Cizinci v Česku tvoří 10,7 % zaměstnanosti. Úřad poukázal na ohromnou disproporci

Na konci roku 2017 mělo v zemi zaměstnání asi 472.400 lidí z ciziny, před krizí před deseti lety jich bylo zhruba o 200.000 méně. Cizinci se tak na zaměstnanosti v zemi podíleli téměř 11 procenty. Nejvíc jich pocházelo ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska, Polska a Bulharska. Údaje zveřejnil dnes na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ). Podle dřívějších zpráv ministerstva práce bylo na konci roku 2016 v Česku 382.900 zahraničních zaměstnanců, v roce 2008 zhruba 284.600.

Přidejte svůj názor

Zaměstnání, ilustrační foto

Cizinci v Česku tvoří kolem pěti procent obyvatel. Na konci roku 2017 jich v zemi včetně azylantů žilo 527.000. Na konci loňského listopadu podle statistik ministerstva vnitra mělo pak v zemi povolení k pobytu 549.600 lidí ze zahraničí.

"Cizinci se na celkové zaměstnanosti podílejí 10,7 procenta. Když si vezmeme, že tvoří zhruba pět procent obyvatel, je v tom ohromná disproporce. Je v tom vidět právě věková struktura. Jsou tu cizinci hlavně v produktivním věku, chybí tu postproduktivní věk. V důchodovém věku tu takřka nejsou, je tu málo dětí," řekl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.

Na konci roku 2017 podle kvalifikovaných odhadů ministerstva práce bylo v ČR kolem 472.400 zahraničních zaměstnanců. Ministerstvo průmyslu registrovalo dalších 87.200 podnikatelů a živnostníků. Počet zaměstnanců z ciziny se podle expertky z oddělení pracovních sil ČSÚ Jarmily Marešové od roku 2006 výrazně zvedá. Po přechodném poklesu za krize v posledních letech citelně roste. Živnostenských oprávnění přibývá pomaleji. Za zvyšujícím se množstvím pracovníků z ciziny jsou hlavně lidé z EU, množství sil ze třetích zemí roste mírnějším tempem.

Mezi řídícími pracovníky a specialisty je nejvíc Slováků. Následují Rumuni. Cizinců je málo mezi techniky i řemeslníky. Nadprůměrně se naopak uplatňují při obsluze strojů a také v nekvalifikovaných profesích, uvedl Holý.

Slováci v Česku jsou hlavně mladší, převážně třicátníci. Často tu zůstávají po vysoké škole. Třetina slovenských pracovních sil má vysokoškolský titul. Ze skupin cizinců vydělávají nejvíc.

Typickému Ukrajinci je kolem 45 let, tedy jako českému pracovníkovi. Dvě pětiny Ukrajinců jsou v Praze. Muži většinou pracují v průmyslu a ve stavebnictví, ženy v obchodu, ale i zdravotnictví a sociální péči. Ukrajinští pracovníci mají mezi skupinami cizinců naopak nejnižší výdělky.

Z Polska do Česka přicházejí nejčastěji třicátníci, převážně vyučení muži. Soustředí se podél severní hranice republiky. Pracují hlavně v těžbě, a to šestkrát víc než Češi. Často mívají místo přes agentury práce.

Rumuni jsou hlavně třicátníci. Vysokou školu má 16 procent z nich. Mimo Prahu žijí hlavně v Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Nejčastěji se uplatňují jako obsluha strojů, vyšší podíl je ale i ve vysoce kvalifikovaných profesích. Typický bulharský pracovník je pětačtyřicetiletý muž se středoškolským či základním vzděláním. Každý druhý pracuje v Praze. Převažují lidé, kteří mají místo přes pracovní agenturu. Měsíčně bulharští pracovníci odpracují nejvíc hodin, a to téměř 177. Převážně obsluhují stroje. Nadprůměrný podíl z bulharských sil se uplatňuje v oboru ICT.

"Ukazuje se, že z východní Evropy sem často chodí vysoce kvalifikovaní lidé. Vysokoškoláci. Dělají tu velmi kvalifikované profese za vysoké platy. Troufnul bych si tvrdit, že je tu jistý odliv mozků z východní Evropy k nám, že je české firmy přetahují," řekl Holý. Poukázal třeba na rumunské či bulharské programátory.

Při porovnání výdělků vycházeli statistici z mediánové mzdy, tedy prostřední hodnoty. Slováci a Rumuni mají vyšší medián než Češi. Polovina Českých pracovníků v roce 2017 vydělávala víc než 26.037 korun hrubého. V roce 2017 polovina Slováků v Česku měla víc než asi 31.000 korun, polovina Rumunů víc než téměř 30.000 korun.

Podle Holého v odměňování cizinců roli hraje vzdělání. Vysokoškoláci pobírají skoro dvojnásobek toho, co lidé se základní školou. U Slováků činí rozdíl 94 procent, u ostatních je o něco nižší. Výjimkou jsou Ukrajinci. Jejich medián byl pod 25.000 korunami. Střední mzda vysokoškoláka je u nich proti člověku se základní školou jen o 19 procent vyšší. Důvodem může být to, že se diplomy ze škol mimo EU vždy neuznávají.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Kladenskou Poldi koupila firma Opimo Trade, šlo už o pátou dražbu

18.01.2019 17:38 Aktualizováno Kladenská huť Poldi byla v elektronické aukci dnes prodána za 140 milionů korun, tedy za vyvolávací…

Kontrakt za 200 milionů: Tatra dodá jordánské armádě 60 aut

18.01.2019 10:46 Kopřivnická automobilka Tatra Trucks získala v Jordánsku zakázku v hodnotě okolo 200 milionů korun.…

Babiš chce vztahy ČR s Indií posunout na strategickou úroveň, přivezl…

18.01.2019 09:47 Premiér Andrej Babiš se dnes v indickém státě Gudžarát zúčastnil zahájení investičního fóra Vibrant…

Škoda Scala? Nejlevnější varianta bude za 369 900 korun, už se přijímají…

18.01.2019 09:37 Nejlevnější varianta nového modelu automobilky Škoda Auto Scala bude stát 369.900 korun. Nepůjde ji…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama