Analytici: Lednový brexit ekonomiky nezasáhne, rizikem je konec roku

Od samotného formálního vystoupení Velké Británie z EU na konci ledna nelze čekat žádné výrazné dopady na vývoj trhů ani na samotnou ekonomiku ČR, vyplývá z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

Rizikem nicméně nadále zůstává konec letošního roku. Do té doby by totiž měla Velká Británie a EU uzavřít dohodu o vzájemných vztazích. Pokud tomu tak nebude, hrozí tzv. tvrdý brexit, který by již ekonomický vývoj v EU i v ČR mohl výrazně ovlivnit.

"Koncem ledna nastane jen začátek tzv. přechodného období, který de facto jen prodlužuje současné vztahy mezi EU a Spojeným královstvím do konce roku 2020. S tímto vývojem již zároveň trhy počítají a reakce na lednový odchod Británie z EU tak bude minimální," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Pozornost trhů se pak podle něj přesune na vyjednávání o dalších budoucích vztazích po skutečném odchodu Velké Británie z EU, který má nastat koncem letošního roku.

Poslední vývoj přitom podle Seidlera naznačuje, že ochota ze strany Británie dále prodloužit přechodné období za konec letošního roku je minimální. "V případě patu ve vyjednávání by Spojené království rozvázalo své vztahy s EU bez dohody, což by byl ale scénář tzv. tvrdého brexitu, kterého se trhy obávaly v průběhu roku 2019. Strašák jménem tvrdý brexit tak zůstává na stole i v letošním roce," uvedl.

I podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se vystoupení Velké Británie z EU na konci měsíce uskuteční bez povšimnutí, "To ale není důvodem k odbourání všech obav do budoucna. I když bude na obou stranách snaha uzavřít do konce roku dohodu o řešení ekonomických vztahů mezi Británii a EU, zdá se být čím dál jasnější, že se nepodaří během takto krátkého období dojednat všechny aspekty. Zároveň není vidět žádná snaha přechodné období pro brexit prodloužit," uvedl.

Na konci letošního roku tak podle Sobíška pravděpodobně utrpí ekonomiky na obou stranách šok, který je teď těžké vyčíslit. "Lze snad jen odhadnout, že bude sice menší než v případě neřízeného brexitu, ale přesto citelný. Domnívám se tedy, že o brexitu jakožto faktoru nejistoty letos ještě uslyšíme," dodal.

Termín 31. prosince je i podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky doslova šibeniční. "Předpokládá se například, že jen několik týdnů potrvá, než parlamenty 27 členských států i Evropský parlament odsouhlasí pověření pro vyjednávání s Velkou Británií. Odhaduje se tedy, že oficiální rozhovory započnou až během března," upozornil. Riziko, že během letoška obě strany nedojdou k dohodě, tak podle něj zůstává významné. "Pokud smlouva nebude podepsána do konce roku, vystavuje se Británie uvalení cel na zboží vyvážené do EU. Jakékoli překážky ve vzájemném obchodě však budou ekonomicky škodit oběma stranám," dodal.

Podle vyjádření Trinity Bank není ovšem riziko úplného krachu jednání mezi Velkou Británii a EU příliš velké. "Je však velmi reálné, že se nestihnou projednat úplně všechny oblasti na přání jednotlivých zemí. Pokud bude situace vážná a dohody nebudou hotové, jen se urychlí jednání v roce 2021, která budou, dle našeho názoru, určitě pokračovat ještě řadu měsíců, dost možná i let," uvedla mluvčí banky Eva Čerešňáková.

Žádné výrazné dopady ohledně brexitu na konci měsíce nelze očekávat ani podle Chrise Webstera z londýnské pobočky českého obchodníka s devizami SAB Finance. Podle něj navíc případné dopady zmírní záměr více než tisícovky finančních institucí z EU otevřít ve Velké Británii své pobočky. "Celkem 1441 firem z EU již požádalo Financial Conduct Authority (pozn. britský finanční regulátor) o pokračování své činnosti ve Velké Británii i po brexitu," upozornil. Podle něj tak i po brexitu zůstane Londýn finančním centrem Evropy.

Související

Více souvisejících

Brexit Ekonomika Česká republika Velká Británie unicredit banka Raiffeisenbank ING Bank

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 50 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putina volilo přes 87 procent lidí. V Kremlu bude sedět dalších šest let

Ruský prezident Vladimir Putin bude ve funkci dalších šest let. Volilo ho přes 87 procent lidí, vyplývá z údajů ruské centrální volební komise po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů. O průběžných výsledcích informovala ruská státní agentura TASS

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy