Čistý zisk energetické společnosti ČEZ vzrostl v prvním pololetí meziročně o devět procent na 14,7 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se zvýšil o 11 procent na 38,7 miliardy korun. Firma uvedla, že pandemie koronaviru na ní měla jen omezený dopad. Je to jeden z důvodů, proč pro letošní rok zvýšila očekávaný zisk na 21 až 23 miliard korun z dřívějšího výhledu 19 až 22 miliard.
Výsledky firmy pozitivně ovlivnil růst cen vyrobené elektřiny v ČR díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu v Německu, pomohly i dodatečné zisky z obchodování s komoditami.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) vzrostl o 11 % na 38,7 mld. Kč. Zvýšení zisku je způsobeno zejména růstem realizačních cen vyrobené elektřiny v ČR díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu v Německu a dodatečnými zisky z obchodování s komoditami. pic.twitter.com/pnf5Hs0WBE
— Skupina ČEZ (@SkupinaCEZ) August 11, 2020
"Pandemie covid-19 ovlivňuje hospodaření Skupiny ČEZ méně, než jsme předpokládali v květnu. Negativní dopad na celoroční zisk očekáváme ve výši méně než tři miliardy Kč," uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Firma nyní předpokládá, že provozní zisk EBITDA by za celý rok měl dosáhnout 62 až 64 miliard korun.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce v prvním pololetí především kvůli koronaviru meziročně poklesla o pět procent. Spotřeba u velkých podniků byla nižší o 9,7 procenta, spotřeba domácností naopak rostla o 4,2 procenta. Ve druhém čtvrtletí byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 10,7 procenta.
Provozní výnosy ČEZ vzrostly o šest procent na 106,3 miliardy korun. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů klesla o osm procent zejména kvůli růstu cen emisních povolenek, poklesu cen elektřiny vlivem koronaviru a načasování odstávek výrobních zdrojů. Ke snížení výroby přispěl i útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1. Výroba elektřiny ve zdrojích z oblasti nové energetiky vzrostla o pět procent, především díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.
Zvýšení očekávaného zisku za celý rok je dáno mimo jiné dodatečnými zisky z obchodování s komoditami a nižším negativním dopadem covidu-19. "Navíc očekáváme výnos 1,5 mld. Kč v důsledku rozhodnutí soudu ohledně nároku ČEZ na úrok z prodlení v souvislosti s vrácením části zaplacené darovací daně z emisních povolenek v letech 2011 a 2012," uvedl ředitel divize finance Martin Novák.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií.
"ČEZ v prvním pololetí těžil z asi o 17 procent meziročně vyšších zajištěných cen elektřiny, což mu společně s vysokými zisky z obchodování s komoditami pomohlo k 11procentnímu meziročnímu růstu provozního zisku. Ty v nejvíce zasaženém druhém čtvrtletí klesaly přibližně o deset procent. Objem výroby klesal podobně, když firma optimalizovala výrobu z dražších uhelných elektráren," uvedl analytik České spořitelny Petr Bártek.
Podle Bártka je pozitivní zajišťování cen elektřiny na další roky. "ČEZ má pro příští rok zajištěnou většinu výroby za ceny stejné jako letos. V době největších propadů cen na velkoobchodním trhu se totiž firma prakticky přestala zajišťovat a nyní jsou již ceny zpět na původních úrovních," dodal.
"ČEZu se lépe dařilo čelit dopadům covid-19, což se projevilo zejména v lepším než očekávaném provozním výsledku distribučního segmentu, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Mírnější meziroční pokles zaznamenal rovněž segment těžby, konkrétně vykázal pokles o 0,6 miliardy Kč, zatímco my jsme předpokládali nižší provozní ziskovost o 0,8 miliardy," uvedl analytik Fio banky Jan Raška.
Podle J&T Banky pozitivní dopad vyšších cen elektřiny eliminovala vedle nižší těžby i nižší výroba v jaderných elektrárnách, snížení zisků ze zajišťovacích kontraktů dodávek a vyšší náklady na emisní povolenky. Společnost dále vytvořila opravné položky k aktivům v Rumunsku a Bulharsku a snížila hodnotu goodwillu v Polsku, což vedlo k propadu čistého zisku za 2. čtvrtletí o 85 procent na 0,5 miliardy Kč.
"Dopady pandemie covid-19 zůstávají relativně omezené a pokračující proces prodeje rumunských aktiv dává vysokou šanci na mimořádnou dividendu v průběhu příštího roku," dodal analytik J&T Banky Milan Lávička.
Související
Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?
ČEZ představil ceník, od ledna zlevní elektřinu i plyn o stovky korun
ČEZ , Daniel Beneš (ČEZ) , Energetika , Ekonomika , Elektřina
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 1 hodinou
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 1 hodinou
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
Světová zdravotnická organizace (WHO) je znepokojena šířením ptačí chřipky (H5N1) na nové živočišné druhy a lidi. Podtyp H5N1 vedl v posledních čtyřech letech k úmrtí desítek milionů kusů drůbeže, přičemž nakaženo bylo i volně žijící ptactvo a suchozemští či mořští savci.
Zdroj: Lucie Podzimková