Sociální služby možná dostanou peníze na dofinancování výdělků, uvedla Maláčová

Poskytovatelé sociálních služeb by mohli dostat zhruba 900 milionů korun na dofinancování péče o potřebné. Peníze by se měly využít na výdělky a jejich navýšení. ČTK to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). O dofinancování žádají poskytovatelé a kraje. Hejtmani o tom jednali v polovině června s vládou, ta jim finance přislíbila.

V sociálních službách vláda nařídila od ledna zvýšit platové tarify, a to o deset procent. Kraje už na jaře upozorňovaly na to, že letošní dotace mzdové náklady nepokryjí. Žádaly o navýšení sumy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po červnovém jednání vlády s Asociací krajů řekla, že poskytovatelé peníze na dofinancování dostanou a částka se ještě upřesní. Podle šéfky státní pokladny se hejtmani s ministerstvem práce rozcházeli v tom, kolik peněz je potřeba. Maláčová tehdy na twitteru uvedla, že hejtmanům už přislíbila 569 milionů korun a že o dalších 300 milionech se bude vyjednávat.

Sociální služby mají za sebou krušné časy a musíme je podpořit! Hejtmanům jsem na dofinancování přislíbila 569 milionů korun. O dalších 300 milionech budeme teprve jednat. Peníze půjdou hlavně na navýšení platů zaměstnanců v první linii.

— Jana Maláčová (@JMalacova) June 14, 2021

"Je dohoda na necelých 900 milionech," řekla ČTK k plánovanému dofinancování šéfka resortu práce. Uvedla, že částka je "několikanásobně vyšší, než na co by měly kraje nárok". Podle Maláčové kraje žádaly doplacení tří miliard korun a reálná částka činí asi 250 milionů.

Jen Charitě ČR jako největšímu poskytovateli služeb pro potřebné v Česku ale podle odhadů jejího vedení letos může chybět 300 až 350 milionů korun. "Po navýšení mezd o deset procent příspěvek od ministerstva práce činí zhruba třetinu, kraje a obce ale nebyly vázány tím, že mají své částky zvednout. Dvě třetiny peněz si tak máme sehnat sami. To se všude nepodařilo," řekl ČTK šéf charity Lukáš Curylo.

Na plánované dofinancování by ministerstvo práce mělo využít peníze, které zbyly z dotací na odměny zaměstnancům v sociálních službách za práci v době epidemie. "Řekli jsme, že ty peníze dáme (zhruba 900 milionů korun). Chceme ale vidět, že to půjde na navýšení ohodnocení konkrétním zaměstnancům," řekla ministryně. Podle ní resort peníze pošle, jakmile mu kraje dodají podklady, jak si konkrétní pracovníci polepší.

Kraje a poskytovatelé péče si na nedostatek peněz na sociální služby stěžují dlouhodobě. Provozovatelé zařízení pravidelně upozorňují na to, že bez dodatečných prostředků hrozí omezení péče o potřebné. O dofinancování se vyjednává téměř každý rok. V posledních letech chybí peníze hlavně na výdělky, ale i na provoz. Zvyšují se postupně náklady kvůli růstu cen. Společnost také stárne a klientů přibývá. Ministerstvo financí ČTK už dřív sdělilo, že dotace na sociální služby každoročně rostou. Letos se podle ministerstva schválila částka 21,4 miliardy korun, loni to bylo 18,6 miliardy.

Hejtmani a poskytovatelé obvykle žádají o několik miliard víc, než pak skutečně dostanou. Většinou obdrží od státu do tří čtvrtin celkové požadované sumy. Ministerstvo práce to zdůvodňuje tím, že financování má být vícezdrojové.

Související

Ministerstvo práce

Příspěvek na péči dozná v roce 2024 změn. Ministerstvo představilo návrh

Do léta mají být příspěvky na péči vypláceny v současné výši. Částka má poté výrazně vzrůst ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku zřejmě dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím návrh, o kterém informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Příspěvek na péči se v roce 2024 zvýší. Stát dá na navýšení miliardy korun

Jen do léta budou příspěvky na péči vypláceny v současné výši. Ta totiž od léta výrazně poroste ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím poslanecký pozměňovací návrh zákona o sociálních službách, o kterém informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Více souvisejících

sociální péče Jana Maláčová (ČSSD) Ministerstvo práce a soc. věcí

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Žhavá láva, ilustrační fotografie.

Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami

V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov. Takže co se vlastně děje na finančních trzích?

před 4 hodinami

před 5 hodinami

V případě, že Putin vyhraje na Ukrajině, dostane se do bezprostřední blízkosti východní hranice NATO. Což Západ považuje za vojenskou hrozbu.

Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO

Lidé, kteří nerozumí, proč je nutné, aby Ukrajina v boji s ruským agresorem zvítězila, si musí uvědomit, co se stane, pokud se Rusku podaří prolomit všechny linie v napadené zemi? Pokud by tedy Rusko dosáhlo v tomto střetu vítězství, Evropu by mohla čekat temná perspektiva. Potenciálně by to mohlo otevřít dveře pro další konflikty ve všech zemích na východní hranici NATO, včetně Slovenské republiky. Ukrajině vážně chybí zbraně a munice, a proto je nezbytná podpora ze strany Spojených států. Nicméně dodávky pomoci z Washingtonu nyní čelí vážným problémům.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Britská královská rodina, ilustrační fotografie.

Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí

Poprvé od chvíle, kdy princezna Kate v březnu odhalila diagnózu, se princ William vrátí k povinnostem člena britské královské rodiny. Informují o tom zahraniční média. Kate přitom není jediným zástupcem monarchie, který omezil veřejná vystoupení ze zdravotních důvodů. S rakovinou se potýká také král Karel III. 

před 7 hodinami

NATO vyslyšelo Zelenského. O protivzdušné obraně bude jednat s Ukrajinou už zítra

Zasedání Rady NATO – Ukrajina, o které požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se uskuteční v pátek. Zelenskyj by měl jednat s ministry obrany členských zemí Aliance, oznámil její generální tajemník Jens Stoltenberg.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy