Systém penzí je v deficitu 13,85 miliardy. Babiš řekl, zda bude na důchody

Systém penzí v Česku se letos dostal po předchozích dvou letech znovu do propadu. Za první pololetí deficit dosáhl 13,85 miliardy korun. Před rokem byla penzijní soustava v přebytku 6,28 miliardy.

Reklama

Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Půlroční příjmy z pojistného kvůli koronavirové nákaze a krizi jsou proti loňsku zhruba o 1,5 miliardy korun nižší, výdaje se ale zvedly asi o 18,7 miliardy. 

Příjmy zahrnují povinné odvody i dobrovolné pojištění. Za první pololetí dosáhly 242,66 miliardy korun. Loni to bylo 244,14 miliardy. Výdaje na důchody se za letošních prvních šest měsíců dostaly na 253,31 miliardy a správa stála 3,2 miliardy, celkem tedy 256,51 miliardy. Loni za první pololetí vydaná suma činila 237,52 miliardy.

V letošních prvních dvou měsících byly příjmy vyšší než loni, a to celkem o 5,6 miliardy. Ještě v březnu, kdy se česká ekonomika zastavila, to bylo meziročně o 0,6 miliardy víc. V dubnu ministerstvo proti loňsku zaznamenalo pokles o 1,6 miliardy, v květnu o tři miliardy a v červnu o 2,6 miliardy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes novinářům v Terezíně řekl, že peníze na důchody nechybí a chybět nebudou. "Není to pravda, je to dokonce lež. Meziročně jsme vydali na důchody do 30. června asi o 19 miliard navíc," uvedl. Strategií kabinetu ANO a ČSSD je důchody zvyšovat, dodal.

Samostatný důchodový účet v Česku neexistuje. Příjmy a výdaje jsou v rozpočtech jednotlivých ministerstev. Nejvíc penzí a největší sumu má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spadá pod ministerstvo práce. Své systémy mají pak resorty vnitra, obrany či spravedlnosti.

Loni se na penze vybralo o 16,44 miliardy víc, než se na ně a na jejich správu vyplatilo. V roce 2018 přebytek činil 18,64 miliardy korun. Rok 2017 skončil se schodkem 3,64 miliardy. Ministerstvo financí největší propad zaznamenalo v roce 2013, a to 55,1 miliardy. Stát tehdy na důchody a jejich správu vydal 387,7 miliardy, na pojistném přiteklo 332,6 miliardy.

ČSSZ, která vyplácí přes 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí a vybírá odvody od zaměstnanců, firem či živnostníků, evidovala přebytek v posledních třech letech. Za příznivým vývojem byla dobrá kondice českého hospodářství s nejnižší nezaměstnaností v EU a s růstem výdělků, i když v poslední době se začínalo projevovat zpomalování ekonomiky.

Česko bylo od 12. března do 17. května kvůli koronavirové nákaze v nouzovém stavu. Uzavřené zůstaly školy, restaurace, služby i většina obchodů a sociálních služeb. Fungovat přestaly i některé firmy. Řada rodičů zůstala na ošetřovném. Experti mluví o "vypnutí ekonomiky". Důchodový systém tak přišel o příjmy. Výdaje ale rostly, a to hlavně po lednovém zvýšení penzí. Letošní valorizace za prvních šest měsíců stála podle údajů ministerstva práce z jeho rozpočtu 15,14 miliardy korun.

Průměrný starobní důchod, který vyplácela ČSSZ, na konci března dosahoval 14.397 korun. Vláda slíbila, že se do sněmovních voleb v příštím roce částka dostane na 15.000 korun. Volby se konají i letos na podzim, a to krajské. Babiš dnes uvedl, že kabinet určitě splní, co slíbil. "V programovém prohlášení máme 15.000, ale bude to podstatně víc," řekl.

Podle zákona se penze zvednou od ledna 2021 o navýšení cen a o polovinu růstu reálných mezd. Inflace je nyní vyšší a výdělky se upravovaly začátkem roku ještě před krizí, takže by se průměrné přidání mělo pohybovat nad 800 korun. Babiš Právu řekl, že by rád průměrnou částku zaokrouhlil na 900 korun. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by to znamenalo 60 korun nad zaručené zákonné přidání. "Já si myslím, že 60 korun měsíčně je skutečně málo," řekla ČTK ministryně. Dodala, že svůj návrh "včas představí".

Národní rozpočtová rada, řada expertů i někteří politici poukazují na to, že důchodový systém není beze změn udržitelný pro příští důchodce. O reformě jedná důchodová komise. Zatím se zabývala ale spíš opatřeními, která výdaje dál zvyšují. Příjmy neřešila.

Témata:  důchody Ministerstvo financí čssz Andrej Babiš EuroZprávy.cz

Související

Marian Jurečka, poslanec a předseda KDU-ČSL. DOMÁCÍ

Vláda bez důvěry nemůže dělat závažná rozhodnutí. Proto usilujeme o ztrátu jejích pravomocí, říká Jurečka

ROZHOVOR – Lidovecký předseda Marian Jurečka je přesvědčený, že pokusit se vyvolat ve Sněmovně hlasování o nedůvěře vlády, není pět měsíců před parlamentními volbami zbytečným krokem. „Kabinet, jemuž je vyslovena nedůvěra, nemůže disponovat takovými pravomocemi jako běžná vláda. Proto usilujeme o její oslabení. Představitelé Strakovy akademie navíc v současnosti nedodržují vlastní zákony, patrné je to na pandemickém zákoně. Je zapotřebí udělat podobným nešvarům přítrž,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.

Andrej Babiš a Petr Arenberger DOMÁCÍ

Babiš vyzval Arenbergera, aby vysvětlil informace o majetku

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) se musí postavit čelem k informacím o svých majetkových oznámeních a vše do detailu vysvětlit. Novinářům to dnes při návštěvě IKEM řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle serverů iDNES, Seznam Zprávy a Deník N oznámil ministr mnohonásobně větší majetek a vyšší příjmy, než udával v předchozích letech. 

Ze společnosti

Návrat středoškoláků do škol: Načasování není podle ředitelů ideální!

Návrat středoškoláků do škol: Načasování není podle ředitelů ideální!

Načasování návratu středoškoláků k prezenční výuce od 24. května není podle zástupců škol ideální, protože ve stejný den začnou maturity. Řada škol tak zřejmě místo běžné výuky zajistí pro žáky náhradní program. Obnovení prezenční výuky ale jinak zjednoduší organizaci rozvrhu, a to hlavně tam, kde se vyučující střídají v různých třídách.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 10 hodinami

Emmanuel Macron

Macronova strana stáhla podporu kandidátce, měla na plakátech šátek

Strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stáhla podporu kandidátce, která se na plakát pro místní volby nechala vyfotit s šátkem na hlavě. Pokračuje tak celostátní debata o nošení muslimských šátků, která by podle agentury AP mohla sehrát významnou roli při prezidentských volbách v příštím roce.

před 10 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Eskalující boje mezi Izraelem a Gazou už mají 60 obětí na životech

Třetí den dnes pokračovaly intenzívní boje a vzájemné ostřelování mezi státem Izrael na straně jedné a palestinskými extremistickými skupinami Hamás a Islámský džihád na straně druhé. Hamás, který ovládá Pásmo Gazy, ohlásil dosud 53 palestinských obětí, v Izraeli je jich sedm. Na obou stranách zemřely také ženy a děti, zraněno je několik set lidí. 

před 10 hodinami

Krajský soud v Ostravě

Státní zástupkyně havarovala v opilosti. Od soudu odešla s podmínkou

Okresní soud v Ostravě uložil ostravské krajské státní zástupkyni Petře Tittkové trest 12 měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců za loňskou nehodu v opilosti, při níž zranila sebe a řidičku protijedoucího vozu. Rozsudek soudu za ublížení na zdraví z nedbalosti a ohrožení pod vlivem návykové látky je nepravomocný, informovala dnes Česká televize na svém webu

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Benátky

V italských Benátkách už by neměly kotvit velké lodě

Dolní komora italského parlamentu dnes schválila vládní dekret, který zakazuje kotvení velkých lodích v Benátkách. Obří výletní lodě už by tak neměly proplouvat historickým centrem města a kotvit budou zatím v blízkém přístavu Marghera. Informovala o tom agentura ANSA.

před 12 hodinami

Izraelská armáda se chystá k útoku

Izraelská armáda je připravena na pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

Izrael má možnost zahájit pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy, v tuto chvíli to ale nemá v úmyslu a provádí masivní nálety proti cílům Hamásu. Na briefingu s evropskými novináři to dnes řekl mluvčí izraelské armády Jonatan Konrikus. Případnou pozemní operaci v případě eskalace bojů a dalších izraelských ztrát na životech přitom zcela nevyloučil. 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Lidé se chrání před koronavirem, ilustrační foto

Protiepidemická opatření státu hodnotí jako přiměřená dvě pětiny lidí

Opatření státu proti šíření koronaviru považuje 43 procent lidí za přiměřená, podle více než třetiny jsou nedostatečná a 13 procent občanů je vnímá jako přehnaná. Z výsledků dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že oproti únoru se hodnocení opatření významně nezměnilo. Zůstává ale dál výrazně horší než loni v prosinci, kdy za přiměřená označilo vládní opatření 61 procent respondentů.

před 13 hodinami

Boris Johnson, britský premiér.

Země vyzývají k snížení napěti v konfliktu mezi Izraelem a Palestinci

K rychlému snížení napětí vyzvala v souvislosti s poslední eskalací konfliktu mezi Palestinci a Izraelem řada zemí i předních světových představitelů, kladou ale důraz na různé aspekty složité situace. Právo Izraele na obranu proti raketovým útokům hnutí Hamás z Gazy zdůraznily nejen Spojené státy, ale třeba také Německo nebo Rakousko. 

před 13 hodinami

George Floyd zabitý policistou v USA

Floydovo úmrtí dle soudce provázely přitěžující okolnosti, Chauvinovi hrozí vyšší trest

Soudce z amerického státu Minnesota Peter Cahill rozhodl, že loňské úmrtí černocha George Floyda provázely přitěžující okolnosti. Bělošskému expolicistovi Dereku Chauvinovi, který byl uznán vinným z Floydovi vraždy a zabití, proto zřejmě hrozí vyšší než obvyklý trest, napsala dnes agentura AP. Dodala, že s přitěžujícími okolnostmi by mohl Chauvin dostat zřejmě maximálně 30 let vězení. Rozsudek Cahill vynese 25. června.

před 13 hodinami

Radovan Karadžič "srebrenický řezník", bývalý bosenskosrbský vůdce

Karadžić si zbytek doživotního trestu za genocidu odpyká v Británii

Bývalý bosenskosrbský předák Radovan Karadžić, odsouzený za válečné zločiny a genocidu, si odpyká zbytek svého doživotního trestu v Británii. Londýn dnes podle agentury Reuters oznámil, že souhlasí s Karadžičovým přesunem z nizozemského Haagu do věznice na britském území.

před 14 hodinami

Jana Maláčová (ČSSD), ministryně práce a sociálních věcí.

Maláčová je pro ukončení Antiviru. Při rozvolňování už ho nechce prodlužovat

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) je pro ukončení programu Antivirus, z něhož stát vyplácí příspěvky na mzdy. Při dalším rozvolňování a příznivém epidemickém vývoji v Česku by už kabinetu nechtěla navrhovat další prodlužování. Ministryně to řekla ČTK. O prodloužení rozhodovala vláda naposledy před necelým měsícem. 

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Jens Spahn, německý ministr zdravotnictví.

Německo testovaným usnadní cestování z rizikových oblastí

Německo od negativně testovaných na koronavirus nebude vyžadovat karanténu, pokud přijedou z epidemicky rizikových oblastí, jakou je nyní z pohledu Berlína i Česká republika. Dnes to oznámil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, který zdůraznil, že výjimka se bude týkat pouze rizikových oblastí, nikoli vysoce rizikových oblastí a oblastí s výskytem mutací koronaviru. 

před 15 hodinami

Boris Johnson

Johnson ohlásil na příští rok vyšetřování vládní reakce na pandemii

Britský premiér Boris Johnson dnes oznámil, že příští rok začne veřejné vyšetřování ohledně reakce vlády na covidovou pandemii. Podle agentury Reuters by mělo odpovědět na otázku, proč Británie zaznamenala nejvyšší počet úmrtí spojených s covidem-19 v Evropě a proč Johnsonovu kabinetu zpočátku trvalo tak dlouho, než zavedl lockdown.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama