Renomé EU vzrostlo. Pro vstup by hlasovalo 56 procent Čechů, víc než v květnu

Pro vstup České republiky do Evropské unie by v říjnu v referendu znovu hlasovalo 56 procent Čechů, proti květnu je to nárůst o devět procent. Hodnota je stejná jako loni v říjnu. Vyplývá to z průzkumu Ústavu empirických studií STEM vypracovaným ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM, který dnes zástupci institucí představili.

Podle výzkumného pracovníka EUROPEUM Víta Havelky je opětovný nárůst dán tím, že Evropská unie zareagovala na koronavirovou epidemii a je aktivním hráčem, co se týče jednání o vakcínách i dovážení léků. Průzkumu se zúčastnilo zhruba 1000 respondentů.

Velmi pozitivní a aktivní vztah k EU má podle průzkumu 21 procent lidí. Zhruba 30 procent má vlažný přístup, tedy příliš se EU nezabývají, ale zároveň rozhodně nechtějí z bloku vystoupit. Odpůrců, kteří nemají rádi EU, ale zároveň o ní nemají příliš znalostí, je podle průzkumu 23 procent, skutečně aktivních odpůrců dvě procenta. Jeden z deseti občanů je podle průzkumu k EU kritický, nedůvěřivých je zhruba 16 procent.

Rozdíl je podle průzkumu mezi pocitem evropanství a spokojeností s členstvím v Evropské unii. Zatímco pro první možnost se vyjádřilo 78 procent respondentů (v květnu 69 procent), spokojeno s členstvím v EU bylo v říjnu 52 procent lidí proti 46 procentům v květnu. Podpora eura se u české veřejnosti pohybuje od roku 2011 stále kolem 20 procent. Podle Havelky platí, že pokud klesne podpora čehokoli pod zhruba 25 až 30 procent, stává se z dané věci konsensus a je těžké pro ni získat výraznější podporu.

Přes dvě třetiny respondentů nezpochybňují ekonomický přínos členství v EU. Zároveň ale totožný podíl lidí míní, že peníze z evropských fondů jsou ohrožené korupcí víc než ostatní veřejné zdroje. Rozdělování peněz považuje za neférové 73 procent respondentů.

Více než polovina lidí si myslí, že o penězích vyčleněných na projekty se nerozhoduje primárně v Česku. Jako priority lidé vidí peníze na nezaměstnanost a oživení ekonomiky, dále na dopravu, životní prostředí, zemědělství nebo sociální služby. Překvapivé pro výzkumníky bylo, že lidé, kteří mají velmi pozitivní vztah k EU, často podceňují význam sociálních služeb a na rozdíl od ostatních segmentů společnosti to nevidí za prioritu. Pro lidi kritické k EU pak často není tak důležité životní prostředí, uvedli zástupci institucí.

Více než polovina Čechů by chtěla pokud možno hned řešit klimatickou změnu, 45 procent lidí někdy a pouze zlomek nikdy. Zároveň ale cíle Zelené dohody pro Evropu (tzv. Green Deal) nejsou lidem vždy známy. Dohodu a zároveň společný postup EU v řešení klimatické změny podpořilo 28 procent respondentů, zhruba třetina sice dohodu podporuje, ale ČR má jít podle ní vlastní cestou. Zhruba každý sedmý Čech považuje v současnosti za zásadní jiné priority, podle podobného podílu nemá dohoda smysl. Asi desetině respondentů je to jedno, nebo nemá na věc názor.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) češi průzkumy Česká republika Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 45 minutami

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

před 49 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy