Většina neziskových organizací v Česku bude mít v příštím půlroce kvůli koronavirové krizi problém zajistit pokračování služeb pro své klienty, pokrýt provozní náklady, vyplácet mzdy a udržet zaměstnance. Bez finanční podpory od veřejné správy se nejspíš neobejdou. Ukázal to průzkum mezi 346 organizacemi z celé ČR, který se konal na přelomu března a dubna. Výsledky ČTK poskytla Nadace OSF.
Neziskové organizace, mezi něž patří spolky, nadace, nadační fondy či prospěšné organizace, zaměstnávají tisíce lidí. Finance na služby a provoz mají z více zdrojů. Hlavní část tvoří dotace. Příspěvky na mzdy od úřadů práce z kurzarbeitového programu Antivirus ale nemohou získat ti, kteří platí výdělky z domácích či evropských dotací. Jiné programy a kompenzace jsou pak zas pro podnikatele. Řada organizací musela kvůli nákaze v březnu zavřít či omezit provoz. Harmonogram projektů tak nedokáže dodržet a hrozí vracení peněz.
"Naprostá většina dotázaných nevládních organizací se obává, že se v důsledku pandemie covid-19 dostanou do finančních problémů. Více než polovina bude potřebovat, nebo již potřebuje finanční podporu. Můžeme očekávat velké omezení služeb, ať již teď nebo v budoucnu, což může mít zásadní dopad zejména na nejohroženější skupiny obyvatel," řekla Markéta Wittichová z Nadace OSF. Podotkla, že pokud by se služby nevládních organizací omezily či zrušily, není za ně náhrada.
Čtyři pětiny organizací uvedly, že budou mít problém se zajištěním pokračování služeb klientům. Celkem 60 procent se obává, že nebudou schopné udržet zaměstnance. Dvě třetiny odpověděly, že pro ně bude obtížné pokrýt provozní náklady a vyplácet mzdy. Nižší podíl pak zmínil neschopnost platit odvody a daně. Celkem 83 procent organizací sdělilo, že nebude schopno dodržet harmonogram projektů a zakázek.
Bezmála polovina organizací za svůj hlavní problém označila to, že nemá na mzdy a dostává se do platební neschopnosti. Na druhém místě bylo omezení projektových aktivit a jejich časových plánů.
Čtvrtina dotázaných po nástupu epidemie výrazně omezila provoz, téměř pětina ho zastavila úplně. Ke snížení mezd přikročilo 11 procent organizací. Tři procenta neziskovek už v prvním měsíci epidemie musela propouštět či rušit dohody s pracovníky.
Dotázaní nejčastěji uváděli, že by jim k překlenutí krizového období nejvíc pomohly peníze. Zmínili ale také pomoc při digitalizaci či předávání zkušeností. Hodila by se jim podpora při přenesení služeb do on-line prostředí. Víc než tři čtvrtiny dotázaných míní, že by ke snížení dopadů epidemie pomohly peníze od dárců.
Podle 62 procent respondentů by měla veřejná správa v krizi neziskové organizace finančně podpořit. Měla by nastavit i pružnější dotační pravidla, poskytnout finanční úlevy, snížit administrativní zátěž či zavést dlouhodobější financování, ale také brát neziskový sektor jako partnera a ocenit jeho práci. Pětina neziskovek, které se do průzkumu zapojily, v březnu upravila činnost a začala zajišťovat ochranné pomůcky.
Neziskové organizace jsou v Česku už nějaký čas terčem kritiky politiků i nenávistných komentářů na sociálních sítích. Přitom podle odborníků na sociální problematiku zajišťují péči a pomoc, kterou neposkytuje stát, kraje či obce, a dělají ji navíc levněji.
Nestátní neziskové organizace měly letos od státu podle plánu dostat 5,68 miliardy korun, tedy zhruba o 200 milionů víc než loni. Celkem 83 procent rozdělované sumy má putovat do sportu. Výdaje na něj se mají proti minulému roku posílit. Vedle nich by víc mělo být i na boj s korupcí, rodiny, děti či sociální služby. Seškrtaly se naopak peníze na bydlení, zdraví, rovné šance a boj s rizikovým chováním.
Související
Neziskovka vrátila dar Nadaci Agrofert. Nechce, aby ji Babiš zneužíval v kampani
Neziskové organizace v ČR vybraly na pomoc Ukrajině minimálně 410 milionů korun
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média.
Zdroj: Lucie Podzimková