Ekonomika EU i eurozóny vzrostla nejrychleji od roku 1995, nezaměstnanost stagnuje

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí částečně zotavila z koronavirového propadu, hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 12,1 procenta. V prvním rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podobně v zemích eurozóny ekonomika vzrostla o 12,7 procenta. V obou případech je to rekordní růst, respektive nejvýraznější od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

Ilustrační foto
doporučujeme

Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU propadla kvůli dopadům koronaviru o 11,4 procenta. V eurozóně se HDP snížil o 11,8 procenta.

V meziročním srovnání hospodářství dál klesá, i když tempo jeho propadu výrazně zpomalilo. V EU činil meziroční pokles 3,9 procenta po propadu o 13,9 procenta v období duben až červen. V eurozóně tempo poklesu zpomalilo na 4,3 procenta ze 14,8 procenta.

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenaly růst všechny jednotlivé členské země, ze kterých jsou údaje k dispozici. V meziročním srovnání naopak všechny země klesly.

Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. Ve Španělsku se HDP zvýšil o 16,7 procenta a v Itálii o 16,1 procenta. Česká republika se naopak zařadila k zemím s nejpomalejším růstem, její ekonomika vzrostla o 6,2 procenta. Pomaleji se zotavuje pouze ekonomika Litvy, kde se HDP zvýšil o 3,7 procenta.

První rychlý odhad je založen na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Další zprávu o vývoji HDP za třetí čtvrtletí Eurostat zveřejní 13. listopadu.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii i v zemích eurozóny zůstala v září na srpnových hodnotách. Zatímco v celé sedmadvacítce bylo bez práce 7,5 procenta lidí, ve státech platících eurem to bylo 8,3 procenta. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat. V předchozích pěti měsících, kdy ekonomika pociťovala dopady koronavirových omezení, nezaměstnanost vytrvale rostla. Nejnižší nezaměstnanost měla v září i nadále Česká republika.

Ve 27 zemích unie bylo v září bez práce téměř 16 milionů lidí, z toho 13,6 milionu v eurozóně. Proti srpnu nezaměstnaných mírně přibylo v EU (o 42.000) i v eurozóně (o 75.000), jde však méně než o desetiny procent z celkového počtu.

Loni v září bylo v celé Evropské unii 6,6 procenta nezaměstnaných, v zemích používajících společnou měnu pak 7,5 procenta.

Mezi členskými zeměmi EU měla v devátém měsíci letošního roku stejně jako v těch předchozích nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, kde bylo bez práce podobně jako v srpnu 2,8 procenta lidí. Naopak výrazně nejvyšší nezaměstnanost v celé unii mělo Španělsko, kde jako v jediné zemi překročila desetiprocentní hranici a činila 16,2 procenta.

V září se mírně snížila míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která však stále zůstává vyšší než loni. V EU bylo bez práce 17,1 procenta mladých a v eurozóně 17,6 procenta. To je v obou případech o sedm desetin procentního bodu méně než v srpnu. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila šest procent. Pod deseti procenty byla i v Česku, na Maltě, v Polsku a v Rakousku. Ve Španělsku je naproti tomu stále bez práce více než 40 procent mladých, o téměř deset procentních bodů více než před rokem.

Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

Nemoc covid-19 a opatření zavedená v boji s touto nemocí prudce zvýšily počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v celé EU. Současně ale významná část těch, kteří se zaregistrovali na úřadech, už aktivně nehledá práci nebo není schopna do práce nastoupit - například kvůli tomu, že se musejí starat o děti. To způsobuje nesrovnalosti v počtu registrovaných nezaměstnaných a v počtu nezaměstnaných podle definice ILO, upozornil Eurostat.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v září zůstala na srpnových 3,8 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Spotřebitelské ceny v eurozóně v říjnu v meziročním srovnání klesly o 0,3 procenta. Zůstávají podobně jako v září na nejnižší hodnotě za čtyři roky. Vyplývá to z rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat.

V září spotřebitelské ceny klesly meziročně též o 0,3 procenta. Loni v říjnu míra inflace činila 0,7 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) už letos podnikla sérii mimořádných opatření, aby podpořila jak inflaci, tak ekonomiku. Ta se potýká s dopady koronavirové krize.

Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje žádné bližší podrobnosti. Ty budou až ve zpřesněné zprávě 18. listopadu, včetně údajů za celou EU.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Apple dostal v Itálii vysokou pokutu, kvůli agresivním praktikám při…

30.11.2020 13:25 Italský antimonopolní úřad vyměřil americké technologické společnosti Apple pokutu deset milionů…

Britské firmy nesmí od září instalovat do 5G zařízení od Huawei

30.11.2020 12:13 Britské telekomunikační firmy nesmějí od září příštího roku instalovat do sítí páté generace (5G) v…

Gazprom se propadl do hluboké ztráty, rubl kvůli pandemii výrazně oslabil

30.11.2020 10:18 Ruská plynárenská společnost Gazprom se ve třetím čtvrtletí propadla do ztráty 251,3 miliardy rublů…

Britští obchodníci vytáhli proti lockdownu, odvolávají se na Magnu Chartu…

28.11.2020 09:04 Aktualizováno Britští majitelé obchodů, kteří nesouhlasí s celostátní uzávěrou kvůli koronaviru, se odvolávají na…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama