Ponížení za statisíce? Takhle se nakupovalo za Sovětského svazu

Uplynulo čtvrt století od chvíle, kdy se auta stala pro obyvatele Ruska dostupným a běžně prodávaným zbožím. Málokdo si ale dnes pamatuje, jak se za dob Sovětského svazu dala pořídit. Nešlo o proces jednoduchý a lehký, právě naopak.

Přidejte svůj názor 22 komentářů

Ilustrační foto
doporučujeme

Za auto byli tehdy lidé ochotni k čemukoliv a odhalovali při tom ty nejtajemnější stránky lidské duše. Způsobů nabytí auta v poválečném Sovětském svazu bylo mnoho a o některých panuje už jen matné povědomí. Ruský server Avtovzgljad připomíná ty hlavní.

Země vždy pamatovala na své hrdiny: někdy je trestala, jindy odměňovala, a to i auty. Nejvyvolenějším darovali auto generální tajemníci zcela bez placení. Váleční veteráni a nositelé řádů měli povoleno si jednou za život koupit auto bez čekání ve frontě. Jedno auto bylo přitom víc než dost, a tak byli všichni spokojeni.

Všichni ostatní ale museli na auto čekat. V průměru sedm až osm let. Do fronty čekatelů se člověk nedostal jen tak - musel čekat v nějakém podniku a střádat. Za "žigulíka" bylo nutné zaplatit asi 8000 rublů, ale i při výplatě 100 až 150 rublů měsíčně se peníze u sovětských lidí našly.

Jednak nebylo za co utrácet, jednak z rodinného rozpočtu ve výši 200-300 rublů se dala každý měsíc stovka odložit, a tak se za sedm let naspořila potřebná suma. Kdo nenastřádal, ten si obvykle vypůjčil u všech svých příbuzných a známých, až měl potřebnou částku pohromadě.

Sám proces koupě vozu byl krajně ponižující. Po mnohaletém čekání bylo nutné ještě vystát frontu v prodejně automobilů, kterých bylo jen pár. I ve městech jako je Moskva či Petrohrad (dříve Leningrad) byl jen jeden "autosalon". Žádná auta v něm ale nebyla.

Kupující dostal stvrzenku, se kterou šel do zvláštní spořitelny, kde zase vystál frontu. Pak se vrátil do prodejny, kde vystál další frontu, aby dostal poukaz. S ním odjel do skladu, kde vyčkal příjezdu kamionu s automobily. Nakonec dostal to, co bylo. A to měl ještě štěstí.

Čekání na auto se mohlo výrazně protáhnout kvůli spoluobčanům, kteří se naprosto nepochopitelně náhle objevili v pořadníku. Koupit si místo ve frontě bylo prakticky nemožné, peníze nikdo nepotřeboval.

Ale bylo snadné protlačit své jméno do pořadníku přes známé či vyšší stranické funkcionáře. Žádné elektronické pořadí s čísly neexistovalo a prakticky nebylo možné odhalit, zda se člověk ve frontě posouvá podle pravidel.

Za auty se často jezdilo do bratrských republik. Například do Gruzie, odjakživa považované za vlast sovětského banditismu a zlodějny. Tam se našlo dost spekulantů ochotných prodat auto za cenu čtyřikrát nebo pětkrát vyšší, než žádal stát. Pro spoustu lidí to ale byla jediná přijatelná možnost.

Loading...
Vstupte do diskuze (22)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Německá ekonomika ve 2. čtvrtletí téměř stagnovala

26.06.2019 17:05 Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí téměř stagnovala, když přidala jen 0,1 procenta. Ve svém…

"Černá nula" se stává normou. Německo bude mít opět vyrovnaný rozpočet

26.06.2019 15:42 Německo by mělo mít v příštím roce už posedmé v řadě státní rozpočet bez deficitu. Počítá s tím…

Velké automobilky se prohnou? V EU jim hrozí miliardové pokuty

26.06.2019 15:17 Velkým automobilkám mohou od roku 2021 hrozit pokuty kvůli neplnění nových emisních standardů…

Německo čekají vážné potíže? Index nálady spotřebitelů dál klesá

26.06.2019 08:54 Nálada německých spotřebitelů se dál zhoršuje. Hlavním důvodem je zpomalení hospodářského růstu,…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama