MPSV nově navrhuje zvýšit krizové ošetřovné ze 70 na 80 procent

Ministerstvo práce nyní navrhuje zvýšit krizové ošetřovné kvůli zavřeným školám ze 70 na 80 procent redukovaného výdělku. Upravilo tak svůj původní návrh s navýšením na 100 procent. Vyplývá to z poslední verze návrhu zákona, který zveřejnila na webu vláda. Předlohu ministerstvo upravilo poté, co Sněmovna nepodpořila dočasné zavedení stoprocentní nemocenské pro lidi v karanténě. Vyšší dávka by se měla vyplácet od března. Novelu projedná kabinet.

Reklama

Krizové ošetřovné se poskytuje z nemocenského pojištění při nařízeném uzavření škol. Většina rodičů, která zůstala s dětmi do deseti let doma, může pobírat 70 procent redukovaného výdělku. Ministerstvo nyní navrhuje vyplácet tolik, kolik dostávali lidé loni v první vlně epidemie od dubna do konce minulého školního roku, tedy 80 procent redukovaného výdělku. Před rokem bylo ošetřovné na školáky do 13 let. Zvýšení věkové hranice norma neobsahuje.

Školy kromě mateřských a speciálních se kvůli šíření covidu uzavřely loni 14. října. Žáci prvních a druhých tříd se pak vrátili do lavic 18. listopadu. Od 1. března jsou zavřené všechny školy včetně mateřských. Autoři návrhu poukazují na to, že se rodičům na ošetřovném příjem propadl, řada rodin je na dávce finančně závislá a peníze jí nestačí na pokrytí potřebných výdajů. Po měsících už domácnosti vyčerpaly své rezervy. Podle ministerstva má navýšení zlepšit situaci rodin s dětmi, aby nemusely žádat o jiné dávky.

Ministerstvo odhaduje, že ošetřovné kvůli zavření škol může pobírat až 180.000 lidí. Nyní to týdně stojí asi 610 milionů korun. Při navýšení ze 70 na 80 procent redukovaného příjmu by to bylo za týden asi 700 milionů. Při původně navrhovaném stoprocentním ošetřovném by výdaje činily asi 870 milionů korun týdně.

Přísnější uzávěru vláda nařídila zatím na tři týdny. Na tuto dobu by bylo na ošetřovné ve výši 80 procent potřeba 270 milionů korun navíc. Při stoprocentním ošetřovném by to bylo 780 milionů. Pokud by se pak otevřely školy pro žáky prvních a druhých tříd, týdně by pro rodiče ostatních mladších školáků podle ministerstva bylo potřeba 30 milionů navíc.

Od začátku března do konce školního roku zbývá 17 týdnů. Pokud by všechny školy zůstaly po celou dobu zavřené, navýšené ošetřovné by si vyžádalo 1,53 miliardy navíc. Při stoprocentním ošetřovném by to bylo 4,42 miliardy navíc.

Při ošetřovném 100 procent by lidé s nižšími příjmy pobírali víc, než si vydělají čistého. Proti byla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Uvedla také, že má obavy z výpadku pracovníků ve zdravotnictví či sociálních službách, kteří by zůstali se školáky doma. Poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová řekla, že si komunisté nedokážou představit, že by se návrh se sto procenty přijal. Sněmovna tento týden projednávala už dočasné zavedení stoprocentní nemocenské pro lidi v karanténě. Nepodpořila ho a schválila denní příspěvek nejvýš 370 korun na 14 dnů. Náhrada mzdy s tímto bonusem nesmí přesáhnout 90 procent průměrného výdělku. Schválil to i Senát a podepsal prezident.

Témata:  EuroZprávy.cz Ministerstvo práce a soc. věcí ošetřovné

Související

DOMÁCÍ

Prioritou vlády je podle Maláčové návrat všech dětí do školek

Prioritou vlády by měl být návrat všech dětí do mateřských škol k 1. květnu, řekla dnes ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Rozhodnou ale epidemiologové a ministerstvo zdravotnictví, uvedla po jednání expertního týmu prezidenta Miloše Zemana na zámku v Lánech. Přítomnost dětí ve školách a školkách je nyní omezená kvůli epidemii koronaviru.

DOMÁCÍ

Maláčová navrhne prodloužení Antiviru i bonusu v izolaci do konce června

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na pondělním jednání vlády navrhne pokračování programu Antivirus v nynější podobě do konce června. Bonus k nemocenské lidem v koronavirové karanténě či izolaci by se mohl vyplácet do poloviny nebo do konce roku, navrhne také. 

Reklama

Ze společnosti

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 8 minutami

V Izraeli ode dneška nemají povinnost nosit roušky ve vnějších prostorech

V Izraeli dnes přestala platit povinnost nosit roušky ve vnějších prostorech. Země i díky rychlému tempu očkování zaznamenala výrazné snížení denního přírůstku počtu případů nákazy novým koronavirem, uvedla agentura Reuters. Nošení ochrany úst a nosu ale zůstává povinné ve vnitřních prostorech přístupných veřejnosti.

před 21 minutami

před 39 minutami

před hodinou

Britové podpořili Česko v souvislosti s vyhoštěním 18 Rusů, vyjádřil se ministr Raab

Britská vláda dnes vyjádřila podporu České republice, která se rozhodla vyhostit 18 pracovníků ruského velvyslanectví kvůli podezření, že příslušníci ruské tajné služby se zapojili do výbuchu skladu munice ve Vrběticích z roku 2014. Stanice BBC s odkazem na zdroje blízké vyšetřování uvedla, že jako klíčový se v této kauze jeví e-mail zaslaný české společnosti Imex Group.

před hodinou

NATO podporuje Česko při vyšetřování podílu Ruska na explozi ve Vrběticích

Severoatlantická aliance (NATO) podporuje Českou republiku, která podle nejmenovaného aliančního představitele vyšetřuje zlovolné aktivity Ruska na svém území. Uvedla to dnes agentura Reuters. Kauza je podle něj dalším z příkladů nebezpečného chování Moskvy. Českou republiku v této souvislosti podpořilo Polsko, Německo nebo Ukrajina.

před hodinou

Moskva hrozí ČR odvetou, předvolala si českého velvyslance Pivoňku

Rusko přijme odvetná opatření proti rozhodnutí České republiky vyhostit 18 ruských diplomatů kvůli podezření, že příslušníci ruské tajné služby se zapojili do výbuchu skladu munice ve Vrběticích z roku 2014. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí, které si následně podle zdrojů agentury TASS předvolalo českého velvyslance Vítězslava Pivoňku.

před hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Stoupenci Navalného svolali na středu masové demonstrace

Stoupenci vězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného svolali na 21. dubna demonstrace, které by podle nich mohly být největšími protesty v moderní historii Ruska. Chtějí tak přitáhnout pozornost ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu opozičního vůdce, uvedla dnes agentura Reuters. 

před 2 hodinami

CDU a CSU stále nemají jasno o lídrovi, budou o něm hlasovat

Německé strany CDU a CSU ani po víkendu nemají jasno o svém společném lídrovi do zářijových parlamentních voleb. Strany o volebním vůdci budou hlasovat, informovala dnes agentura Reuters. O místo se uchází předseda CDU Armin Laschet a předseda CSU Markus Söder, kteří se mezi sebou nedokázali dohodnout. Po 16 letech nebude ve volbách kandidovat současná kancléřka Angela Merkelová.

před 3 hodinami

Stovka demonstrantů před ruskou ambasádou v Praze provolávala Rusku hanbu

Přes sto demonstrantů se dnes sešlo před budovou ruské ambasády v Praze a provolávalo Rusku hanbu. Demonstranti tak reagovali na důvodné podezření, že do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích v roce 2014 jsou zapleteni ruští agenti. K setkání před ambasádou vyzval předseda hnutí Milion chvilek Benjamin Roll prostřednictvím svého účtu na twitteru. 

před 4 hodinami

Německo si dnes připomíná oběti koronaviru

Německo si dnes připomnělo oběti nemoci covid-19. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier při hlavním pietním aktu v berlínské koncertní budově Konzerthaus vyzval německou společnost k soudržnosti a vyjádřil soustrast příbuzným obětí. Informovala o tom agentura DPA.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Policie požádá o výslech ruských agentů kvůli výbuchu ve Vrběticích

Česká republika požádá podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) Rusko o to, aby česká policie mohla vyslechnout dva agenta ruské vojenské tajné služby GRU, kteří zřejmě stáli za výbuchy ve Vrběticích na Zlínsku. Oba muži jsou také podezřelí z otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii. 

před 5 hodinami

Vláda věděla o zapojení Rusů do teroristického činu. A Hamáček přesto chtěl do Moskvy. Neuvěřitelné, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský tvrdí, že vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) předvedl naprostý vrchol diletantismu, pokud věděl, že za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích z roku 2014 stojí důstojníci ruské tajné služby GRU a přitom hodlal letět do Ruské federace kvůli vakcíně Sputnik V. „Jsem přesvědčený, že vláda čtrnáct dní už disponovala informací, kdo atak na sklad spáchal. Pro mě je neuvěřitelné, že tady se odehrál státní teroristický útok na svrchovaný stát a Hamáček byl přesto ochoten se do Moskvy vypravit. Zřejmě tam chtěl letět zatknout špiony Miškina a Čepigu, po nichž policie pátrá, jiné vysvětlení se k jeho misi nenabízí, říká pro EuroZprávy.cz s ironickým nádechem místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama