Československý fenomén, který odvál čas. Jak se pracovalo za socialismu?

Chodit do práce je napsanou povinností každého člověka. Ačkoliv se mění mzdy, pracovní doba nebo povolání samotná, jedné z největších transformací doznaly pracovní víkendy. Jak fungovaly za socialismu?

Přidejte svůj názor 17 komentářů

Československo
doporučujeme

Pracovní soboty. Termín, který mnohým lidem dnes už mnoho neřekne. Ale ti, kteří pracovali už před rokem 1990, si na něj pravděpodobně ještě vzpomenou. Bývalo to řešení státu jak udržet v každém roce stejný počet pracovních dnů. Na každý svátek ve všední den připadla jedna víkendová náhrada. A někdy byly vyhlašovány i jen tak.

V sobotu do práce. V dnešní době naprosto běžná věc, před pár desítkami let ale pro mnohé nepředstavitelný nápad. Pětidenní pracovní týden byl v Československu zaveden už v roce 1968 a od té doby lidé považovali víkendy za dny volna. Když se přecházelo, byly v úvaze dvě varianty. Volná sobota a neděle či volná neděle a pondělí. Nakonec převážila varianta se sobotou a vznikl tak víkend, který známe do dneška.

Transformace šestidenního pracovního týdne na pětidenní však neproběhla hladce. Více než třicet dalších let byly vyhlašovány tzv. pracovní soboty, při kterých museli zaměstnanci do práce a děti do školy. Nejdříve se pracovní a nepracovní soboty každý druhý týden střídaly. Poté už byly jen některé vyhlašovány mimořádně. Vždy jich bylo vyhlášeno dostatek na to, aby pokryly počet státních svátků, které se objevily ve všední dny. Režim měl strach, že s každým rokem se měnící počet pracovních dnů by měl negativní ekonomické dopady.

Naposledy se šlo v sobotu do práce 28. dubna 1990 jako náhrada za Velikonoční pondělí. Další pracovní soboty byly zrušeny a stát se k nim už nikdy nevrátil. Nakonec se totiž ukázalo, že jejich ekonomický vliv je minimální a jsou tedy zbytečné. Navíc se přišlo na to, že víkendová pracovní morálka za mnoho nestojí.

Fenomén pracovních sobot byl typický pro východní blok, do kterého i Československo patřilo. V Rusku se jim říkalo subbotnik a bylo jich výrazně větší množství než u nás. Subbotniky byly dny dobrovolné a neplacené práce. Jejich „dobrovolnost“ však postupem času přešla spíše v povinnost. Zajímavostí byly lokální pracovní soboty, které byly pořádány v určitých regionech. Z nich vešly nejvíce ve známost tzv. „mamulovky“. Ty vyhlašoval krajský tajemník KSČ v Severomoravském kraji Miroslav Mamula.

Loading...
Vstupte do diskuze (17)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

V Česku přibylo zahraničních firem, které chrání své vynálezy

26.05.2019 07:15 Zahraničních firem, které na Česko rozšiřují účinky svých evropských patentů, v posledních pěti…

XXX Lutz kupuje druhý největší nábytkový řetězec, pobočky Kika

24.05.2019 17:25 Rakouský nábytkářský řetězec XXX Lutz kupuje od holdingu Signa 22 zahraničních poboček…

Čistá ropa z ropovodu Družba? Do Česka by měla přitéct v pondělí

24.05.2019 16:37 Čistá ropa by ropovodem Družba měla překročit hranici České republiky podle stávajícího plánu v…

Recese? Důvěra v českou ekonomiku klesá. Je nejníže za tři roky

24.05.2019 10:23 Důvěra v českou ekonomiku se letos v květnu propadla na nejnižší úroveň za téměř tři roky. Oproti…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama