Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s horším průběhem druhé vlny pandemie a déletrvajícími opatřením, by klesl hrubý domácí produkt i příští rok, a to o 2,7 procenta.
Vyplývá to ze Zprávy o inflaci, kterou dnes zveřejnila Česká národní banka. Letos by pak podle tohoto alternativního scénáře ekonomika klesla o 7,9 procenta. Na druhou stranu v roce 2022 by ekonomika mohla stoupnout až o 6,4 procenta.
Další alternativní scénář počítá s přijetím dodatečných rozpočtových opatření, například zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně 15 a 23 procent nebo pokračování podpory podnikatelům. Podle něj by ekonomika příští rok stoupla o 2,4 procenta a v roce 2022 o čtyři procenta. Pro letošek propad odhaduje v tomto scénáři ČNB stejně jako v základním, tedy o 7,2 procenta.
Základní scénář prognózy, kterou ČNB představila minulý týden, letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta, příští rok s růstem o 1,7 procenta a v roce 2022 s růstem o 4,2 procenta. Výkon českého hospodářství ale podle ČNB nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022.
Podle dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady rada o alternativních scénářích diskutovala. "Horší pandemický scénář ukazuje na potřebu snížit úrokové sazby hypoteticky až pod nulu a uvažovat tak o použití nástrojů nekonvenční měnové politiky," uvádí záznam. Scénář rozsáhlejší fiskální politiky naopak podle dokumentu vyznívá ve prospěch vyšších úrokových sazeb proti základnímu scénáři prognózy. Guvernér Jiří Rusnok přitom podle záznamu uvedl, že s velkou pravděpodobností se budou do jisté míry současně naplňovat oba alternativní scénáře prognózy, přičemž odhad míry působení jejich vzájemně protichůdných efektů je prakticky nemožný.
Scénář ohledně horšího vývoje pandemie přitom počítá i s výrazným oslabením koruny, a to až na průměrných 29,10 koruny za euro v příštím roce. Letos by přitom měl být průměrný kurz 26,60 Kč/EUR.
Scénář ohledně horšího vývoje pandemie předpokládá delší platnost restriktivních opatření s negativnějšími ekonomickými dopady a postupné uvolňování opatření až od začátku příštího roku. Ukazatel odrážející míru restriktivnosti zavedených epidemiologických opatření by se tak v ČR měl ve čtvrtém čtvrtletí letos udržet blízko maximálních úrovní dosahovaných na jaře letošního roku.
Zároveň počítá s výraznějším tlakem na bilanci veřejných rozpočtů, a proto nepředpokládá žádná další rozpočtová stabilizační opatření vlády nad rámec již platných. Zároveň scénář zahrnuje i kvůli narušení globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců významný zásah pro český zpracovatelský průmysl, a to v obdobném rozsahu jako v jarních měsících. Proti jarní vlně by však měly negativní dopady přetrvávat déle.
V tzv. fiskálním scénáři ČNB předpokládá vývoj pandemie stejný jako v základním scénáři. Zároveň ale počítá ve srovnání s letoškem s méně restriktivním působením rozpočtové politiky a přijetím dodatečných rozpočtových opatření.
Objem dodatečných rozpočtových opatření ve fiskálním scénáři činí podle ČNB zhruba 130 miliard korun (2,2 procenta HDP). Jde především o návrh na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent, zvýšení částek existenčního a životního minima a zvýšení přídavků na dítě. Scénář dále počítá také s pokračováním podpory OSVČ, zaměstnavatelů a podniků ve vybraných odvětvích v první polovině roku 2021 a další snížení DPH na vybrané služby v příštím roce.
Související
Zdražování se v Česku zastavuje, tvrdí ČNB. Co to ale znamená a co nás čeká dál?
Šestice bank spouští platby na kontakt. Místo čísla účtu stačí znát telefon
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 54 minutami
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 1 hodinou
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 1 hodinou
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 1 hodinou
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 2 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 3 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 4 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 4 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 4 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 4 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 5 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 6 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 6 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 7 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 7 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 7 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 8 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 8 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
V noci na čtvrtek ukrajinská armáda zneškodnila 26 dronů, které útočily na pozice ruských sil. Uvedl to podle serveru Ukrajinska pravda velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk.
Zdroj: Libor Novák