Z nejhorších míst hřbitova se stala ta nejžádanější, říká historik

Nápisy na náhrobních památkách během staletí promlouvaly různě. Na přelomu středověku a raného novověku náhrobků výrazně přibylo, dochovalo se jich však minimum. Konec 18. století pak přinesl výraznou proměnu hřbitovů. V rozhovoru s ČTK to řekl Jiří Roháček z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Roháček je odborník na epigrafiku, zabývá se především nápisy na sepulkrálních, tedy náhrobních památkách.

Roháček řekl, že pro pozdní středověk a zejména první fázi raného novověku je příznačný rozmach často až rustikálních náhrobních památek spjatých i s nižšími městskými vrstvami. "Byl to důsledek vyšší gramotnosti díky rozvoji městských škol i toho, že si tito lidé mohli dovolit něco nad rámec zajištění živobytí," řekl Roháček. Zhruba od poloviny 17. století se však podle něj z náhrobků opět začala postupně stávat spíše exkluzivní záležitost.

Roháček připomněl že až josefínské reformy v 18. století vykázaly zejména kvůli hygieně hřbitovy za města. Tam dříve bývaly hřbitovy ojediněle - v důsledku epidemií. Běžně hřbitovy stávaly uvnitř měst, při kostelích a měly omezenou kapacitu. Podle Roháčka to vedlo k "cirkulaci" ostatků, které například několik let po pohřbu putovaly do osárií, tedy kostnic, a na jejich místě vznikl nový hrob.

I náhrobní památky významných lidí na nejčestnějších místech uvnitř kostelů časem postihly změny. "Jen malá část zachovaných náhrobků a náhrobníků je na původním místě. Většina je už sekundárně či terciálně přenesena. Třeba při předlažďování kostelů se desky kryjící hrob, tzv. náhrobníky, vyzvedly a přenesly k vnitřní či vnější stěně, kde je někdy můžeme najít," popsal Roháček.

Zvlášť ty z cenného mramoru ale sloužily i jinak. "Na Kutnohorsku se s nimi meliorovaly potoky. Nedávno jsem byl na Levém Hradci a všiml si, že v hřbitovní bráně je pěkný práh. Byl to otočený náhrobek, zřejmě raně novověký," řekl historik. "Na zachování náhrobků mělo vliv hodně faktorů. Většina jich však zanikla. Dochoval se velmi úzký výběr," dodal. Kromě kostelů pak podle Roháčka bývají náhrobky i v muzejních sbírkách - například v lapidáriu Národního muzea v Praze.

Rozlehlé hřbitovy mimo město pak podle Roháčka v 18. století přinesly několik velkých změn. "Umožnily to, co v předchozím období nebylo možné. Pokud si člověk zařídil místo a příbuzní platili poplatky, měl trvalý hrob," řekl epigrafik.

Zatímco dříve bylo nejlepší místo to nejbližší sakrálnímu centru, což vycházelo z tradice raných křesťanů, kteří se snažili o to být pohřbeni v blízkosti ostatků svatých, nyní byla žádaná místa u hřbitovní zdi. "Dřív to bylo místo nejméně čestné. Tady naopak začaly vznikat největší hrobky a pohřební kaple," uvedl odborník.

V průběhu času se měnil i styl nápisů na náhrobcích. "Sepulkrální (náhrobní) nápisová kultura od 12. století výše se vyznačuje koncentrací na zemřelého. S učením o očistci a posledním soudu vzniká sounáležitost živých s mrtvými a snaha ovlivnit osud zemřelého," popsal vědec. Nápis podle něj připomínal datum úmrtí, aby se za zesnulého daly sloužit zádušní mše a mohlo se mu pomoci v záhrobí. Často končil i výzvou k modlitbě či přímo modlitbou. Sdělení podle Roháčka také různě kolísala mezi zbožností a osobní reprezentací.

V baroku nastalo rozvolnění. Historik uvedl, že nápisy byly mnohamluvnější. Na poreformních hřbitovech pak náhrobky začaly více promlouvat k pozůstalým. "Utěšovaly je, začaly se v nich objevovat obraty jako: 'Tady leží naše něžně milovaná dcera' a podobně. Nápisy byly individualizovanější," popsal historik. "V 19. století se pak nápisy opět začínají zjednodušovat a ve 20. století se v drtivé většině vrací ke jménu a datu úmrtí," uzavřel Roháček.

Související

Ilustrační fotografie.

V Rusku pohřbili Prigožinovu pravou ruku. Utkin spočinul v Moskvě

V Rusku pohřbili další z prominentních obětí pádu letounu se zakladatelem žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem. Lidé ve čtvrtek vyprovodili na poslední cestu Dmitrije Utkina, který řídil vojenské operace a byl považován za pravou ruku Prigožina. 
Ilustrační fotografie.

Z Ruska uprchl aktivista, který informoval o hřbitově padlých Wagnerovců

Ruský aktivista Vitalij Votanovskij opustil po řadě vyhrůžek smrtí Rusko. Jako první zveřejnil informace o nechvalně proslulém hřbitově pro bojovníky žoldnéřské Wagnerovy skupiny, kteří padli během nynější války na Ukrajině. Informovala o tom dnes stanice BBC, s níž protiválečný aktivista hovořil z arménského Jerevanu.

Více souvisejících

Hřbitov historie život

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 5 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?

Téměř třetina obyvatel Německa má obavy z přechodu na letní čas a vnímá to jako hrozbu pro své zdraví, uvádí průzkum německého institutu Forsa. Téměř každý pátý zaměstnaný uvádí, že se v důsledku časové změny zpozdí do práce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy