Většina Čechů je proti střídání času. Je lepší zimní, nebo letní?

Většina lidí je proti pravidelnému střídání času, pro jeho zrušení je proto až 70 procent obyvatel. Zároveň však ve společnosti nepanuje shoda, který čas by měl být celoročně zaveden. Ukázal to průzkum společnosti STEM/MARK, která ho dnes představila na ministerstvu dopravy na akci věnované problematice střídání času. Podle ekonomických a zdravotních odborníků má střídání času v současnosti negativní důsledky.

Evropská komise loni rozhodla o zrušení střídání času, ponechala však na členských státech, aby se dohodly na tom, který čas bude zaveden celoročně. Původně měl být celoroční čas podle komise zaveden letos v dubnu, nynějším termínem je rok 2021. Česká vláda loni podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Konečné rozhodnutí vzejde z koordinace s ostatními členskými státy EU.

Podle ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy studie ukázaly, že střídání času vytváří v Česku celoročně úsporu elektřiny ve výši 0,14 procenta, což činí asi 50 milionů korun. Tuto úsporu podle Kovandy ale snižují jiné dopady pravidelného střídání času. "Zejména po nastavení letního času je podle statistik více infarktů, více dopravních nehod a dalších negativních společenských důsledků. Ve skutečnosti se tak důsledky střídání překlápí spíše do ztráty," uvedl.

Jako problematické vnímá střídání času i Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd. Lidé podle ní mají často po změně problémy s adaptací, většina se však po několika dnech přizpůsobí. Při volbě celoročního času by podle ní byl pro člověka příznivější jednoznačně středoevropský čas, který platí v zimě.

Ten podle studií zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. Letní čas po celý rok by naopak měl negativní dopad na lidský biorytmus. Jako jedno z možných řešení by podle Sumové bylo zkrácení délky letního času, což by lépe využilo jeho výhody při využití denního světla.

Průzkum STEM/MARK ukázal, že většině lidí střídání nevyhovuje, hlavními důvody jsou horší adaptace na nový čas a nepřirozenost časových změn. Který z časů by měl být zaveden, se lidé v průzkumu ale neshodli. Čtvrtina preferuje zimní čas, pro letní bylo asi 44 procent.

Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety, v době takzvaného druhého ropného šoku.

Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.

Související

Více souvisejících

Změna času zdraví češi spánek akademie věd život

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 2 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby

Vypadá to, že ruský prezident Vladimir Putin nemá v úmyslu setkat se s rodinami obětí nedávného teroristického útoku na předměstí Moskvy, při kterém přišlo o život 143 lidí. Kreml ve čtvrtek nejevil žádné náznaky ohledně takového setkání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy