Před 100 lety se konalo první sčítání lidí v Česku. Kolik tady žilo lidí?

Na vývoji populace v českých zemích se výrazně podepsala druhá světová válka a události po ní, kdy počet obyvatel klesl asi o 1,8 milionu lidí. Před 100 lety, 15. února 1921, se uskutečnilo první sčítání lidu v Československu - celkem bylo v republice přes 13 milionu lidí, z toho v českých zemích 10,009.587 osob. Podle posledních údajů je nyní v ČR na 10,71 milionu lidí. A letos se koná další sčítání.

Ilustrační foto
doporučujeme

Poslední sčítání lidu konané před první světovou válkou se uskutečnilo v roce 1910, na území českých zemí žilo na 10,08 milionu lidí. Nově vzniklá Československá republika potřebovala znát co nejpodrobnější demografická data nově vytvořeného státu. V roce 1919 byl založen Státní úřad statistický jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními. Mezi jedno z nejdůležitějších patřilo sčítání lidu. Podle tradice převzaté z monarchie se mělo konat v roce 1920. To však nebylo z mnoha důvodů (především dostatečné přípravy, ale také pro neujasněné hranice Československa) možné. Navíc nový zákon o sčítání lidu byl přijat teprve 8. dubna 1920.

Sčítání lidu se podle nového zákona uskutečnilo 15. února 1921. Zároveň byl proveden soupis bytů, a to v 28 aglomeracích, které měly alespoň 20.000 obyvatel. Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky. Na rozdíl od předválečného zjišťování národnosti na základě "obcovací řeči", v rakouské části bývalé monarchie byla přijata definice národnosti, podle níž "národností jest rozuměti kmenovou příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk". Tím se měla odstranit pro české a slovenské etnikum znevýhodňující definice národnosti určované podle "obcovací řeči", která nahrávala německému jazyku. Odkaz přiznání národnosti podle "kmenové příslušnosti" navíc umožnil, aby se ke své národnosti přihlásili i Židé nebo cikáni, i když nemluvili hebrejsky nebo romsky.

Za důležitou charakteristiku se považovalo rovněž zjištění povolání obyvatelstva, i když nutno poznamenat, že se zjišťovala ekonomická aktivita podle hospodářských odvětví a nikoli za klasické povolání.

První československé sčítání je považováno za úspěšné nejen po stránce organizace či úplnosti a správnosti zjištění, ale i z hlediska zpracování a publikování jeho výsledků.

Druhé sčítání z prosince 1930 ukázalo, že Československo tehdy mělo 13,998.497 obyvatel, přičemž v Česku žilo 10,674.386 lidí.

Další sčítání lidu se mělo uskutečnit v roce 1940. Jeho zrušení tehdy v okupované a okleštěné zemi odůvodnili čeští politici a demografové nepřipraveností, hlavním důvodem však údajně byla snaha neposkytnout okupantům podklady pro válečné hospodářství. První poválečné sčítání se konalo v roce 1950, kdy v českých zemích žilo na 8,9 milionu lidí.

Během čtyřiasedmdesátileté existence Československa zažili občané sčítání sedmkrát (1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980 a 1991), ale historie sčítání lidu v českých zemích sahá mnohem dále. Za první velké sčítání lze označit soupis obyvatelstva Čech podle víry z roku 1651. Proveden byl z podnětu církve a informoval o pokročení rekatolizace. Určitý obraz o počtu obyvatel dalo také sčítání konzumentů soli z roku 1702. Podle odhadů žilo v té době v Čechách asi 1,732.000 lidí.

Pravidelná sčítání lidu byla však stanovena až reskriptem Marie Terezie z října 1753, kterým se nařizovalo sečtení všeho obyvatelstva a jeho rozlišení podle pohlaví, věku a stavu. První konskript, neboli soupis, byl proveden v zemích Koruny české, v Horních a Dolních Rakousích, ve Štýrsku, Korutanech, Tyrolích a v Kraňsku na jaře roku 1754. Soupis byl prvním svého druhu v Evropě a Marie Terezie tak položila počátky novodobého sčítání obyvatel.

Za první moderní cenzus je považováno sčítání z roku 1869, které ukázalo, že Čechy, Morava a Slezsko v dnešních hranicích měly 7,617.230 obyvatel. Zákonem byly stanoveny desetileté lhůty pro sčítání, které se konalo vždy ke konci roku končícího nulou, případně na začátku roku následujícího. Tuto zvyklost zachovalo i Československo a pokračuje dodnes. Od roku 1869 byla také data ze sčítání veřejně publikována.

Při prvním sčítání v samostatné ČR v roce 2001 zjišťovali statistici 26 údajů o osobách, 18 o bytech a 12 o domech. Census ukázal, že Česká republika měla k 1. březnu 10,230.060 obyvatel (o téměř 72.000 méně až v roce 1991). O deset let později měl osobní list 24 otázek, domovní list deset a bytový list 13 dotazů, zhruba čtvrtina formulářů tehdy již přišla elektronicky. Sčítání ukázalo, že ČR měla koncem března 2011 10,436.560 obyvatel, nárůst oproti roku 2001 způsobili cizinci.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Policie nezaznamenala změnu hranice okresu. Lidi vykazuje z míst, kam…

06.03.2021 16:00 Nově vytvořené územní hranice jim silně komplikují život, neboť donedávna obě města tvořila jeden…

Zavedení chráněného účtu pro dlužníky v exekuci asi čeká odklad

06.03.2021 14:20 O založení takzvaného chráněného účtu budou moci dlužníci v exekuci žádat asi od července. Skupina…

Pec karlovarského krematoria je kvůli přetížení mimo provoz

06.03.2021 13:16 Kremační pec v jediném krematoriu v Karlovarském kraji je aktuálně kvůli závadě mimo provoz. Pec…

Exprezident Klaus ukončil karanténu, s koronavirem se léčil doma

06.03.2021 09:53 Václav Klaus se zotavil z koronavirové infekce, která u něj byla potvrzena testem během minulého…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama