Stát přichází o stovky miliard. Firmy vymýšlejí fígle a nezveřejňují výsledky hospodaření

Praha - Stát jen laxně nevymáhá pokuty za porušení informační povinnosti firem, čímž přichází až o stovky miliard korun. Výsledky hospodaření za rok 2017 dosud nezveřejnilo 84 procent firem.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Firmy, ilustrační foto

Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci Nadačního fondu proti korupci (NFPK) a poradenské společnosti Bisnode. Podle jejího ředitele Jiřího Skopového se trend v posledních letech zhoršuje. Zatímco za rok 2013 informační povinnost nesplnilo zhruba 55 procent firem, za rok 2016 šlo už o 65 procent společností. Existuje přitom třetina firem, která informační povinnost nesplnila nikdy.

Údaje o informační povinnosti za loňský rok je podle ředitele NFPK Karla Škáchy třeba brát s rezervou, některé společnosti ještě mohou být zapsány. "Soudům trvá v řádu měsíců, než údaje zanesou do sbírek," řekl Škácha. Základní termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin byl 31. července 2018. "Věříme, že se číslo ještě zlepší," dodal Skopový.

Některé společnosti zase ale podle Skopového předstírají, že informační povinnost plní, ve skutečnosti však dodávají účetní závěrky, ve kterých jsou různé údaje nečitelné, začerněné nebo skryté pod záminkou obchodního tajemství. 

Pokud by stát začal pokuty za nesplnění informační povinnosti vymáhat, získal by na dodatečných příjmech podle Bisnode miliardy korun. U firem, které nesplnily informační povinnost za rok 2016, by stát mohl na pokutách získat nejméně 23 miliard korun při vymožení minimální pokuty a sankce, ale i 625 miliard korun při vymožení té maximální. "Není reálné, aby soudy vždy udělily pokuty v maximální výši, ale i kdyby vymohly jen část z maximální částky, jednalo by se o významnou injekci do státního rozpočtu," uvedl Skopový. Nevyužívání sankcí a kontrolních nástrojů podle něj vede k netransparentnímu podnikatelskému prostředí.

Velkým problémem podle Škáchy je, že s firmami, které informační povinnost neplní, spolupracují veřejné instituce. Společnosti, která údaje nezveřejňují, jsou navíc podle Bisnode mnohem rizikovější. 

Ke zlepšení přístupu firem by mohla přispět projednávaná novela zákona o obchodních korporacích. Ta je ale podle Škáchy špatně připravená. Obsahuje totiž odstavec, podle kterého je možné zrušit obchodní korporaci bez likvidace, pokud nezaloží účetní závěrku za dvě po sobě jdoucí účetní období, a pokud jí není možné doručit výzvu ke splnění povinnosti.

Vstupte do diskuze (1)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Zeman jmenoval Michla a Holuba do rady ČNB, Babišův poradce se zařadí k …

21.11.2018 15:57 Aktualizováno Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval novými členy bankovní rady ekonomy Aleše Michla (41) a Tomáše…

Žena se domáhala oplodnění spermatem zemřelého, ÚS její stížnost zamítl

21.11.2018 15:39 Ústavní soud dnes zamítl stížnost ženy, která se u soudů nižších instancí neúspěšně domáhala…

Jak hospodaří katolická církev v Česku? Její hlavní poslání není zrovna…

21.11.2018 15:01 Na své hlavní poslání, tedy na duchovní činnost, loni česká katolická církev vynaložila 2,87…

Ťok po kritice otočil. Vládě zatím nenavrhne privatizaci ČD Cargo

21.11.2018 14:57 Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) zatím nebude v nejbližší době vládě navrhovat prodej prodej…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama