Ministerstvo financí navrhuje, aby ČEZ vyplatil vyšší dividendu za akcii

Ministerstvo financí navrhuje, aby polostátní energetická společnost ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnost chce na červnové valné hromadě navrhnout dividendu 44 korun. Ministerstvo financí zároveň chce prodloužit termín pro výplatu dividendy o tři měsíce z 1. srpna na 1. listopadu, aby měla společnost dostatečný čas získat likviditu.

Ministerstvo financí o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Stát chce vyšší příjem z dividendy do státního rozpočtu využít na kompenzaci vysokých cen energií občanům.

Návrh vedení společnosti vyplatit dividendu 44 korun na akcii by znamenal výplatu dividendy 23,7 miliardy korun. Nově navrhovaná výše 48 Kč na akcii zůstává v mezích dlouhodobé dividendové politiky společnosti. Skládá se z řádné složky 41 Kč na akcii vycházející ze zisku dosaženého za rok 2021 a mimořádné složky sedmi korun na akcii zohledňující prodej bulharských aktiv. Celková vyplacená dividenda v takovém případě dosáhne 25,8 miliardy korun.

"Vyšší příjem státu z dividendy ČEZ za loňský rok plně využijeme ke kompenzaci vysokých cen energií našim občanům a k dodatečnému financování sociální pomoci potřebným. Využití dividendy ČEZ právě na pomoc lidem s vysokými cenami energií považuji v tuto chvíli za jediné logické a správné," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Stát nyní připravuje na pomoc lidem s vysokými cenami energií takzvaný úsporný tarif. Domácnosti, které topí plynem nebo elektřinou, by mohly dostat maximálně 9000 Kč. Uvedla to Česká televize (ČT). Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) řekl ČT, že u malých domácností s nízkou spotřebou to budou řádově tisíce korun, u velkých domácností s velkou spotřebou se bude částka v tisících blížit dvoucifernému číslu.

Úsporný energetický tarif pro domácnosti vláda podle Síkely projedná 22. června. Stát by měl lidem na část spotřeby zajistit slevu 15 až 20 procent. Tarif by měl platit od nadcházející topné sezony, podle ČT od 1. října 2022 do 1. října 2023. Náklady státního rozpočtu na tuto pomoc Síkela odhadl mezi 16 až 24 miliardami korun.

Dnešní návrh MF na výplatu vyšší dividendy nebude mít podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty na cenu akcií ČEZ žádný vliv. "Optimisticky jsem čekal podstatně vyšší protinávrh. Mělo by to pomoci řešit složitou situaci, která tady je. Podstatné je to, že to velmi jednoduché řešení – navrhnou si svou dividendu a silou 70 procent si ji prosadí," uvedl Trampota.

Prodloužit termín splatnosti ministerstvo navrhuje, protože všechny energetické společnosti v Evropě nyní čelí tlaku na cash flow z důvodu vysokých marží vkladů na energetických burzách, které plynou z hrozby nedostatku zemního plynu a s tím souvisejícího prudkého nárůstu cen elektřiny na trzích.

Čistý zisk skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procenta více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

Související

Jaderná elektrárna Dukovany Komentář

Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?

Nedávná analýza poradenské společnosti EGÚ Brno konstatovala, že Česká republika zůstala i v roce 2023 vývozcem elektřiny do zahraničí. Podíl exportu se sice snižuje, ale i tak jsme vyvezli devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. Česko přitom samo spotřebuje elektřiny přes šedesát TWH za rok. Ale i tak se loni ČR stala čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Člověk by z toho mohl mít, tak nějak na první dobrou, radost, jenže taková zpráva a přístup řady extremistických politiků, spíše posiluje řadu mýtů, dezinformací a odsudků o energetice.

Více souvisejících

ČEZ Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 12 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy