jednotky. "Naštěstí se u nás moc nebojovalo. Byli jsme schováni ve sklepě. Všechny děti. Přišli k nám dva vojáci. Hledali Němce. Sešli k nám dolů, když nikoho nenašli, jeden poklekl a prosil o vodu," doplnila Foltýnková. Se sovětskými jednotkami pak vesnice žila několik dnů. "První vojáci odešli na Ostravu. Pak přišli další. Dva dny u nás bydlel jeden ruský důstojník. Občas se někomu něco ztratilo. Slepice či prasátko. Byla válka, měli hlad," uvedla.

Ona i její sourozenci tehdy mluvili jen německy. "Před vojáky jsme proto raději vůbec nemluvili. A jen šeptali. Jeden pak za mnou chodil a pořád říkal, že jsem Němka. Měla jsem z něj strach. Musela jsem pak všude chodit s maminkou," řekla Foltýnková. Nikomu by válku zažít nepřála. I tato doba ale podle ní přinesla něco dobrého. "Lidé se po válce opravdu hodně semkli. Alespoň tady u nás. Pomáhali si. Byli ohleduplní, kdo mohl, pomohl, půjčil či daroval," doplnila.

Hlučínsko je území, které kdysi patřilo Prusku a pak Německu. V roce 1938 bylo opět připojeno k Německu. Místní muži pak museli rukovat do německé armády. "Takový osud potkal i mého tehdy šestnáctiletého bratra. Narukoval v roce 1944. Skončil v americkém zajetí. Domů se vrátil až v říjnu 1945. Nevěděli jsme, co s ním je. Jednou ale maminka dostala zprávu, že asi pomáhá jako zajatec v Praze při obnově města. Jela s potřebnými doklady jej vyzvednout. Našla jej, ale nepoznala. Poznal ji až on," uvedla žena se slzami v očích. I když rodina předložila úřadům všechny dokumenty o původu mladého zajatce, trvalo ještě měsíce, než se mohl vrátit domů. "Naštěstí se vrátil v pořádku. Dostudoval gymnázium v Hlučíně a dožil se 88 let," zakončila pamětnice.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

II. světová válka historie Moravskoslezský kraj život Československo

Aktuálně se děje

před 34 minutami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat

Lidé ve čtvrtek naposledy v tomto týdnu vyrazili do práce, zítra začíná čtyřdenní velikonoční volno. To je orámované dvěma státními svátky, při nichž jsou v Česku někdy ze zákona zavřené obchody. Dnes ale ještě není třeba s nákupem spěchat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy