Stát bude kompenzovat firmám část nepřímých nákladů spojených s emisemi. Týkat se to bude těch společností, u kterých je značné riziko takzvaného úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. Vyplývá to z návrhu nařízení, které dnes vláda schválila. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Uvedl, že jde o kompenzace za rok 2020, které firmám stát vyplatí příští rok a v rozpočtu je na to vyčleněno 1,4 miliardy korun. Vláda má každoročně formou samostatného nařízení určovat částku ze státního rozpočtu vyčleněnou na tento účel.
Materiál předložilo ministerstvo životního prostředí společně s MPO. Takzvaný únik uhlíku může podle nich nastat v některých odvětvích výroby, pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům vzrostou vlivem rostoucí ceny emisních povolenek do té míry, že jejich provoz bude na území členského státu EU ukončen a výroba se přesune do zemí s nižšími provozními náklady - tedy do zemí kladoucích menší důraz na snižování emisí. V důsledku tohoto vývoje se pak zvýší globální emise skleníkových plynů.
Podle důvodové zprávy materiálu by se výplata kompenzace v ČR mohla týkat asi 100 subjektů ve vybraných sektorech. Evropská směrnice stanuje, že maximální kompenzace může být 25 procent z výnosů dražeb emisních povolenek, jinak by mohla být narušena hospodářská soutěž.
"Při předpokladu maximálních kompenzací se celkové kompenzace za období mezi roky 2020 až 2030 odhadují na 34 až 41 miliard korun. Skutečná výše kompenzací bude pravděpodobně nižší. Výši kompenzací taktéž ovlivní nové pokyny Evropské komise pro státní podporu pro období 2021 až 2030 a předpokládaná novela předkládaného nařízení," píše se ve zprávě.
"Maximální výše kompenzací, které budou propláceny za rok 2020, je odhadována na tři až 3,7 miliardy korun, respektive podle odhadu na základě dat spotřeby elektřiny 2,4 miliardy Kč. Tyto odhady jsou s ohledem na očekávaný hospodářský útlum v roce 2020 v souvislosti s pandemií viru covid-19 pravděpodobně nadhodnocené," dodává důvodová zpráva.
Za základní produkcí bude podle materiálu brána průměrná produkce v daném výrobním zařízení v tunách za rok během let 2005 až 2011. Například v případě, kdy podnik sníží úroveň produkce v daném kalendářním roce alespoň o 50 a méně než 75 procent ve srovnání se základní produkcí, obdrží žadatel polovinu částky kompenzace na toto zařízení odpovídající jeho základní produkci nebo základní spotřebě elektřiny, vyplývá z něj.
Cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, letos dosáhla mnohaletých maxim. Vystoupila až nad 30 eur (785 Kč) za tunu, nejvýše od roku 2006. Aktuálně se cena pohybuje kolem 27,7 eura (726 Kč) za tunu, vyplývá z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje. Podle analytiků růst cen povolenek zasáhl mimo jiné uhelné teplárny, jejichž konkurenceschopnost se rychle zhoršuje.
Související
Česko požádalo Brusel o uvolnění dalších peněz z plánu obnovy
Firma z Česka chtěla vyvézt díly pro jaderné zbraně. Povolení neměla
ministerstvo průmyslu , emise , Karel Havlíček
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 50 minutami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 54 minutami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 2 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“
Zdroj: Radek Novotný