Vládní dluh je nejvyšší za posledních 20 let

Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle statistiků se na růstu dluhu značně podílela situace kolem šíření koronaviru.

Vláda už v březnu, kdy se objevily v Česku první případy nákazy koronavirem, začala přijímat preventivní opatření, která omezila ekonomickou aktivitu. Bylo například omezeno cestování a uzavřeny některé obchody či provozovny služeb. Současně stát poskytl firmám i občanům postiženým opatřeními různé kompenzace. To všechno mělo podle ČSÚ významný dopad na příjmy a výdaje vládních institucí.

Výdaje meziročně vzrostly o 14 % i s přispěním programu Antivirus a kompenzačního bonusu. Příjmy naopak poklesly o 7,2 %, na čemž se podílel zejména nižší výběr daně z příjmu,“ říká Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

— ČSÚ (@statistickyurad) October 5, 2020

"Zmíněná opatření na výdajové straně ovlivnila zejména růst dotací na produkci (především program podpory zaměstnanosti Antivirus), mezispotřeby (nákup zdravotnického materiálu), výdajových kapitálových transferů (například přímá podpora osob samostatně výdělečně činných, společností s ručením omezeným a další), růst sociálních dávek (vyšší ošetřovné), placených sociálních příspěvků (zvýšení plateb za státní pojištěnce)," sdělili statistici. "Naopak k poklesu došlo na příjmové straně zejména kvůli sníženým výnosům z daní a sociálních příspěvků," doplnili.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že dosud nejvyšší úrovně dosáhl dluh v prvním čtvrtletí roku 2017, kdy byl 1,92 bilionu Kč. "Tehdy ovšem zadlužení rostlo jen přechodně, a to kvůli spekulacím investorů na posílení koruny po ukončení kurzového závazku České národní banky a také kvůli souvisejícím extrémně nízkým úrokovým sazbám. Nyní jsou důvodem růstu trvalejší faktory. Klíčovou příčinou je pochopitelně dopad vládních protipandemických opatření a zhoršení celkové ekonomické situace," uvedl.

Za prvních šest měsíců letošního roku narostl vládní dluh ČR o 525 miliard korun.

Takže půlbilionový zásah nakonec tuzemské veřejné finance vlastně dostaly, a to s půlročním předstihem. ?Půlbilionový schodek vláda "slibuje" pro konec tohoto roku až od června. pic.twitter.com/jZ04eIClBo

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) October 5, 2020

Meziročně se zvětšil podle statistiků objem všech hlavních složek vládního dluhu. "Objem přijatých úvěrů vzrostl o 8,3 miliardy Kč, vkladů o 4,9 miliardy Kč a emitovaných cenných papírů o 433,7 miliardy Kč, které s podílem 92,6 procenta zůstávají hlavní komponentou dluhu," uvedl ČSÚ.

Výrazně vzrostlo zadlužení i ve srovnání s prvním čtvrtletím letošního roku, a to o více než 376 miliard. Míra zadlužení činila v prvním čtvrtletí 32,69 procenta HDP. V posledních dvou letech se až do letošního druhého kvartálu pohybovala výše čtvrtletního vládního dluhu v rozmezí zhruba 1,7 bilionu až 1,9 bilionu korun a míra zadlužení mezi 30,24 procenta a 34,77 procenta HDP.

"Česká republika měla velké štěstí, že do koronavirové krize vstupovala s relativně nízkou úrovní zadlužení. Díky tomu máme větší manévrovací prostor než většina zemí v Evropské unii. Přesto je alarmující, jak rychle se začíná rozvracet hospodaření veřejného sektoru. Především ústřední vládní instituce by měly spustit úsporná opatření," uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Hospodaření sektoru vládních institucí se letos ve druhém čtvrtletí propadlo do schodku 100,4 miliardy, což představovalo 7,50 procenta HDP. Loni ve druhém čtvrtletí bylo hospodaření vládních institucí v přebytku 25,8 miliardy. Po očištění o sezonní a kalendářní vlivy skončilo hospodaření v deficitu 83,2 miliardy, který odpovídal 6,26 procenta HDP.