Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla o 4,8 procenta

Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,8 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.

Zpřesněný odhad ukazuje na výraznější růst českého hospodářství, než statistici předpokládali původně. V předchozím předběžném odhadu ČSÚ uváděl, že ekonomika v prvním čtvrtletí posílila meziročně o 4,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta. Analytici průměrně odhadovali meziroční růst HDP na 4,3 procenta.

K posílení výkonu ekonomiky proti loňsku přispěly podle statistiků hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka.

Výdaje na konečnou spotřebu meziročně vzrostly o 6,2 procenta. Z toho výdaje na spotřebu domácností stouply o 8,5 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily o dvě procenta. Mezičtvrtletně se však výdaje domácností snížily o jedno procento. Klesly hlavně u nákupu předmětů dlouhodobé spotřeby.

"Srovnávací základna loňského roku byla ještě do značné míry ovlivněna protiepidemickými opatřeními a nedostatkem komponent zejména pro průmysl," sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. "V tomto roce se ve výdajích domácností již začíná projevovat rostoucí cenová hladina a omezování jejich výdajů zejména na předměty dlouhodobé spotřeby," doplnil.

Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla v meziročním i mezičtvrtletním srovnání. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 4,5 procenta a meziročně o 7,4 procenta. Rostly podle ČSÚ zejména investice do bydlení a dalších budov a do dopravních prostředků.

V letošním prvním čtvrtletí stoupla také hrubá přidaná hodnota, což je rozdíl mezi hodnotou výroby a služeb a náklady na jejich produkci. Mezičtvrtletně se zvýšila o 0,8 procenta a meziročně o 4,4 procenta. Na meziročním růstu se podle statistiků nejvíce podílela odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, stavebnictví, činností v oblasti nemovitostí a ve veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči.

Saldo zahraničního obchodu činilo v prvním čtvrtletí 10,7 miliardy korun, což bylo meziročně o 86,2 miliardy méně. Vývoz v meziročním srovnání klesl o 0,1 procenta, hlavně kvůli poklesu vývozu motorových vozidel. Dovoz stoupl meziročně o 3,7 procenta, především díky dovozu kovodělných výrobků a elektrických zařízení. Naopak klesal dovoz aut a subdodávek pro automobilový průmysl.

Analytici: Ekonomika se letos zřejmě na úroveň před pandemií nedostane

Dnešní data o vývoji ekonomiky potvrdila, že česká ekonomika přes svůj dobrý výkon v prvním čtvrtletí nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru a zřejmě jí ani letos nedosáhne. Navíc je třeba se připravit kvůli dopadům války na Ukrajině a rostoucí inflace na zhoršení výkonu ekonomiky v dalších čtvrtletích. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním datům Českého statistického úřadu. Podle nich česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta.

"Nejnovější výsledky potvrdily, že ani v úvodu letošního roku ekonomika ještě nedosáhla (předcovidové) úrovně konce roku 2019. Zaostává jak spotřeba, tak investice, zatímco vládní útraty a dovoz narůstají. Na straně nabídky zaostává především průmysl a obchod. Svižný restart ekonomiky a postcovidové oživení zatím nestačily, aby se ekonomika vrátila alespoň do výchozí úrovně," uvedl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.

"Ekonomika nejspíše letos nestihne vyrovnat pokles během pandemie," uvedl i hlavní ekonom Deloitte David Marek. Ten za celý letošní rok počítá se zvýšením HDP o dvě procenta po loňském růstu o 3,3 procenta. "Aktuální odhady jsou ovšem zatíženy nejistotou související s válkou na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a dalším vývojem inflace, která se již negativně promítá ve vývoji ekonomiky," dodal.

Podle hlavního ekonoma Unicredit Bank Pavla Sobíška se česká ekonomika začátkem roku svezla na vlně optimismu, kterou vytvořil zdánlivý konec pandemie. "Ruská agrese na Ukrajině znamenala na konci února pro (nejen) českou ekonomiku šok, který se do ní promítá postupně. V meziročním srovnání bude pomáhat české ekonomice nadále její nízká základna z období ovlivněného pandemií. Mezikvartálně ale počítáme již v druhém čtvrtletí s mírným propadem HDP, který pak v létě dál zrychlí," uvedl. Dna může ekonomika podle Sobíška dosáhnout možná v posledním letošním čtvrtletí. "Tato vize odsouvá na neurčito návrat úrovně HDP na předpandemickou úroveň, k níž po prvním kvartálu již chyběl pouhý jeden procentní bod," dodal.

I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka výhled na druhé čtvrtletí a druhou polovinu letošního roku nenabízí optimismus. Vysoká inflace se negativně promítne do spotřeby domácností a vysoké ceny energií negativně dopadají dopadají na část firem.

Jana Mücková z investiční skupiny LOGeco konstatovala, že se není proč radovat. Rozhodující bude už srovnání v tomto čtvrtletí, přičemž vyhlídky nejsou příliš optimistické.

"Zatímco pandemie ustupuje, lidi a spotřebu domácností drtí rostoucí ceny všeho a začínají se ve velkém utahovat opasky. Nepředpokládám přitom, že by vládní výdaje s novým rozpočtově odpovědnějším kabinetem nějak výrazně rostly. Před stagflací nás ale chrání velmi nízká nezaměstnanost, která bude muset ustát tlak odborů na zvyšování mezd. Následující období bude pro Česko skutečnou výzvou, kterou nesmíme podcenit," uvedla ekonomka.

Podle analytika Citfin Tomáše Volfa se dnešní čísla dají hodnotit jako pozitivní. "Řada rizik, která se mohou negativně projevit v budoucnu mají základ především v situaci na Ukrajině. V dnešních finálních číslech už je plně započítán konec února a především celý březen, kdy Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině," vysvětlil. 

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 
Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

před 2 hodinami

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 6 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy