Dnešní údaje o dubnové inflaci podle ekonomů naznačují, že inflace navzdory rostoucím cenám potravin přestává být kvůli dopadům šíření koronaviru v české ekonomice problém. V následujících měsících by měla inflace dále klesat a podle některých analytiků by mohla ke konci roku klesnout i pod dvě procenta.
Na druhou stranu přílišný pokles inflace a hrozba deflace by mohla do budoucna Českou národní banku vést k využití nestandardních nástrojů měnové politiky, jako je například kurzový závazek, upozornili ekonomové.
Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil na 3,2 procenta z březnových 3,4 procenta. Důvodem byl hlavně pokles cen pohonných hmot, naopak pokračovalo zdražování potravin, především ovoce a zeleniny. V meziměsíčním srovnání byla dubnová inflace nižší o 0,2 procenta. ČNB minulý týden snížila základní úrokovou sazbu na 0,25 procenta.
"Zatímco ještě na začátku roku měla ČNB obavy z přílišných inflačních tlaků, nyní se znovu potvrzuje, že jsou dávno pryč. Inflace v dubnu podle očekávání poklesla a nic nebrání tomu, aby se dál snižovala," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Inflace se podle něj v dalších měsících sníží pod tři procenta a dále by se mohla dostat až pod dvě procenta.
Pravděpodobnost deflace ale podle Dufka zůstává velmi nízká. "Ačkoliv inflace už není a ještě dlouho ani nebude problémem české ekonomiky, je třeba jí právě z tohoto pohledu věnovat velkou pozornost. Manévrovací prostor ČNB je v rámci tradičních mezí už téměř vyčerpaný, a tak případné zrychlení desinflačního trendu může centrální banku tlačit do nestandardních řešení. Záporné úrokové sazby by byly asi tím posledním krokem," dodal.
Obavy z deflace, které by mohly ČNB dotlačit do více nestandardních nástrojů měnové politiky, jsou ale i podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera prozatím předčasné. Pokud by ovšem měla centrální banka do budoucna přistoupit podle Tomáše Volfa ze společnosti Citfin k nestandardním opatřením, budou to zřejmě opět intervence proti koruně.
V příštích měsících přitom k poklesu inflace bude přispívat podle hlavního ekonoma Deloitte David Marka zejména pokles domácí poptávky a naopak opačným směrem oslabení kurzu koruny. "Stejně jako u ostatních ekonomických indikátorů i odhad vývoje inflace ztěžuje vysoká míra nejistoty dalšího vývoje pandemie a rozsahu ekonomických dopadů. Nicméně zdá se, že inflace nebude ten hlavní problém, jak si ještě na začátku roku centrální banka myslela," uvedl.
V nejbližších měsících je podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka ještě nutné počítat s meziročním růstem inflace kolem tří procent, avšak ve druhé polovině letošního roku a zejména v jeho závěru budou inflační tlaky v domácí ekonomice rychle odeznívat. V závěru roku by se tak podle Nováka mohla inflace dokonce dostat pod dvě procenta. "To bylo ještě na začátku února nemyslitelné. Zajímavé je, že se do cen alkoholu ani v dubnu stále plně nepropsalo zvýšení spotřební daně z lihu ze začátku letošního roku," upozornil.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že za normálních okolností jsou údaje o inflaci ostře sledovanou zprávou s potenciálně výraznými dopady na finanční trhy. "Momentálně ale aktuální úroveň inflace není až tak důležitou zprávou: centrální banka i finanční trhy předpokládají do dalších měsíců pokles inflace v české ekonomice s tím, jak HDP vykáže letos výrazný propad, což povede k výraznému zmírnění cenových tlaků," uvedl.
Související
Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?
Inflace v Česku je nejnižší od března 2021. Fiala oznámil konec zdražování
Aktuálně se děje
před 27 minutami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 36 minutami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 59 minutami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 1 hodinou
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 1 hodinou
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 2 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 2 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 2 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 2 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 3 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 3 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 4 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 4 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 4 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 5 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.
Zdroj: Jan Hrabě