Útraty v restauracích během karantény meziročně klesly až o polovinu, po otevření zahrádek činil propad 19 procent. Vyplývá to z dat České spořitelny. Restaurace a hospody ve střední Evropě musely v březnu kvůli opatření proti šíření koronaviru zavřít.
Před pandemií utráceli Češi za stravování v barech, restauracích či jídelnách průměrných 15.850 korun na hlavu ročně. Stravování a ubytování patřilo v ČR podle zjištění analytického projektu Evropa v datech mezi nejlevnější v Evropě, nejnižší částky platili hosté na Balkáně. V Česku ještě v lednu za oběd nejvíce platili Středočeši s mediánem útrat 160 korun.
Češi v restauracích utráceli 6,5 procenta spotřebních výdajů, s občasným přespáním v hotelu či penzionu to bylo 8,9 procenta. "Ve výdajích za stravování a ubytování jsme se drželi těsně nad průměrem EU. Podobný podíl ze spotřebních výdajů utráceli například Maďaři či Nizozemci. Naopak výrazně méně vydávali sousední Slováci i Němci," uvedla Adéla Denková z Evropy v datech.
Údaje o platbách kartou mezi klienty spořitelny ukazují, jak výrazně během karantény klesly útraty v pohostinství. "V dobách před karanténou jsme v restauracích utráceli o třetinu více než před rokem. To odráželo vysokou spotřebitelskou důvěru, růst mezd a nízkou míru nezaměstnanosti. Nicméně během karantény nastal prudký propad na polovinu loňských čísel," uvedl ekonom ČS David Navrátil. V posledních týdnech karantény se propady zmírnily a byly mezi 30 a 40 procenty.
Pokles útrat se neprohluboval díky tomu, že část restaurací přešla na režim výdejních okének nebo doručování jídla domů. Očekávané zlepšení situace přinesla možnost provozovat venkovní zahrádky. "Ve srovnání s minulými týdny zaznamenaly platby kartou v restauracích v týdnu od 11. května zlepšení. Pokles se zmírnil na minus 19 procent meziročně. Za tím samozřejmě stojí otevření zahrádek," dodal Navrátil.
Jak vyplývá z průzkumu mezi majiteli, čtvrtina podniků se po osmitýdenním omezení provozu možná už znovu neotevře. Kvůli obavám z nákazy se navíc neočekávají návaly odpovídající polovině května z minulých let. "I zkušenost v Číně ukazuje, že spotřebitelé jsou po znovuotevření provozoven ve službách opatrní, a aktuální vývoj naznačuje návrat k předkrizovému chování až někdy na přelomu léta a podzimu. V Praze a dalších centrech, které stojí na zájmu zahraničních turistů, bude nižší poptávka přetrvávat i kvůli omezení cestování," doplnil Navrátil.
Díky údajům o karetních transakcích sestavil portál také přehled o tom, kolik Češi utráceli nebo kdy obědvali, pokud se před karanténou rozhodli jít do restaurace. A to během čtyř týdnů letos v lednu v době oběda, tedy mezi 11:00 a 14:00, od pondělí do pátku. "Ukázalo se například, že nejdříve byli s jídlem hotoví v Pardubickém kraji, kde v průměru platili ve 12:23:56. Nejpozději naopak na Karlovarsku s průměrným časem platby 12:31:50. Nejvíce za oběd platili Středočeši s mediánem útrat 160 korun. Nejméně pak lidé v Moravskoslezském kraji s mediánem transakcí 130 Kč," podotkla Denková.
Nejméně během oběda utráceli mladí do 17 let. Pokud platili kartou, medián jejich útrat činil 90 korun. Tyto platby také uskutečňovali ve srovnání s ostatními skupinami obyvatel později, v průměru ve 12:51:27. Naopak nejvyšší útraty kartou měli v době od 11:00 do 14:00 důchodci, a to průměrně 158 korun. Téměř polovina lednových plateb mladých do 17 let byla za fast food, ze všech věkových skupin si nejčastěji kupovali pizzu.
Související
Ukrajinské bary vyškrtávají v Česku populární nápoj. Jeho výrobce dál podniká v Rusku
Restaurace chtějí, aby vláda platila za zařazení do michelinského průvodce. Stát by podpořil celou ekonomiku, míní Pohlreich
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 56 minutami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 1 hodinou
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 2 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 2 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 2 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 3 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 4 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 4 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 5 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 5 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 5 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 6 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 7 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 7 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 7 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 7 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 8 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 9 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.
Zdroj: Libor Novák