Střídání letního a zimního času: Kde se vzalo a má ještě smysl?

Střídání letního a zimního času dnes považujeme prakticky za samozřejmé. Jen málokdo ale ví, jaké má na naše životy skutečný dopad.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Změna času
doporučujeme

Jeho smysl je jasný, má zaručit, aby si lidé užili v zimních měsících více světla, tyto změny ale mají prokazatelný negativní vliv na zdraví lidí, nehodovost, dopravu i hospodářská zvířata. 

Prvním člověkem, který navrhl koncept letního času, byl Benjamin Franklin v roce 1784. Jeho přáním bylo, aby se lépe využívalo přirozené světlo. K realizaci této myšlenky došlo až před začátkem první světové války a první stát, kde byl letní čas zaveden, bylo Německo. Brzy se k němu přidaly i další státy, včetně Rakouska-Uherska.

V českých zemích byl tak letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Změna času se ale už několik let potýká s kritikou z řad odborníků i politiků. Někteří lidé argumentují například tím, že energetické úspory nejsou natolik výrazné, aby se kvůli nim vyplatilo posouvat ručičky hodin o hodinu zpět.

Podle měření Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících ale nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv. Časový posun také mnoha lidem působí zdravotní potíže a řada lidí se ve chvíli, kdy se posouvají ručičky o hodinu dopředu, cítí jednoduše nevyspaná.

Nyní již je vědecky dokázáno, že posunutí času dvakrát do roka způsobuje řadě lidí zdravotní a psychosomatické potíže. Navíc se také ukázalo, že i ony prvotní ekonomické důvody jsou mylné - k úsporám prakticky nedochází a naopak se objevují vyšší nepřímé náklady.

Ostatně to lze i velmi dobře spočítat. Kalendářní rok obsahuje v průměru 252 pracovních dnů. Odtud plyne, že posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle.

Podle europoslanců je střídání času přežitek z minulosti, který je třeba zrušit. Navíc tvrdí, že původní finanční úspory jsou dávno pryč. Odhady přímých a nepřímých nákladů pouze na zdravotní následky každoroční změny času v členských státech EU se vyšplhaly až na 131 miliard eur.

Průzkumy také ukázaly, že změna času způsobuje zdravotní problémy u přibližně 20 procent Evropanů. Patří k nim především únava, ospalost a dezorientace, poruchy trávení, migrény a deprese, výjimečně i infarkty. Změna spánkového rytmu ale může působit i jako spouštěč geneticky podmíněných chorob, jako jsou obezita či cukrovka. Velké potíže také zažívají lidé postižení autismem.

Loading...
Vstupte do diskuze (2)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Růst minimální mzdy? Nastal nečekaný problém, musí zakročit vláda

18.11.2019 17:49 Aktualizováno Tripartita se dnes neshodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. O růstu proto rozhodne vláda.…

Vláda kývla na digitální daň, má zasáhnout internetové giganty

18.11.2019 17:45 Aktualizováno Zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google,…

Životní úroveň Čechů? Dohnat Západ je těžší, než se před 30 lety myslelo

18.11.2019 17:36 S názorem, že si Česko z hlediska ekonomické prosperity vede dnes lépe než před rokem 1989,…

OKD zavře další důl. Těžilo se v něm téměř 130 let

18.11.2019 17:15 Aktualizováno Těžba černého uhlí v Dole Lazy na Karvinsku skončí vyvezením posledního vozíku ve čtvrtek 28.…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama