Proč se desetikoruně říká "pětka" a pětikoruně "bůro"? Za vše může rok 1892

Každý určitě ví, co si představit, když mu někdo řekne, že „to stálo tři pětky.“ Odkud však zdánlivě nesmyslné pojmenování „pětka“ pro desetikorunu přišlo? A co třeba „bůro“, „kilo“ nebo „tác“?

Přidejte svůj názor 5 komentářů

Desetikoruna, ilustrační foto
doporučujeme

„Pětka“ znamená desetikorunu. Kdekdo se jistě pozastaví nad tím, proč jí neříkáme desítka. Má přeci hodnotu deseti korun. Vše vychází z historické souvislosti, ke které už v dnešní době neexistují pamětníci. Před rokem 1892 se v českých zemích platilo zlatkami. Až před 125 lety byla poprvé zavedena koruna a od roku 1900 už musely být podle zákona v této měně uváděny veškeré peněžní částky. Lidé se však přizpůsobovali pomalu.

V praxi se koruny ještě hodně dlouho mezi lidmi přepočítávali na již zrušenou měnu. Lidé tak říkali dvouhaléři krejcar, desetikoruně „pětka“ a dvacetikoruně „desítka“ podle hodnot, které dříve měly ve zlatých (desetikoruna odpovídala hodnotě pěti zlatých apod. - pozn. red.)

Zatímco „desítka“ či krejcar se v moderní mluvě do dnešní doby neudržely, „pětku“ slyšíme v hovorové češtině pořád. Proč ve srovnání s ostatními přežila můžeme jen odhadovat. Snad proto, že to dobře zní a snadno plyne z jazyka. Informace o původu „pětky“ pochází z knihy „Od pražského groše ke koruně české: průvodce dějinami peněz v českých zemích,“ kterou napsal profesor historie Petr Vorel.

V hovorové češtině však najdeme i další pojmenování pro různé hodnoty peněz. Tak například pětikoruně se tradičně říká „bůro“. To se většinou odvozuje z německého argotu (argot je slovní zásoba užívaná společenskou spodinou – pozn. red.), kde jej němečtí zloději používali v podobě bor. To lze přeložit jako hotové peníze, hotovost.

Dále jsou známé pojmy „pade“ pro padesátikorunu a „tác“, „talíř“, či „litr“ pro tisícikorunu, „meloun“ nebo „míč“ pro milion a velmi známé „kilo“ pro stokorunu, dále ve variacích „dvoukilo“ a „pětikilo“.

Zatímco první tři jmenované hodnoty vesměs vychází ze zvukové podobnosti s původním názvem bankovky, příběh stokoruny je zajímavější. Ve všech jiných případech odkazuje „kilo“ k tisícinásobku – kilometr je tisíc metrů, kilowatt je tisíc wattů a podobně. Proč se tedy „kilo“ či zdrobnělé „kilčo“ váže právě ke sto korunám? Odpověď leží opět v historickém argotu. Kdysi dávno ve Vídni se totiž „kilo“ používalo jako označení pro 100 šilinků.

Loading...
Vstupte do diskuze (5)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Pražské letiště rozšíří druhý terminál. Projekt přijde na 16 miliard

13.11.2019 17:03 Aktualizováno Pražské letiště bude rozšiřovat druhý terminál, hotovo by mělo být do roku 2028. Investici za 16…

Prodej elektromobilů v Česku se příští rok ztrojnásobí, soudí experti

13.11.2019 16:42 Prodej nových elektromobilů na českém trhu by se měl v příštím roce více než ztrojnásobit na 3000…

Znáte pravidla hospodářské soutěže? ÚOHS spustil nový informační web

13.11.2019 13:37 Antimonopolní úřad dnes spustil internetové stránky Abeceda hospodářské soutěže. Malým a středním…

Škoda Auto hlásí vyšší odbyt. Které modely jsou nejprodávanější?

13.11.2019 12:42 Automobilka Škoda Auto dodala v říjnu zákazníkům 105.300 vozů, meziročně o 5,9 procenta více. V ČR…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama