Pravděpodobně poslední čsl. bojovník od Tobruku žije na Slovensku

Podařilo se mu utéct před nacisty i přežít těžké zranění z bojů u Dunkerque. Nyní pravděpodobně poslední žijící československý bojovník od Tobruku bydlí u nevlastní dcery na jihozápadním Slovensku. Na začátku příštího roku Bernard Papánek oslaví již 101. narozeniny.

Bernard Papánek (veterán)
doporučujeme

Papánek se podle serveru Paměť národa narodil v lednu 1920 ve Vídni. Jeho otec pocházel ze slovenské židovské rodiny, matka z Moravy, kde Papánek ve Vracově na Hodonínsku od útlého dědictví žil kvůli chatrnému zdraví. Později se kvůli škole vrátil do Vídně.

Po obsazení Rakouska nacisty uprchl do Brna, později se mu podařilo lodí, kterou zorganizovala židovská obec, dostat do Palestiny, řekl ČTK. Tam v roce 1942 po výzvě prezidenta Edvarda Beneše vstoupil do československé armády. Posléze byl poslán do severoafrického Tobruku, kde se u protiletecké baterie podílel na slavných bojích "pouštních krys" proti Němcům.

Do obrany přístavního města Tobruk se zapojily stovky Čechoslováků, Papánek je v současné době pravděpodobně posledním československým pamětníkem těchto bojů. Jako posledního bojovníka české ministerstvo obrany evidovalo Viktora Wellemina, který v 97 letech zemřel ve středu. Papánka úřad v evidenci podle jeho dcery nemá, protože v 60. letech minulého století emigroval se ženou do Izraele a ze seznamů ministerstva tak vypadl.

Papánek ČTK v pátek řekl, že po stažení Němců od Tobruku se dostal do Anglie a na podzim 1944 do Francie, kde se zapojil do obléhání přístavu Dunkerk. "Tam jsem byl 19. prosince 1944 těžce zraněn, tak jsem měl po válce. Dali mě do letadla a poslali zpátky do Anglie," poznamenal. Podotkl, že podle operujícího lékaře měl štěstí, že se ze zranění, které mu způsobily dvě střepiny v břiše, zotavil. I tak ale po válce dostal 40 procentní invaliditu.

Paměť národa uvedla, že po nástupu komunistů k moci se jako voják ze západní fronty, který měl kontakty v Izraeli, Anglii i Rakousku, a navíc nestraník, stal nežádoucí osobou. Zajímala se o něj i StB. V 60. letech žádal o vystěhování do Izraele, povolení ale nedostal. V srpnu 1964 dostal povolení navštívit strýce ve Vídni, odkud emigroval do Izraele. Později získal izraelské občanství a kvůli výslovnosti si změnil jméno na Benjamin Palgi. Od roku 2014 žije na Slovensku v rodině své nevlastní dcery Viery poblíž Senice.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Zkrácení otevírací doby zřejmě způsobí propouštění, za prázdné hospody…

24.09.2020 18:31 Aktualizováno ROZHOVOR - Hysterie mu výrazně krátí tržby. Majitel pěti pražských restaurací se zaregistrovaným…

Soud označil kauzu Nečasové a BIS za složitou, rozhodne za týden

24.09.2020 17:09 Aktualizováno Pražský vrchní soud dnes nedokázal rozhodnout ohledně Jany Nečasové (dříve Nagyové), lobbisty Iva…

Průzkum: Češi vnímají jako nejdůležitější data o covidu počty nakažených

24.09.2020 14:51 Za nejdůležitější informace o šíření nemoci covid-19 v Česku lidé považují celkové počty nakažených…

Ombudsman vydal příručku pro sociální pracovníky o diskriminaci

24.09.2020 14:44 Veřejný ochránce práv vydal příručku antidiskriminačního práva pro výuku budoucích sociálních…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama