Třetina domácností v době pandemie přišla o část příjmu

Pandemie koronaviru a s ní spojená vládní omezení zasáhla celou tuzemskou ekonomiku. Každá třetí česká domácnost přišla o jeden či část z příjmů a čtyři procenta domácností přišly dokonce o všechny příjmy. Češi omezili svou každodenní spotřebu a odložili větší nákupy. Vyplývá to z průzkumu, který České bankovní asociace uskutečnila počátkem srpna mezi 1100 respondenty.

Řada českých domácností podle průzkumu přišla o jeden (devět procent) či část (26 procent) z příjmů celé domácnosti. Naopak 60 procent dotázaných deklaruje, že krizi ustálo a o příjmy své domácnosti nepřišlo.

"Jedním z vysvětlení je státní podpora například v podobě kurzarbeitu, která firmám pomohla udržet zaměstnanost. Svůj podíl na tom mají i samotní lidé, kteří si v dobrých časech tvořili rezervy. Otázkou však je, co s nezaměstnaností udělá podzim a ukončení státních subvencí," uvedla poradce asociace pro finanční vzdělávání Helena Brychová. Vychází přitom z jarního průzkumu, podle kterého si finanční rezervu tvořilo 76 procent Čechů.

Češi se během pandemie chovali racionálně a nadpoloviční většina z nich učinila v rámci své domácnosti opatření, která měla pomoci jejich rodinnému rozpočtu. Jedním z nejčastějších bylo omezení běžné spotřeby (38 procent) a následně odklad větších nákupů (32 procent). To nepřímo potvrzuje i statistika ČNB, podle které domácnosti šetřily a jejich vklady v bankách rostly.

"Nové úvěry na bydlení i spotřebu se však paradoxně 'chovaly', jako by žádná pandemie nebyla. Vysvětlení je jednoduché, velmi nízké úrokové sazby a očekávání, že bude zrušená daň z převodu nemovitosti. Koupě domu či bytu je záležitost, kterou jedinec promýšlí poměrně dlouho. Jestliže měl v plánu jeho pořízení ještě před krizí, kterou nakonec ustál, dá se říci, že v takovém případě koupi dokončí, než aby ji odkládal," upozornil hlavní poradce asociace Vladimír Staňura.

V menší míře lidé využili také příspěvky připravené vládou v rámci pomoci OSVČ (ošetřovné, kompenzační bonus, přímá podpora) nebo možnosti si odložit splátky úvěru (sedm procent), kterou banky od počátku vyhlášení nouzového stavu svým klientům umožňovaly.

"Všem dlužníkům s povoleným odkladem splátek doporučuji zamyslet se nad svým rozpočtem a připravit se na obnovení splátek. Dlužníci, kteří mohou splácet i přes povolený odklad, by tak měli učinit. Chybou by bylo věnovat volné peníze na letní radovánky a pozapomenout na riziko právního a exekučního vymáhání v případě nesplácení půjček po ukončení odkladů," řekl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Pandemická situace se určitým způsobem promítla i do smýšlení většiny Čechů (66 procent). Ti o svých financích chtějí do budoucna více přemýšlet, případně si i více spořit. Více než třetina dotázaných však deklaruje, že pandemie jejich způsob uvažování o financích nijak neovlivnila. "Vzhledem k prognózám vývoje ekonomiky i nejistému vývoji situace na podzim by lidé měli nad svými financemi přemýšlet a plánovat si je opravdu pečlivě. To platí i v případě těch, kteří deklarovali, že pandemii zvládli," uzavřela Brychová.

Související

Peníze, ilustrační foto

S příjmy vychází snadno téměř polovina domácností, druhá polovina je na tom výrazně hůře

Průzkum provedený CVVM v období od konce března do druhé poloviny května 2023 zkoumal, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Respondenti byli dotázáni na obtíže spojené s jejich příjmy, zda se jejich domácnost v posledním roce dostala do finanční tísně a zda považují svou domácnost za bohatou nebo chudou. Ukázalo se, že lidé v Česku vycházeli letos na jaře s příjmy lépe než loni na podzim a situaci snadno zvládala více než polovina dotázaných. Naopak téměř polovina pak vycházela obtížně.
Energetika, ilustrační fotografie.

Domácnosti kvůli vysokým nákladům méně topí. Omezují i jiné výdaje, zjistil STEM

Asi tři pětiny českých domácností nevytápí dostatečně některé části svých bytů či domů. Více než polovina domácností také kvůli vysokým nákladům na teplo omezila jiné výdaje. Úsporná opatření dělají hlavně lidé, kteří hodnotí svou ekonomickou situaci jako špatnou, a lidé starší 60 let. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM z ledna letošního roku, který dnes agentura zveřejnila.

Více souvisejících

domácnosti Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 5 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?

Téměř třetina obyvatel Německa má obavy z přechodu na letní čas a vnímá to jako hrozbu pro své zdraví, uvádí průzkum německého institutu Forsa. Téměř každý pátý zaměstnaný uvádí, že se v důsledku časové změny zpozdí do práce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy