Václav Havel. Osoba, která ukončila 17. listopad

Události sametové revoluce, které si mimo jiné připomínáme svátkem slaveným 17. listopadu, ukončila prezidentská volba, z níž vyšel vítězně disident Václav Havel a v krátkých kalhotech pozdravil československý lid. Jeho volba však původně nebyla tak samozřejmá, jak by se mohlo zdát z pohledu na komunistické poslance poslušně zvedající ruce. Paradoxní není na celé události jen to, že se jednalo o čerstvě propuštěného politického vězně a jednoho z úhlavních nepřátel komunistického režimu.

Na první pohled po více než čtyřiceti letech zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí. Václav Havel vyměnil na prezidentském postu Gustava Husáka. Československo obrátilo kurz k demokracii, svým způsobem se dá říci, že se definitivně rozloučilo s komunistickou diktaturou. Kdo ví, jest-li někdo očekával, že takřka třicet let od tohoto dějinného milníku bude komunistická strana stále pevnou součástí parlamentního života.

Přestože členové komunistické vlády dobře věděli o umíráčku, který jim odzvání poslední chvíle u moci, nechtěli pozice vyklidit bez boje. K dosažení svých cílů zvolili komunisté na své poměry velmi neobvyklou metodu. Začali usilovat o prosazení historicky první přímé volby prezidenta. Poslední svobodné volby sice v Československu naposledy proběhly v roce 1948, ale do té doby pro komunisty nepotřebná věc, se stala šancí, jak zabránit zvolení představitele občanského fóra do prezidentského úřadu. Stejně jako dnes prezidentský úřad ani na konci 80. let nebyl klíčovou funkcí v exekutivě státu. Nicméně od dob prezidenta Masaryka se jedná o klíčový post v symbolické rovině, což dokládá hysterie, jaká doprovázela poslední dvě kola novodobé přímé volby a to zejména mezi jinak politicky apatickými občany.

Přímá volba prezidenta v roce 1989 by totiž favorizovala jiné kandidáty, než byl disident Václav Havel. Dramatik a vězeň režimu byl sice již tehdy asi nejznámějším Čechoslovákem na světě, ale pochopitelně v tuzemsku příliš známý nebyl. Medializován byl zejména ostouzecí kampaní vedenou proti disentu a Havlovi obzvláště např. v Rudém právu. Komunisté doufali ve zvolení čerstvě odstoupeného premiéra Ladislava Adamce, největším favoritem přímé volby pak byl reformní komunista Alexandr Dubček. Jenže ten nebyl součástí opozičního Občanského fóra.

Situace byla komplikovaná. Zpětně se ukazuje, že klíčový se stal pakt, který uzavřel s nově nastupujícím premiérem Mariánem Čalfou Václav Havel.  Čalfa byl jednak pragmatikem znalý politických poměrů komunistického systému a zároveň typickým kariérním komunistou, který s komunistickým režimem nijak ideově nesouzněl, zcela chápal potřebu hladké tranzice. Dodnes nikdo přesně neví, jak jednání za zavřenými dveřmi mezi Havlem a Čalfou proběhlo. Ani jeden z aktéru o něm příliš neprozradil, nicméně Čalfa dodržel, co slíbil, tedy přesvědčil komunistické poslance, aby prezidentem zvolili Václava Havla. Jak to udělal, nikdy podrobně nepopsal a až z odstupem času stručně prohlásil: „Byl jsem opravdu hodně brutální. Skutečně. Prostě byli poslanci, kterým se muselo domluvit...“

Havel o spojenectví s Čalfou tvrdil, že svému partnerovi nic konkrétního neslíbil. Nicméně Čalfa zůstal ve funkci a Havel nikdy neusiloval o výraznější odvetu proti komunistům. Žádné politické procesy neproběhly, dokonce nebyla ani zakázána komunistická strana, na rozdíl od jiných postkomunistických zemí. Na druhou stranu politologické výzkumy tvrdí, že v procesech tranzice od diktatur směrem k demokracii je nejefektivnější spojenectví mezi umírněnými představiteli diktatury (Čalfa) a opozice (Havel). Přestože mnohým idealistům zůstala jakási pachuť po tomto lehce nečitelném spojenectví, jednoznačně se zasloužilo o plynulý a především nenásilný konec komunistického režimu v Československu.

Související

Češi si na Národní třídě připomínají události 17. listopadu 1989.

Česko si připomíná 17. listopad: Politici míří na Národní, Babišovi vadí privatizace demokracie

Česká politická scéna od pátečního rána míří k památníku na Národní třídě, aby si připomněla události ze 17. listopadu 1989, které vedly k sametové revoluci. Výjimkou je nemocný premiér Petr Fiala (ODS), který oslavy vynechává. Politici zmiňují důležitost demokracie, expremiér Andrej Babiš kritizoval její údajnou privatizaci současnou vládní garniturou. 

Více souvisejících

17. listopad 17. listopad 1989 Václav Havel

Aktuálně se děje

před 51 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 9 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy